August Kubizek
August Kubizek (3. srpna 1888 Linec – 23. října 1956 Eferding) byl rakouský hudebník českého původu a blízký přítel Adolfa Hitlera z mládí. Později psal o jejich přátelství.
| August Kubizek | |
|---|---|
 August Kubizek (1907) | |
| Narození | 3. srpna 1888 Linec |
| Úmrtí | 23. října 1956 (ve věku 68 let) Eferding |
| Povolání | dirigent, malíř, spisovatel a životopisec |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
| Děti | Augustin Karl Maria Rudolf |
| Rodiče | Michael Kubizek Marie Kubizeková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatMládí
editovatAugust Kubizek se narodil 3. srpna 1888 v Linci[1] do rodiny čalouníka Michaela Kubiceka/Kubíčka (narozen 1846 v Linci[2]) a Marie Bláhové (narozena 1864 v Rožmberku nad Vltavou[3]). Rodiče se vzali 31. července 1887 v Linci[4] a August byl jejich první dítě. Jeho později narozené sestry Maria, Therese a Karoline zemřely v raném dětství. Kubizek to později považoval jako rozhodnutí osudu. Hitlerova matka Klára Pölzlová totiž také ztratila čtyři děti (Gustava, Idu, Otta a Edmunda), jediný Adolf s Paulou přežili dětství. Kubizek a Hitler se poprvé setkali v Linci asi roku 1906. Oba milovali opery Richarda Wagnera, a tak se stali nejbližšími přáteli a pozdějšími spolubydlícími na pokoji na chlapecké ubytovně. Kubizek byl přijat na studia do Vídeňské Akademie múzických umění, zatímco Hitler takové štěstí neměl. V roce 1908 se Hitler s Kubizekem již dále nestýkal a bloudil bez cíle Vídní.
První světová válka
editovatKubizek dokončil studia v roce 1912 a byl najat jako vedoucí orchestru v Mariboru. Další práce mu překazila první světová válka. Před odchodem na frontu se oženil a narodili se mu tři synové: Augustin, Karl Maria a Rudolf. Během války sloužil Kubizek v 2. pěším pluku. V Prešově na Slovensku se zranil a byl dopraven do Budapešťského lazaretu. Po měsících rekonvalescence se Kubizek vrátil a pracoval s motorizovanými sbory ve Vídni.
Pozdější kontakt s Hitlerem
editovatPo válce přijal Kubizek pozici úředníka na magistrátu v Eferdingu a hudba se stala jeho koníčkem. V roce 1923 se dozvěděl o tom, že jeho dávný přítel se pokoušel provést Pivní puč a převzít vládu v Mnichově. Převrat se však nezdařil a Hitler dostal pět let vězení. Kubizek se ho nepokusil kontaktovat až do roku 1933, kdy mu poblahopřál k získání moci v Německu. Roku 1939 pozval Hitler Kubizeka jako svého hosta do Bayreuthu. Kubizek toto setkání popsal jako "nejšťastnější hodiny mé pozemské existence". Hitler se zase údajně o Kubizekovi vyjadřoval jako o "jediném Čechovi, který má právo být přítelem Vůdce". V roce 1938 byl Kubizek najat nacistickou stranou aby sepsal brožury o jeho přátelství s Hitlerem z mládí.
Když se válečné štěstí začalo obracet proti Hitlerovi, Kubizek, který se o politiku příliš nezajímal, se v roce 1942 stal členem NSDAP. Jak sám řekl, ne proto, že by věřil v antisemitismus, ale jako gesto loajality vůči svému příteli.
Pozdější život
editovatV roce 1945 shromáždil Kubizek sbírku pohlednic a dalších upomínek, které mu Hitler posílal během jejich mládí a ukrýval je pečlivě v suterénu svého domu v Eferdingu. Brzy však byl zatčen a držen v Glasenbachu, kde ho vyslýchalo Americké armádní vyšetřovací trestné komando. Roku 1947 byl propuštěn. V roce 1951 uveřejnil Kubizek knihu Znal jsem mladého Hitlera. Kniha zahrnuje také skici malované Hitlerem v letech 1906 a 1908. Kniha je rozdělena na tři části a skládá se z prologu, 24 kapitol a epilogu. Roku 1956 byl Kubizek jmenován prvním čestným členem hudebního spolku v Eferdingu. Zemřel 23. října 1956, pohřben je v Eferdingu.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku August Kubizek na anglické Wikipedii.
- ↑ Matrika Linz - St. Matthias (St. Mathias), sign. 106/1888, sn. 34 [online]. Matricula-online.eu [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Matrika Linz - St. Matthias (St. Mathias), sign. 106/1846, sn. 68 [online]. Matricula-online.eu [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Matrika Rožmberk nad Vltavou 6, sn. 270 [online]. SOA Třeboň [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Matrika Linz - St. Matthias (St. Mathias), sign. 207/1887, sn. 26 [online]. Matricula-online.eu [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
