Dobrovice: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 28. 12. 2022, 14:57 editovat S.chmela (diskuse \| příspěvky) 147 editací m Úprava slovosledu značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 13. 9. 2024, 15:11 editovat zrušit editaci Xyzabec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 17 123 editací -pahýl, to asi není, žádný návrh na rozšíření; a trochu typo (pomlčky) značka: editace z Vizuálního editoru
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.)
Řádek 7: \| pověřená obec = [[Mladá Boleslav]] \| země = [[Čechy]] ~~\| rozloha = 24,63~~ \| PSČ = 294 41 až 294 46 \| počet ZSJ = 8 Řádek 18 ⟶ 17: \| starosta = Mgr. Tomáš Sedláček \| starosta aktuální k = 2022 ~~\| obrázek = Dobrovice-market place.jpg~~ ~~\| popisek = Náměstí s radnicí (stav před rekonstrukcí)~~ ~~\| LAU2 = 535672~~ ~~\| LAU1 = CZ0207~~ \| NUTS3 = CZ020 }}▼ ~~\| nadmořská výška = 247~~ '''Dobrovice''' (jednotné číslo~~, {{Vjazyce2\|de\|''Dobrowitz''}}~~, v místní mluvě běžně též původně hanlivé ''Picava'') je [[město]] ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]], [[okres Mladá Boleslav]]. Leží 7 km jihovýchodně od [[Mladá Boleslav\|Mladé Boleslavi]], převážně na jižním úpatí a v  okolí [[Chloumecký hřbet\|Chloumeckého hřbetu]]. Město tvoří osm [[Část obce\|částí obce]], dříve samostatných obcí, kromě Dobrovice jsou to [[Bojetice]], [[Holé Vrchy]], [[Chloumek (Dobrovice)\|Chloumek]], [[Libichov]], [[Sýčina]], [[Týnec (Dobrovice)\|Týnec]] a [[Úherce (Dobrovice)\|Úherce]]. Ve městě Dobrovice má trvalé bydliště {{Počet obyvatel}} obyvatel, z toho v samotné Dobrovici bez přidružených obcí necelých 2 000 obyvatel. Bojetice, Týnec a též samostatná obec [[Vinařice (okres Mladá Boleslav)\|Vinařice]] jsou dnes s  původní Dobrovicí stavebně srostlé. Naopak území částí Chloumek, Libichov a Sýčina tvoří [[Exkláva\|exklávu]] obce, oddělenou od zbytku Dobrovice územím Vinařic.▼ ▲}} [[Soubor:TGM v Dobrovici.JPG\|náhled\|Pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk\|Tomáše Garrigue Masaryka]] v horní části Palackého náměstí v Dobrovici]]▼ ▲'''Dobrovice''' (jednotné číslo, {{Vjazyce2\|de\|''Dobrowitz''}}, v místní mluvě běžně též původně hanlivé ''Picava'') je [[město]] ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]], [[okres Mladá Boleslav]]. Leží 7 km jihovýchodně od [[Mladá Boleslav\|Mladé Boleslavi]], převážně na jižním úpatí a v okolí [[Chloumecký hřbet\|Chloumeckého hřbetu]]. Město tvoří osm [[Část obce\|částí obce]], dříve samostatných obcí, kromě Dobrovice jsou to [[Bojetice]], [[Holé Vrchy]], [[Chloumek (Dobrovice)\|Chloumek]], [[Libichov]], [[Sýčina]], [[Týnec (Dobrovice)\|Týnec]] a [[Úherce (Dobrovice)\|Úherce]]. Ve městě Dobrovice má trvalé bydliště {{Počet obyvatel}} obyvatel, z toho v samotné Dobrovici bez přidružených obcí necelých 2 000 obyvatel. Bojetice, Týnec a též samostatná obec [[Vinařice (okres Mladá Boleslav)\|Vinařice]] jsou dnes s původní Dobrovicí stavebně srostlé. Naopak území částí Chloumek, Libichov a Sýčina tvoří [[Exkláva\|exklávu]] obce, oddělenou od zbytku Dobrovice územím Vinařic. == Historie == Zakladatelem města byl snad Dobrovít († 1178), [[kanovník]] [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě\|vyšehradské kapituly]], která v okolí vlastnila některá zboží. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku [[1249]], kdy je zmiňován Mstidruh z  Dobrovicevsi, pražský hejtman, [[Purkrabí Pražského hradu\|purkrabí pražského hradu]] a předek [[Chlumečtí z Chlumu\|pánů z Chlumu]]. Název Dobroviceves (nebo ~~Dobrovicěves~~Dobroviceves) znamená Dobrovítova ves. Předpokládá se, že tehdejší osídlení se nacházelo jihovýchodně od dnešního kostela. Rod Chlumeckých v Dobrovici zbudoval novou [[tvrz]] jako náhradu za zničený [[Chlum (hrad, okres Mladá Boleslav)\|hrad Chlum]]. Došlo k tomu zřejmě ne později než ve [[14. století]], ale doložena je až k roku 1541. Nejpozději ve 14. století se také zformovala protáhlá [[náves]] rozšiřující se od tvrze na jihu směrem pod svah s kostelem. V roce 1545 panství koupili [[Budovcové z Budova]], ale už roku 1551 jej prodali vdově Anně [[Vartenberkové\|z Vartenberka]], od níž poté přešlo na jejího druhého manžela [[Jindřich z Valdštejna\|Jindřicha]] [[Valdštejnové\|z Valdštejna]] (~~1517-1579~~1517–1579), s nímž započalo první období velkého rozvoje. Jindřich si Dobroviceves vybral za sídlo [[panství]] a roku 1558 pro ni u císaře [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinanda I.]] dosáhl povýšení na město, nesoucí už dále název Dobrovice. Horní část návsi byla rozšířena a získala charakter [[náměstí]]. V letech 1569 až 1571 nechal postavit nový [[Gotická architektura\|goticko]]-renesanční [[Trojlodí\|trojlodní]] [[Kostel svatého Bartoloměje (Dobrovice)\|kostel ~~sv.~~svatého Bartoloměje]]. Roku 1578 začal na místě tvrze budovat ~~velkolepý [[Renesanční architektura\|~~renesanční]] [[Dobrovice (zámek)\|zámek]]~~. Objekt měl čtyři nárožní věže, [[Arkáda (architektura)\|arkády]] kolem obdélníkového dvora a byl chráněn příkopem~~. [[File:Seal of the Town of Dobrovice 1604 (SOkA Mladá Boleslav).jpg\|thumb\|left\|Stříbrné pečetidlo města Dobrovice z roku 1604 (Archiv města Dobrovice, [[Státní okresní archiv Mladá Boleslav\|SOkA Mladá Boleslav]])]] Jindřichův syn [[Heník z Valdštejna (1568-1623)\|Heník]] (~~1568-1623~~1568–1623) založil poblíž kostela latinskou školu, kde působili i učitelé z [[Univerzita Karlova\|pražské univerzity]], na žádost [[konšel]]ů nechal postavit renesanční [[Radnice\|radnici]], dále rozšířil zámek a zřídil v něm lékárnu a roku 1610 knihtiskárnu. Na druhou stranu však také na svém panství inicioval [[čarodějnické procesy]]. Město Dobrovice bylo centrem poměrně rozsáhlého panství čítajícího 21 vesnic. Po [[Bitva na Bílé hoře\|Bílé hoře]] byl ale Henyk pro účast v [[České stavovské povstání\|protihabsburském povstání]] tohoto majetku zbaven a musel prchnout do [[Sasko\|Saska]]. Panství získal [[Albrecht z Valdštejna]], ale předal jej svému strýci [[Adam z Valdštejna\|Adamu mladšímu z Valdštejna]], pozdějšímu [[Nejvyšší purkrabí\|nejvyššímu pražskému purkrabímu]], který k městu přikoupil sousední [[Vinařice (okres Mladá Boleslav)\|Vinařice]]. Posledním Valdštejnským pánem města byl [[Jan Josef Valdštejn\|Jan Josef]], po jehož smrti roku 1731 přešlo panství sňatkem jeho dcery na rod [[Fürstenbergové\|Fürstenbergů]]. Řádek 52 ⟶ 46: \| strany = \| isbn = }}</ref> Počet obyvatel samotné Dobrovice (tedy ještě bez později přidružených obcí) dosáhl svého historického maxima před [[První světová válka\|první světovou válkou]], v roce 1910 to bylo 2906 obyvatel. <ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Historický lexikon obcí České republiky -– ~~1869 - 2011~~1869–2011 \| vydavatel = Český statistický úřad ~~\| periodikum = Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011~~ \| url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 \| jazyk = cs-CZ Řádek 61 ⟶ 55: === Novodobá historie === ▲[[Soubor:TGM v Dobrovici.JPG\|náhled\|Pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk\|Tomáše Garrigue Masaryka]] v horní části Palackého náměstí v Dobrovici]] V ~~80.~~osmdesátých letech 20. století bylo k Dobrovici připojeno osm do té doby samostatných obcí v okolí. S výjimkou Vinařic, které se znovu osamostatnily v roce 1990, jsou tyto osady součástmi města dodnes. V severovýchodní části náměstí došlo k vybourání části původní zástavby a byl postaven Obchodní dům Chlum (dnes již neslouží původnímu účelu, budovu vlastní firma provozující zde soukromý archiv). V 90. letech byl dobrovický cukrovar prodán francouzské firmě Union SDA (dnes Tereos). Dnešní společnost [[Tereos TTD]] a.s. je největší producent [[cukr]]u a [[Ethanol\|lihu]] v [[Česko\|Česku]]. Řádek 77 ⟶ 72: }}</ref> V roce 2021 byla pod památkovým dohledem zrekonstruována budova bývalé fary vedle [[Kostel svatého Bartoloměje (Dobrovice)\|kostela sv. Bartoloměje]]. Pozdně barokní, v roce 1873 neoklasicistně přestavěná patrová budova nesloužila původnímu účelu a chátrala zhruba od 70. let 20. století. Nyní zde sídlí pobočka [[Základní umělecká škola\|ZUŠ]] a některé místní spolky.~~<br />~~ === Územněsprávní začlenění === Řádek 97 ⟶ 92: Městský úřad Dobrovice, sídlící v renesanční budově radnice na Palackého náměstí, vykonává funkci obecného [[Stavební úřad\|stavebního úřadu]] pro 15 obcí (Ctiměřice, Dobrovice, Charvatce, Chudíř, Jabkenice, Kobylnice, Kosořice, Ledce, Němčice, Pěčice, Prodašice, Semčice, Ujkovice, Vinařice, Žerčice) a vykonává funkci [[Matriční úřad\|matričního úřadu]] pro 12 obcí (Ctiměřice, Dobrovice, Kobylnice, Ledce, Němčice, Nepřevázka, Pěčice, Prodašice, Semčice, Ujkovice, Vinařice, Žerčice). Město poskytuje také služby [[Sběrný dvůr\|sběrného dvora]]. Ve městě je základní a mateřská škola, pobočka [[Základní umělecká škola\|základní umělecké školy]], pošta, knihovna, zdravotní středisko, veterinář, obvodní oddělení [[Policie České republiky\|policie]], [[supermarket]] [[Penny Market]], [[čerpací stanice pohonných hmot]] a další menší [[~~Maloobchod\|maloobchody~~maloobchod]]y a běžné služby.<ref> {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Řádek 110 ⟶ 105: }}</ref> Působí zde divadelní spolek Dobrovít, který od roku 1949 každoročně pořádá přehlídku amatérských divadelních souborů [[Pojizerské hry]]. Další pravidelně pořádanou akcí je festival dechových hudeb [[Fadrhonsova Dobrovice]]. Několikrát měsíčně zde promítá kino a v městské části Holé Vrchy sídlí i nejmenší divadlo v České republice nesoucí název „Komorní scéna“. Místní [[FK Dobrovice]] působí v [[Divize C\|divizní skupině C]], v letech 2015 až 2019 se účastnil třetí nejvyšší [[~~Fotbal\|fotbalové~~fotbal]]ové soutěže v Česku -– [[Česká fotbalová liga\|ČFL]]. Největším podnikem ve městě je [[Cukrovar Dobrovice]], patřící společnosti [[Tereos TTD]].<ref> Řádek 125 ⟶ 120: == Pamětihodnosti == {{Viz též\|Seznam kulturních památek v Dobrovici}} * [[Radnice (Dobrovice)\|Radnice]] * [[Kostel svatého Bartoloměje (Dobrovice)\|Kostel sv. Bartoloměje]] * [[Kostel svatého Václava (Sýčina)\|Kostel sv. Václava (Sýčina)]] * [[Kostel svaté Anny (Týnec)\|Kostel sv. Anny (Týnec)]] * [[Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice]] ~~(dříve [[Dobrovice (zámek)\|zámek]])~~ * [[~~Hradiště~~Švédské šance (Chloumek~~]] -~~)\|Hradiště Švédské šance]] * Fara * [[Dobrovický pivovar]] Řádek 137 ⟶ 132: == Osobnosti == * [[Heřman Cron]] (1863–1940), dlouholetý ředitel cukrovaru a cukrovarnický odborník * [[Viktorin Vrbenský]] (1580–1622), kněz a spisovatel ;Rodáci * [[Jiří Adamíra]] (1926–1993), herec▼ * [[Bedřich Feuerstein]] (1892–1936), architekt▼ * [[Heník z Valdštejna]] (1568–1623), šlechtic, knihtiskař * [[Josef Hynie]] (1900–1989), český profesor, sexuolog▼ * [[Ota Hynie]] (1899–1968), český profesor, hydrogeolog, bratr Josefa▼ * [[Adolf Ludvík Krejčík]] (1877–1958), archivář, historik▼ * [[Karel Krejčík]] (1857–1901), ilustrátor a karikaturista * [[Antonín Sládeček]] (1859–1934), kladenský historik a pedagog ▲* [[Adolf Ludvík Krejčík]] (1877–1958), archivář, historik ▲* [[Bedřich Feuerstein]] (1892–1936), architekt ▲* [[Ota Hynie]] (1899–1968), český profesor, hydrogeolog, bratr Josefa ▲* [[Josef Hynie]] (1900–1989), český profesor, sexuolog ▲* [[Jiří Adamíra]] (1926–1993), herec * [[Marie Tomášová]] (* 1929), herečka == Doprava == [[Soubor:Dobrovice, main square.jpg\|náhled\|Letecký pohled na střed Dobrovice]] '''Silniční doprava''' Městskou částí Libichov prochází [[silnice I. třídy]] [[Silnice I/38\|I/38]] (5  km od centra města). Do všech ostatních částí města vedou [[Silnice III. třídy\|silnice III. třídy]]. Centrum Dobrovice je vzdáleno 7  km od Mladé Boleslavi. '''Železniční doprava''' Město Dobrovice leží poblíž železniční [[Železniční trať Nymburk – Mladá Boleslav\|trati 071]] Nymburk – Mladá Boleslav. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1870. Přepravní zatížení tratě 071 mezi v roce 2011 činí obousměrně 5 rychlíků a 10 osobních vlaků.<ref>{{Citace elektronického periodika \|titul=Knižní jízdní řády \|url=http://www.szdc.cz/provozovani-drahy.html \|datum přístupu=2011-06-28 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20110718185240/http://www.szdc.cz/provozovani-drahy.html \|datum archivace=2011-07-18 \|nedostupné=ano }}</ref> Na území města leží mezilehlá [[železniční stanice]] ''Dobrovice'', zastavují zde pouze osobní vlaky. Od středu města je nádraží vzdáleno 2,5  km. V minulosti do Dobrovice vedla [[Železniční trať Dětenice–Dobrovice\|železniční trať Rokytňany – Dobrovice město]]. Byla to jednokolejná místní, původně soukromá trať, majitelem byl kníže Thurn-Taxis. Nákladní doprava byla zahájena roku 1883, osobní doprava roku 1902. Trať byla zestátněna roku 1908. Stanice v Dobrovici měla název ''Taxis-Dobrovice'', později ''Dobrovice město''. Přepravní zatížení trati vlaky pro cestující bylo minimální, jednalo o dva páry osobních vlaků denně. Osobní doprava byla zastavena roku 1970, trať zrušena roku 1974. Řádek 164 ⟶ 159: '''Autobusová doprava''' Dobrovicko je od 29.8.2020 napojeno na [[Pražská integrovaná doprava\|Pražskou integrovanou dopravu]]. V listopadu 2022 zastavovaly ve městě a jeho částech autobusové linky 403 (Dolní Bousov -– Praha, Černý Most), 416 (Chloumek -– Mladá Boleslav), 417 (Mcely -– Mladá Boleslav), 418 (Smilovice -– Mladá Boleslav), 463 (Rožďalovice -– Mladá Boleslav), 432 (Milovice -– Mladá Boleslav, zastavuje v Libichově), 499 (Nymburk -– Mladá Boleslav, zastavuje na Holých Vrších).<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = ROPID \| titul = Autobusy příměstské Řádek 179 ⟶ 174: * {{RÚIAN}} * [http://www.dobrovice.cz/ Oficiální stránky města Dobrovice] ~~{{Pahýl}}~~ {{Části české obce}} {{Okres Mladá Boleslav}}

Dobrovice: Porovnání verzí

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.