Antifeminismus

Antifeminismus je široce definován jako opozice proti některým nebo všem formám feminismu. Jako antifeminismus lze označit buď teoretické odmítnutí potřeby zrovnoprávnit ženy ve společnosti a politice, nebo odpor vůči organizovaným hnutím, která takové zrovnoprávnění prosazují, nebo vůči konkrétním politickým krokům, která tato hnutí prosazují.

Demonstrantky proti snaze o přijetí ústavního Dodatku o rovnoprávnosti (Equal Rights Amendment – ERA) ve floridském senátu (1979).

Antifeministé jsou stoupenci antifeminismu. Vyznačují se myšlenkami nebo chováním odrážejícím nedůvěru v ekonomickou, politickou a sociální rovnost pohlaví. Antifeministé mohou být muži i ženy.

Pojmenování

Francouzská aktivistka za práva žen Hubertine Auclert použila v roce 1882 poprvé pojem féminisme, aby popsala svůj politický postoj. Pojem se rychle rozšířil především na mezinárodních konferencích a kongresech žen. V Německu ale našel jen málo využití v politických aktivitách žen, neboť krátce po francouzsko-německé válce v letech 1870-71 se chtěli Němci od svých francouzských sousedů jazykově vymezit. Zároveň to byl pravděpodobně důvod, proč se tento pojem v průběhu času přece jen prosadil. Odpůrci ženského hnutí shazovali snahy žen o emancipaci a prohlašovali feminismus za něco negativního. V reakci na to byli tito odpůrci brzy označováni jako antifeministé.

Pojem vytvořila německá feministka Hedwig Dohmová v knize Antifeministé (Die Antifeministen, 1902) podle vzoru tehdy již existujícího pojmu antisemitismus. Dílo Antifeministé se skládá v zásadě ze sbírky článků, které již publikovala v různých časopisech. Práce je ideologicky kritickou analýzou různých typů antifeministů a jejich motivů.

Druhy antifeministů

• Rovnocenný antifeminista: Osoba, která věří v rovnost mezi pohlavími, ale nevěří, že feministická filozofie sdílí tyto ideály.
• Přirozený antifeminista: Osoba, která věří, že pohlaví jsou rozdělena do různých oblastí kompetencí, ať už Bohem, nebo od přírody, a že když osoba jednoho pohlaví vystoupí z role svého určeného pohlaví, vede to buď k neštěstí, nebo k negativní produktivitě. Vyznačuje se myšlenkami nebo chováním odrážejícím nedůvěru v ekonomickou, politickou a sociální rovnost pohlaví.
• Misogynistický antifeminista: Ten, kdo věří, že ženy jsou podřadné a měly by být pod vedením nebo ve službě mužům.

Významní světoví představitelé

• Ann Coulterová
• Gertrud von Le Fort
• Rush Limbaugh
• Camille Pagliaová
• Phyllis Schlaflyová

Antifeminismus v současném českém prostředí

Téma antifeminismu nebylo v minulosti v českém veřejném prostoru probíráno, přestože pro to existovaly předpoklady. V komunistickém Československu byla nerovnost pohlaví zakotvena přímo v zákonech, muži byli diskriminováni povinnou vojnou, pozdějším věkem odchodu do důchodu a všeobecně rozšířeným svěřováním dětí z rozvedených manželství do péče matek. V dnešní České republice jsou si již obě pohlaví teoreticky rovna, přetrvává však pověra o matce jako důležitějším rodiči pro dítě.

Proto se v poslední době rozvinula kritika českých feministek, které na jednu stranu volají po odstranění všech přetrvávajících forem diskriminace (např. požadavky na genderové kvóty v politických funkcích nebo v podnicích), na druhou stranu mlčí o narovnání rodových rozdílů při rozhodování o péči o děti rozvedených rodičů, případně proti rodičovské rovnosti aktivně vystupují. S kritikou feminismu vystupuje např. lidskoprávní sdružení K 213 nebo webový portál Střídavka. Kromě rodičovské nerovnosti jsou feminismu zazlívány destrukce současné společnosti a totalitářské tendence.

Ze současné české literatury se profiluje jako antifeministka např. spisovatelka Věra Nosková, část jejíž tvorby je věnována kritice nerovného postavení mužů a žen. Její knihy Chraňme muže a Příběhy mužů zaznamenaly dopady feminismu na muže a celou společnost, antiutopický román Rozkošný zákon pak paroduje feministickou totalitu.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antifeminismus na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo antifeminismus ve Wikislovníku
• https://www.databazeknih.cz/knihy/chranme-muze-42782
• https://www.databazeknih.cz/knihy/pribehy-muzu-135167
• https://www.databazeknih.cz/knihy/rozkosny-zakon-452054

Autoritní data	NKC: ph1045277 BNF: cb135364834 (data) LCCN: sh96004456 NLI: 987007551666905171