Řád červené orlice

Řád červené orlice
Řád červené orlice
	Roter Adlerorden
Uděluje; ; Pruské království
Typ	záslužný řád
Založeno	12. června 1705
Stát	Pruské království
Heslo	Sincere et constanter (Upřímně a stále)
Způsobilost	civilisté i vojáci, občané Pruska i cizí státní příslušníci, dle hodnosti či společenského statutu pak odpovídá třída uděleného vyznamenání
Uděluje se za	zásluhy
Status	zastaralý
Zakladatel	Jiří Vilém Braniborsko-Bayreuthský
Třídy	velkokříž; I. třída; II. třída; III. třída; IV. třída
Popis	zlatý tlapatý kříž s bílým smaltem, ve středovém medailonu je zobrazena červená pruská orlice; hvězda zlatá osmicípá se středovým medailonem s orlicí a řádovým heslem kolem (velkokříž),stříbrná osmicípá (hvězda 1. třídy), stříbrná čtyřcípá (hvězda 2. třídy)
Ostatní vyznamenání
Vyšší	Řád černé orlice
Nižší	Řád koruny
	; náprsní hvězda velkokříže

Řád červené orlice (německy Roter Adlerorden) byl pruský řád. Založil ho roku 1705 princ a pozdější braniborsko-bayreuthský markrabě Jiří Vilém Braniborsko-Bayreuthský z vedlejší linie Hohenzollernů. Roku 1712 se stal braniborským rodinným řádem. Po vymření markrabských linií Brandenburg-Bayreuth a Brandenburg-Ansbach převzala řád královská linie Hohenzollernů, vládnoucí v Prusku. Roku 1791 přešlo Braniborsko pod přímou pruskou vládu a řád je od té doby pruským královským řádem. Řád zanikl s pádem císařství v roce 1918. Dělil se do pěti stupňů. Velkokříž byl automaticky udělován nositelům Řádu černé orlice.

Vzhled řádu

Odznakem je zlatý tlapatý kříž provedený v bílém smaltu. V jeho středovém medailonu je vyobrazena červená korunovaná braniborská orlice s hohenzollernským znakem (černobíle čtvrcený štít) na hrudi a zeleným věncem v drápech. Na reversu odznaku je korunovaná iniciála Fridricha Viléma II.. Za válečné zásluhy se k odznaku připojovaly dva zkřížené meče, umístěné mezi ramena kříže (při prvním udělení místo mečů černobílá stuha Železného kříže). Za postup do jiné třídy dubové listy na závěsu kříže a za mimořádné zásluhy se umístila zlatá královská koruna na závěs kříže. Při postupu ze 4. do 3. třídy se přidávala kovová smaltovaná mašle v barvách stuhy nad kříž. Za výročí 50 či 60 let příslušnosti k řádu byla tato cifra vyražena na závěs kříže. Od roku 1851 existovala také zvláštní verze pro vyznamenané vyznávající islám či buddhismus, kdy kříž byl nahrazen hvězdou.^[1]

Velkokříž je osmihrotý maltézský kříž, který má ve středovém medailonu umístěnou ozdobnou iniciálu krále a císaře Viléma I., kolem níž vine heslo Sincere et constanter (Upřímně a stále). Mezi ramena kříže jsou umístěny červené korunované orlice.^[1]

Hvězda se liší podle stupně

Hvězda velkokříže je zlatá a osmicípá s červenou orlicí ve svém středu.
Hvězda 1. třídy je stříbrná a osmicípá, opět s červenou orlicí ve středu.
Hvězda 2. třídy je stříbrná a čtyřcípá s řádovým křížem na středu.

Stuha velkokříže je oranžová s bílými postranními pruhy a bílým okrajem, zatímco pro ostatní třídy je bílá s širšími oranžovými postranními pruhy.^[1]

Dělení a způsoby nošení

velkokříž - odznak na velkostuze přes levé rameno, hvězda vlevo, řetěz
I. třída - odznak na velkostuze přes pravé rameno, hvězda vlevo
II. třída - odznak zavěšený u krku
III. třída - odznak připnutý na prsou
IV. třída - odznak připnutý na prsou (kříž je stříbrný a nesmaltovaný)^[1]

Galerie

Odznak 3. třídy
Udělovací listina řádu
Hvězda 1. třídy a odznak s vyraženou 50
Hvězda 2. třídy
Odznak 4. třídy

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 115–116.

Literatura

LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád červené orlice na Wikimedia Commons

[lob115_116-1] LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 115–116.

[1]