Adolf I. Fridrich
Adolf I. Fridrich (švédsky: Adolf Fredrik, německy: Adolph Friedrich; 14. května 1710 – 12. února 1771) byl králem Švédska od roku 1751 až do své smrti.
| Adolf I. Fridrich | |
|---|---|
| král švédský | |
 Adolf I. Fridrich švédský na dobovém portrétu (autor Lorens Pasch mladší) | |
| Doba vlády | 1751–1771 |
| Korunovace | 26. listopad 1751 |
| Narození | 14. května 1710 Gottorp |
| Úmrtí | 12. února 1771 (60 let) Stockholm |
| Pohřben | Kostel Riddarholmen |
| Předchůdce | Frederik I. Švédský |
| Nástupce | Gustav III. Švédský |
| Manželka | Luisa Ulrika Pruská |
| Potomci | Gustav III. Švédský Karel XIII. |
| Rod | Holstein-Gottorp |
| Otec | Kristián August Holštýnsko-Gottorpský |
| Matka | Albertina Frederika Bádensko-Durlašská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPůvod, mládí
editovatAdolf I. Fridrich pocházel z německého rodu Holstein-Gottorp. Narodil se jako druhý syn Kristiána Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského a jeho manželky Albertiny von Baden-Durlach. Jeho matka byla pravnučkou Kateřiny Švédské, dcery švédského krále Karla IX. Se švédským královským domem byl spojen i přes svého strýce Fridricha IV. Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského, jenž byl švagrem švédského krále Karla XII. jako manžel jeho sestry Hedviky Žofie.
V letech 1727–1750 byl knížetem-biskupem lübeckým a poručníkem neplnoletého vévody holštýnského Karla Petra Ulricha (pozdějšího ruského cara Petra III.). V roce 1743 ho strana klobouků vybrala a švédský Riksdag zvolil za nástupce švédského trůnu. Poté, co 25. března roku 1751 zemřel král Frederik I., nezůstaviv žádného legitimního potomka a následníka, se ujal vlády a korunován králem byl 26. listopadu 1752.
Král
editovatZa jeho panování prakticky úplně vláda spočívala v rukou Riksdagu. V roce 1755 se pokusil s pomocí své manželky Luisy Ulriky Pruské, sestry pruského krále Fridricha Velikého posílit svou pozici, ale taktak nepřišel o trůn úplně. V roce 1766 vládu převzala strana čapek, jež usilovala moc krále minimalizovat. V roce 1769 na štěstí pro krále vládu získala zpět umírněnější strana klobouků.
Manželství, potomci
editovat17. července roku 1744 se v Berlíně zasnoubil s pruskou princeznou Luisou Ulrikou Pruskou (1720–1782), dcerou pruského krále Fridricha Viléma I. a jeho manželky Žofie Dorotey Hannoverské. Svatba se uskutečnila v paláci Drottningholm ve Švédsku 29. srpna roku 1744. Z jejich manželství vzešlo pět potomků, kromě prvního potomka se všichni dožili dospělosti:
- 1. syn (*/† 18. 2. 1845 Stockholm)[1]
- 2. Gustav III. (24. 1. 1746 Stockholm – 29. 3. 1792 tamtéž), král Švédska v letech 1771–1792[2]
- ⚭ 1766 Žofie Magdalena Dánská (3. 7. 1746 Kodaň – 21. 8. 1813 Solna), rodem dánská princezna[3]
- 3. Karel XIII. (7. 10. 1748 Stockholm – 5. 2. 1818 tamtéž), král Švédska v letech 1809–1818 a Norska 1814–1818
- ⚭ 1774 Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská (22. 3. 1759 Eutin – 20. 6. 1818 Stockholm)[4]
- 4. Fridrich Adolf (18. 7. 1750 Drottningholm – 12. 12. 1803 Montpellier), vévoda ze Östergötlandu, zemřel svobodný, ale měl pravděpodobně několik mimomanželských dětí[5]
- 5. Žofie Albertina (8. 10. 1753 Stockholm – 17. 3. 1829 tamtéž), poslední abatyše kláštera v Quedlinburgu[6]
Adolf Fridrich byl měkké a dobrosrdečné povahy, nerozhodný a netečný, jeho oblíbenou činností bylo zhotovování tabatěrek. Oproti tomu jeho manželka Luisa Ulrika byla povahy výbušné a samolibé; díky tomu ho zcela podřídila své vůli.
Smrt
editovatKrál zemřel 12. ledna roku 1771 na srdeční mrtvici, která ho ranila po opulentní večeři: zkonzumoval tehdy humra, kaviár, uzené sledě, kysané zelí, zelnou polévku, šampaňské a čtrnáct porcí svého oblíbeného desertu – semla (tradiční švédský moučník – kulatá bulka z bílého těsta, plněná sladkou nádivkou), máčených v horkém mléce. (Švédským školním dětem je připomínán jako král, který se ujedl k smrti.) V posledních okamžicích života ho na rukou držel jeho ministr Axel von Fersen. Pochován byl v kostele Riddarholmen, v místě posledního odpočinku švédských králů.
Odkaz
editovatAdolf I. Fridrich započal se stavbou kostela Adolfa Fridricha (Adolf Fredriks kyrka) ve Stockholmu. Dnes je vzpomínán především proto, že jeho dílem bylo zrušení cenzury ve Švédsku v roce 1766.
Třebaže byl považován za slabého vládce, závislého na jiných, byl dobrým manželem a otcem; vedl aktivní život rodinný i společenský a byl milovníkem umění. Jako dobrosrdečný člověk a vzorný manžel se těšil lásce svých poddaných a jeho smrt vyvolala všeobecný smutek a žal.
Vývod z předků
editovatReference
editovat- ↑ Stillborn Son von Holstein-Gottorp, Prins. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Gustav III, king of Sweden. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Sophia Magdalene (1746-1813) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Charlotte (1759-1818) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fredrik Adolf av Holstein-Gottorp - Historiesajten. www.historiesajten.se [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Sophia Albertina of Sweden (1753-1829) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf I. Fridrich Švédský na Wikimedia Commons - http://thepeerage.com/p10846.htm#i108454
- http://www.historiesajten.se/visainfo.asp?id=171
- https://web.archive.org/web/20111021033529/http://erroreshistoricos.com/curiosidades-historicas/muerte/601-extranas-muertes.html
| Předchůdce: Frederik I. |
|
Švédský král 1751–1771 |
|
Nástupce: Gustav III. |
| Předchůdce: Frederik I. |
|
Finský velkovévoda Aadolf Fredrik 1751–1771 |
|
Nástupce: Gustav III. |
