Thomas Bernhard: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování Salcburk
Divadelní hry: Mýcení, wiki řazení titulů
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - spisovatel
| obrázek = Thomas.Bernhard.jpg
| stát = {{Vlajka a název|Rakousko}}
}}
[[Soubor:Thomas Bernhard, Bernhardhaus (cropped).jpg|náhled|251x251pixelů|Thomas Bernhard]]
'''Nicolaas'''<ref>{{Citace monografie|příjmení=Judex|jméno=Bernhard|titul=Thomas Bernhard: Epoche, Werk, Wirkung|url=https://books.google.com/books?id=qOghTFUtyxAC|vydavatel=C.H.Beck Verlag|rok=2010|počet stran=196|isbn=9783406606847|jazyk=de}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Schulte-Ebbert|jméno=Nico|titul=Die Gewalt des Anderen: Aggression und Aggressivität bei Thomas Bernhard|url=https://books.google.com/books?id=ef5cCwAAQBAJ|vydavatel=Logos Verlag Berlin GmbH|rok=2015|počet stran=272|isbn=9783832541309|jazyk=de}}</ref> '''Thomas Bernhard''' ([[9. únor]]a [[1931]] [[Heerlen]], [[Nizozemsko]] - [[12. únor]]a [[1989]] [[Gmunden]], [[Rakousko]]) byl [[Rakousko|rakouský]] spisovatel a dramatik, držitel řady ocenění.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Thomas Bernhard|url=https://www.munzinger.de/search/portrait/Thomas+Bernhard/0/12770.html|vydavatel=www.munzinger.de|datum přístupu=2016-04-11}}</ref> Je všeobecně považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečných [[Němčina|německy]] píšících autorů. Svými díly nezřídka vzbuzoval kontroverze.
 
== Život ==
Nicolaas Thomas Bernhard se narodil 9. února 1931 v nizozemském Heerlenu, kde jeho matka Herta Bernhardová (1904–1950) pracovala jako pomocnice v domácnosti. Důvodem Hertina odchodu z Rakouska nebyla nabídka lukrativnější pozice v Nizozemí, nýbrž především předsevzetí porodit nemanželské dítě daleko od domova. Otec dítěte, rakouský [[stolařtruhlář]] Alois Zuckerstätter, se totiž nejenže nehodlal s Hertou oženit, jak bylo v dané době v silně katolickém Rakousku běžné a žádoucí, alea navíc po celý svůj život navíc své otcovství popíral, a to přestože mu bylo místními úřady přiznáno. Zuckerstätter odmítal platit [[alimenty]], velmia záhy po narození dítěte prchl do [[Německo|Německa]] a roku [[1940]] se v [[Berlín]]ě, patrně úmyslně, otrávil plynem. Thomas Bernhard se se svýms otcem nikdy nesetkal a měl o něm pouze kusé informace. Sám se domníval, že Zuckerstätter zemřel roku [[1943]] ve [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu nad Odrou]], toto tvrzení však literární vědci vyvrátili.<ref name="Mittermayer">{{Citace monografie
| příjmení = Mittermayer
| jméno = Manfred
Řádek 15:
| rok = 1995
| kapitola = Das Leben. Eine Skizze
| strany = 12-1312–13
| jazyk = de
| edice = Sammlung Metzler
Řádek 21:
}}</ref>
 
Situace svobodné matky Herty Bernhardové tedy nebyla jednoduchá. Novorozeně s ní strávilo první půlrok v nejrůznějších provizorních příbytcích v [[Rotterdam]]u a okolí a, krátce s ní přebývalo i na rybářské lodi, než jej Herta na podzim roku 1931 předala do péče svým rodičům, v té době žijícím ve [[Vídeň|Vídni]]. U prarodičů, nepříliš úspěšného rakouského spisovatele [[Josef Freumbichler|Josefa Freumbichlera]] (1881-19491881–1949) a Anny Bernhardové, rozené Schönbergové (1878-19651878–1965), která utekla od svého manžela Karla Bernharda a život strávila právě po Freumbichlerově boku, strávilprožil Thomas Bernhard velkou část svého dětství, a to zprvu ve Vídni, od roku [[1935]] pak v Seekirchenu u [[Salzburg|Salcburk]]u. Bernhardova matka se mezitím provdala za kadeřníka Emila Fabjana<ref>{{Citace monografie|příjmení=Demel|jméno=Julie Anne|titul=Die Kunst: ein Entwurf zur Welt: ein Vergleich zwischen den Werken "Alte Meister" von Thomas Bernhard und "Schlafes Bruder" von Robert Schneider|url=https://books.google.com/books?id=G1liG7PWh4AC|vydavatel=Peter Lang|počet stran=158|isbn=9783631583746|jazyk=de}}</ref> a společně s ním se usadila v bavorském [[Traunstein (město)|Traunsteinu]].<ref name="Mittermayer" />
 
== Dílo ==
Ve své zemi byl často označován jako „káleč do vlastního hnízda“ ({{Vjazyce|de}} ''Nestbeschmutzer''), v&nbsp;cizině je velmi oceňován.
 
JehoBernhardovo dílo je prostoupeno pocity pramenícími z&nbsp;jeho opuštěnosti (v&nbsp;dětství a&nbsp;i mládí) a&nbsp; nevyléčitelné choroby, jeho viděním smrti jako základní součásti života. Své pohledyPohled na stav světa (často s&nbsp;odkazyodkazem na konkrétní situacesituaci) vyjadřuje obvykle formou osamělého monologu ke spíše mlčenlivému posluchači. To platí jak pro jeho hry, tak pro [[Próza|prózu]], kde jsou tyto [[monolog]]y předávány z&nbsp;druhé ruky právě tímto fiktivním posluchačem.
 
Hlavní hrdina často odsuzuje urážlivým způsobem ''národ pitomců'' a&nbsp; vůbec vše rakouské. Předmětem odsudku je také stát, (označovaný za ''katolicko-nacionálně-socialistický''), významné instituce, jako (např. vídeňský [[Burgtheater]],) a&nbsp; všeobecně respektovaní umělci. Jeho dílem prostupuje zápas s&nbsp;osamělostí a&nbsp; sebezničujícím nedosažitelným perfekcionismem, přičemž dosažení uspokojivého výsledku by znamenalo stagnaci, a&nbsp; tudíž smrt.
[[Soubor:Thomas Bernhard Grab offen.jpg|náhled|413x413px|Hrob Thomase Bernharda ve Vídni ('Grinzinger Friedhof')]]
Jeho komentář „''Es ist alles lächerlich, wenn man an den Tod denkt''“ (Vše je směšné, pomyslíme-li na smrt) při udělení rakouské ceny roku [[1968]] vyústil v&nbsp;jeden z&nbsp;jeho mnoha veřejných skandálů, které se staly součástí jeho proslulosti. JehoBernhardova [[Novela (literatura)|novela]] ''[[Mýcení (novela)|Mýcení]]'' (''Holzfällen'', 1984) nemohla být dlouhá léta vydána kvůli procesu pro [[urážka na cti|urážku na cti]] jeho bývalého přítele. Řada jehoBernhardových her - zejména ''[[Náměstí Hrdinů (hra)|Náměstí Hrdinů]]'' (''Heldenplatz'', 1988) - se setkala s kritikou konzervativních kruhů, které prohlašovaly, že poskvrňují rakouskou pověst. Tyto hry byly často inscenovány ve vídeňském Burgtheatru kontroverzním německým režisérem [[Claus Peymann|Clausem Peymannem]], kritizovaným za uvádění současných her v&nbsp;chrámu vysokého umění.
 
I po smrti způsobil Bernhard rozruch svou, jak ji sám nazýval, posmrtnou literární emigrací,<ref>{{Citace elektronického periodika
I po své smrti způsobil Bernhard rozruch svou, jak ji sám nazýval, posmrtnou literární emigrací,{{Doplňte zdroj}} kdy ve své závěti zakázal publikování, uvádění či veřejný přednes svých textů a her uvnitř rakouských hranic.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mittermayer | jméno = Manfred | titul = Thomas Bernhard | vydavatel = Suhrkamp | místo = Frankfurt am Main | rok = 2006 | strany = 74 | isbn = 3-518-18211-0 | jazyk = de | edice = = Suhrkamp BasisBiographie; 11 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/thomasbernhard0000mitt }}</ref> Nadace International Thomas Bernhard Foundation založená vykonavatelem jeho poslední vůle a&nbsp;nevlastním bratrem, Dr. Peterem Fabjanem<ref>{{Citace periodika|příjmení=|jméno=|titul=Konflikt um Thomas Bernhard: Suhrkamp verbietet Lesungen und Theater|periodikum=derStandard.at|datum=2015-02-05|ročník=|číslo=|strany=|url=http://derstandard.at/2000011327549/Konflikt-um-Thomas-Bernhard-Suhrkamp-verbietet-Lesungen-und-Theater|datum přístupu=2016-11-06}}</ref>, se po uplynutí 10 let od autorovy smrti dohodla s&nbsp;Bernhardovým domovským nakladatelstvím Suhrkamp a&nbsp;„ve prospěch Bernhardova díla“{{Doplňte zdroj}} se rozhodla touto poslední vůlí neřídit. Testament v&nbsp;tomto směru neurčoval žádné sankce.<ref>MITTERMAYER, 2006. S. 127.</ref>
| titul = Označil ho za zabedněný stát. Rakousko koupilo Bernhardovu literární pozůstalost
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/oznacil-ho-za-zabedneny-stat-rakousko-bernhard-pozustalost/r~9ba9ac16826811edba5b0cc47ab5f122/
| datum vydání = 2022-12-23
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-03
I po své smrti způsobil Bernhard rozruch svou, jak ji sám nazýval, posmrtnou literární emigrací,{{Doplňte zdroj}}</ref> kdyprotože ve svév závěti zakázal publikovánípublikovat, uváděníuvádět či veřejný přednesveřejně svýchpřednášet textůtexty a herhry uvnitř rakouských hranic.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mittermayer | jméno = Manfred | titul = Thomas Bernhard | vydavatel = Suhrkamp | místo = Frankfurt am Main | rok = 2006 | strany = 74 | isbn = 3-518-18211-0 | jazyk = de | edice = = Suhrkamp BasisBiographie;, 11 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/thomasbernhard0000mitt }}</ref> Nadace International Thomas Bernhard Foundation založená vykonavatelem jehoBernhardovy poslední vůle a&nbsp; nevlastním bratrem, Dr. Peterem Fabjanem<ref>{{Citace periodika|příjmení=|jméno=|titul=Konflikt um Thomas Bernhard: Suhrkamp verbietet Lesungen und Theater|periodikum=derStandard.at|datum=2015-02-05|ročník=|číslo=|strany=|url=http://derstandard.at/2000011327549/Konflikt-um-Thomas-Bernhard-Suhrkamp-verbietet-Lesungen-und-Theater|datum přístupu=2016-11-06}}</ref>, se po uplynutí 10 let od autorovy smrti dohodla s&nbsp;Bernhardovým domovským nakladatelstvím Suhrkamp a&nbsp; „ve prospěch Bernhardova díla“{{Doplňte zdroj}} se rozhodla touto poslední vůlí neřídit. Testament v&nbsp;tomto směru neurčoval žádné sankce.<ref>MITTERMAYER,{{Citace monografie | příjmení = Mittermayer | jméno = Manfred | titul = Thomas Bernhard | vydavatel = Suhrkamp | místo = Frankfurt am Main | rok = 2006. S.| strany = 127 |isbn = 3-518-18211-0 | jazyk = de | edice = Suhrkamp BasisBiographie, 11 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/thomasbernhard0000mitt }}</ref>
 
V&nbsp; České republice vychází Bernhardovo dílo dlouhodobě v&nbsp;nakladatelství Prostor. Na Slovensku je vydává Kalligram a [[Spolek slovenských spisovatelů|Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov]].<ref>BERNHARD, Thomas. ''Pivnica.'' Preložil Peter Kubica, doslov Milan Ferko. Bratislava: Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2005. 131 s. ISBN 80-8061-204-8.</ref>
 
{{citace|Bernhardovy protiklady jsou zcela jasné. To, jak miluje zahradníky, Bachmannovou, jak miluje lidi, kteří v sobě ještě mají nějaký život, nějakou svěžest, nějakou originalitu, jak miluje dědečka, ukazuje, že je výsostně kladným spisovatelem, výsostně optimistickým spisovatelem. Dokáže velmi dobře pojmenovat zlo a pak ho velice správně nadsadit.|Jan Antonín Pitínský <ref>PITÍNSKÝ, Jan Antonín a DIMTER, Tomáš. Má zkrátka krásné srdce (rozhovor s Janem Antonínem Pitínským). ''Souvislosti: revue pro literaturu a kulturu'' [online]. 2002, č. 3–4 [cit. 27. 1. 2022]. Dostupné z: http://souvislosti.cz/OLD/3402/tho.html</ref>}}
 
== Výběr z díla ==
=== Próza ===
 
=== Próza ===
* Ano (''Ja'', 1978), česky Prostor 2004, překlad Hana Staviařová, {{ISBN|80-7260-106-7}}
* Beton (''Beton'', 1982), česky Prostor 2001, překlad [[Radovan Charvát]], {{ISBN|80-7260-043-5}}
Řádek 65 ⟶ 74:
 
=== Divadelní hry ===
* ''Světanápravce'' (''Der Weltverbesserer'', 1979), v české premiéře uvedlo [[Divadlo Komedie|Pražské komorní divadlo]], režie [[Dušan Pařízek]], 2006
* ''U cíle'' (''Am Ziel'', 1979)
* ''Divadelník'' (''Der Theatermacher'', 1984), v české premiéře uvedlo [[Divadlo Na zábradlí]], režie [[Jan Antonín Pitínský]], 1999
* ''Ritter, Dene, Voss'', 1984, v české premiéře uvedlo Divadlo Na zábradlí, režie Jan Antonín Pitínský, 1996
* ''Ritter, Dene, Voss: Jednoduše komplikovaně ; Alžběta II''. Přeložila Zuzana Augustová. Praha: Pallata, 1998. {{ISBN|8090171095}}.
* ''Náměstí Hrdinů'' (''Heldenplatz'', 1984), v české premiéře uvedlo [[Divadlo Na zábradlí]], režie [[Juraj Nvota]], 2003.
* ''„Bernhard monument“'', 2010, pět her inspirovaných Bernhardovou tvorbou, uvedla divadelní skupina [[Depresivní děti touží po penězích]], 2010.
* ''Mýcení'' (''Holzfällen'', 1984), v české premiéře uvedlo [[Divadlo Na zábradlí]], překlad Marek Nekula, adaptace a režie [[Jan Mikulášek]], 2021.
==== Český rozhlas ====
* ''[[Bernhard Minetti|Minetti]]. Portrét umělce jako starého muže'' (''{{cizojazyčně|de|Minetti. Ein Portrait des Künstlers als alter Mann}}''). 1977, v češtině jako rozhlasovou adaptaci provedl [[Josef Henke]], překlad: [[Josef Balvín]], osoby a obsazení: Minetti ([[Otomar Krejča]]), Dáma ([[Antonie Hegerlíková]]), dívka ([[Anna Suchánková]]), Hotelový vrátný ([[Soběslav Sejk]]), Hotelový sluha ([[Miroslav Masopust]]), Muž se psí maskou ([[Jiří Klem]]), lilipután + maškara + harmonika ([[Petr Šplíchal]]), Opilec + maškara ([[Josef Plechatý]]), starý kulhající muž ([[Josef Henke]]), Maškara + dívčin přítel ([[Viktor Dvořák]]), Maškary ([[Dana Verzichová]], [[David Švehlík]], [[Aleš Pospíšil]], Jaroslav Slánský, [[Jana Stryková]], Vladimír Senič a Jiří Litoš) a hlášení (Světlana Lavičková)<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Tvůrčí skupina Drama a literatura
Řádek 74 ⟶ 92:
| jazyk = cs
}}</ref>
* ''Světanápravce'' (''Der Weltverbesserer'', 1979), v české premiéře uvedlo [[Divadlo Komedie|Pražské komorní divadlo]], režie [[Dušan Pařízek]], 2006
* ''U cíle'' (''Am Ziel'', 1979)
* ''Divadelník'' (''Der Theatermacher'', 1984), v české premiéře uvedlo [[Divadlo Na zábradlí]], režie [[Jan Antonín Pitínský]], 1999
* ''Ritter, Dene, Voss'', 1984, v české premiéře uvedlo Divadlo Na zábradlí, režie Jan Antonín Pitínský, 1996
* ''Ritter, Dene, Voss: Jednoduše komplikovaně ; Alžběta II''. Přeložila Zuzana Augustová. Praha: Pallata, 1998. {{ISBN|8090171095}}.
* Náměstí Hrdinů (''Heldenplatz'', 1984), v české premiéře uvedlo Divadlo Na zábradlí, režie [[Juraj Nvota]], 2003.
 
Divadelní skupina [[Depresivní děti touží po penězích]] uvedla v roce 2010 pět her inspirovaných Bernhardovou tvorbou pod názvem „Bernhard monument“.
 
=== Autobiograficky laděné prózy ===
Řádek 126 ⟶ 136:
}}
* {{Citace monografie|příjmení=Honegger|jméno=Gitta|příjmení2=|jméno2=|titul=Thomas Bernhard: Was ist das für ein Narr?|vydání=|vydavatel=Propyläen Verlag|místo=München|rok=2003|počet stran=455|strany=|isbn=|jazyk=německy}}
* Italové a Češi, Thomas Bernhard [tematický blok]. ''[[Souvislosti|Souvislosti: revue pro literaturu a kulturu]].'' 2002, 3–4 (53–54). Dostupné z: http://souvislosti.cz/OLD/3402/obsah.html
* {{Citace monografie
| příjmení = Mittermayer
Řádek 137 ⟶ 148:
| svazek edice = 291
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mittermayer | jméno = Manfred | titul = Thomas Bernhard | vydavatel = Suhrkamp | místo = Frankfurt am Main | rok = 2006 | isbn = 3-518-18211-0 | jazyk = de | edice = = Suhrkamp BasisBiographie;, 11 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/thomasbernhard0000mitt }}
* {{Citace monografie | příjmení = Mittermayer | jméno = Manfred | titul = Thomas Bernhard: Eine Biografie | vydavatel = Residenz Verlag | místo = Salzburg | rok = 2015 | počet stran = 400 | isbn = 978-3-7017-3364-4 | jazyk = de}}
* [[Jan Antonín Pitínský|PITÍNSKÝ, Jan Antonín]] a DIMTER, Tomáš. Má zkrátka krásné srdce (rozhovor s Janem Antonínem Pitínským). ''Souvislosti: revue pro literaturu a kulturu'' [online]. 2002, č. 3–4 [cit. 27. 1. 2022]. Dostupné z: http://souvislosti.cz/OLD/3402/tho.html
* ŠTERBÁKOVÁ, Daniela:. ''Myslet.: Komentářkomentář k novele Chůze a románům Staří mistři a Mýcení Thomase Bernharda.'' Praha:Překlad UniverzitaKateřina Karlova,Kutarňová. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016. {{99 s. Trivium, sv. 10. ISBN| 978-80-7308-592-6}}.
* tematický blok v revue [[Souvislosti]] [http://souvislosti.cz/OLD/3402/obsah.html 3–4/2002]
 
=== Související články ===
Řádek 150 ⟶ 161:
* {{Wikicitáty|osoba=Thomas Bernhard}}
* {{Commonscat}}
* {{Databáze knih autor|405}}
* [http://www.databazeknih.cz/autori/thomas-bernhard-405 Heslo 'Thomas Bernhard' na stránce Databazeknih.cz]
* [https://www.perlentaucher.de/autor/thomas-bernhard.html Heslo 'Thomas Bernhard' na stránce Perlentaucher.de]
 
Řádek 157 ⟶ 168:
{{DEFAULTSORT:Bernhard, Thomas}}
[[Kategorie:Narození 9. února]]
[[Kategorie:Narození v roce 1931]]
[[Kategorie:Úmrtí 12. února]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1989]]
[[Kategorie:Členové Rakouské lidové strany]]
[[Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Grinzingu]]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy