Pruhozubí

Pruhozubí
	Stylinodon (lebka)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	pruhozubí (Taeniodonta); Cope, 1876
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pruhozubí^[1] (Taeniodonta) jsou vyhynulý řád savců, známý zejména z paleocénu a eocénu Severní Ameriky.^[2]

Systematika

Pruhozubí byli podle některých starších interpretací pokládáni za příbuzné chudozubých savců (Xenarthra), neboť vykazovali jisté povrchní podobnosti s pozemními lenochody. Jde však o samostatnou archaickou skupinu savců, jež se rozrůznila na začátku terciéru po vymírání K-T.^[1] Pravděpodobně nesprávná zůstává interpretace, jež pruhozubé dávala do příbuzenstva prakopytníků („Condylarthra“). Skupina byla možná spřízněna spíše s méně odvozenými hmyzožravými taxony, jako jsou Cimolesta (zvažovány byly např. afinity s polovodní čeledí Pantolestidae).^[2]^[3]^[4]

Pruhozubí se tradičně dělí na dvě čeledi, Conoryctidae (vč. rodů Onychodectes, Conoryctes, Conoryctella a Huerfanodon) a odvozenější Stylinodontidae (vč. rodů Wortmania, Psittacotherium, Ectoganus a Stylinodon).^[5] Čeleď Conoryctidae je parafyletická. Stratigrafický výskyt pruhozubých sahá zejména od spodního paleocénu až po střední eocén Severní Ameriky, sporná zůstává interpretace možných evropských rodů.^[4] Popis rodu Schowalteria posouvá stratigrafický výskyt pruhozubých až do pozdní křídy.^[6]

Charakteristika

Rekonstrukce rodů Wortmania, Psittacotherium, Ectoganus a Stylinodon

Pruhozubí byli všežraví savci dosahující velikosti od 5 kg do více než 100 kg. Primitivní rody byly spíše menší a zobecněné stavby těla, rod Onychodectes mohl zastávat podobný styl života jako současné vačice virginské a zřejmě byl schopen šplhat po stromech.^[3] V rámci této skupiny lze však vysledovat několik zřejmých evolučních trendů, pozorovaných zejména u odvozenější čeledi Stylinodontidae, byť do určité míry paralelně rovněž u čeledi Conoryctidae. Souvisely zřejmě s postupující specializací na herbivorii. Lebka a čelisti taeniodontů se postupem času stávaly kratšími a širšími, s výraznějším sagitálním hřebenem. Tělo bylo čím dál tím více robustnější a rovněž končetiny z původně lehké konstituce čím dál tím více mohutněly a stávaly se neohrabanějšími. Velké a zakřivené drápy mohly sloužit k hrabání v zemi, alternativní pohled vidí jejich účel k přitahování větví a lián směrem k ústům.^[1]^[4]

Výrazné trendy se objevují taktéž v rámci zubní morfologie. Rod Onychodectes se vyznačuje středně velkými špičáky a bunodontními stoličkami s vysokou korunkou. Odvozenější pruhozubí, zejména rod Stylinodon, měly značně zvětšené špičáky a horní řezáky, přičemž sklovina pokrývala pouze přední zubní plochu. Řezáky vykazují trend redukce co do svého počtu. Stoličky byly ve své nejodvozenější podobě kolíkovité, sklovina doznala redukce a pokrývala zuby jenom v pruzích, což pruhozubým vyneslo i jméno.^[1]^[3] Zuby získaly schopnost neukončeného růstu, v případě stylinodona celá jeho dentice. Předpokládá se, že neukončený růst zubů představuje adaptaci na stále více abrazivní typ potravy a možná i blíže nespecifikované neobvyklé chování při jejím vyhledávání.^[4]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ŠPINAR, Zdeněk. Paleontologie obratlovců. Praha: Academia, 1984. S. 627–628.
↑ ^a ^b ZIMA, J.; MACHOLÁN, M, 2021. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 145.
↑ ^a ^b ^c KEMP, Thomas Stainforth. The Origin and Evolution of Mammals. Oxford ; New York: Oxford University Press, 2005. S. 238. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ROSE, Kenneth D, 2006. The Beginning of the Age of Mammals. Baltimore: The Johns Hopkins University Press. S. 105–110.
↑ ROOK, Deborah L.; HUNTER, John P. Phylogeny of the Taeniodonta: Evidence from Dental Characters and Stratigraphy. Journal of Vertebrate Paleontology. 2011, roč. 31, čís. 2, s. 422–427. Dostupné online [cit. 2024-07-13]. ISSN 0272-4634.
↑ FOX, Richard C.; NAYLOR, Bruce G. A Late Cretaceous taeniodont (Eutheria, Mammalia) from Alberta, Canada. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie - Abhandlungen. 2003-10-02, roč. 229, čís. 3, s. 393–420. Dostupné online [cit. 2024-07-13]. ISSN 0077-7749. DOI 10.1127/njgpa/229/2003/393. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pruhozubí na Wikimedia Commons
Taxon Taeniodonta ve Wikidruzích

[:0-1] ŠPINAR, Zdeněk. Paleontologie obratlovců. Praha: Academia, 1984. S. 627–628.

[:1-2] ZIMA, J.; MACHOLÁN, M, 2021. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 145.

[:3-3] KEMP, Thomas Stainforth. The Origin and Evolution of Mammals. Oxford ; New York: Oxford University Press, 2005. S. 238. (anglicky)

[:2-4] ROSE, Kenneth D, 2006. The Beginning of the Age of Mammals. Baltimore: The Johns Hopkins University Press. S. 105–110.

[5] ROOK, Deborah L.; HUNTER, John P. Phylogeny of the Taeniodonta: Evidence from Dental Characters and Stratigraphy. Journal of Vertebrate Paleontology. 2011, roč. 31, čís. 2, s. 422–427. Dostupné online [cit. 2024-07-13]. ISSN 0272-4634.

[6] FOX, Richard C.; NAYLOR, Bruce G. A Late Cretaceous taeniodont (Eutheria, Mammalia) from Alberta, Canada. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie - Abhandlungen. 2003-10-02, roč. 229, čís. 3, s. 393–420. Dostupné online [cit. 2024-07-13]. ISSN 0077-7749. DOI 10.1127/njgpa/229/2003/393. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]