Bohumil Bezouška

český herec, humorista a moderátor

Bohumil Bezouška (19. prosince 1921 Praha18. října 1995 tamtéž) byl český herec, kabaretní a estrádní komik, rozhlasový režisér, scenárista, konferenciér, bavič, spisovatelhumorista.

Bohumil Bezouška
Narození19. prosince 1921
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí18. října 1995 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Podpis
Bohumil Bezouška – podpis

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Martin Bezouška
snacha Martina Gasparovič Bezoušková

Jednalo se o dlouholetého člena činohry Národního divadla v Praze, jenž na divadle i ve filmu proslul zejména jako herec menších či epizodních rolí.

Životopis

editovat

V roce 1939 maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a začal studovat lékařskou fakultu UK. Po uzavření vysokých škol nacisty přešel na dramatické oddělení pražské konzervatoře, které v roce 1944 úspěšně absolvoval. Již v době studií hostoval v Národním divadle. V letech 1945/1946 byl členem divadla E. F. Buriana, v letech 19481950 byl angažován v Divadle na Vinohradech [1]. V sezóně 1951/1952 působil na Slovensku ve Zvolenu. V letech 19531981[2] byl členem činohry Národního divadla. Za období svého působení v Národním divadle nastudoval téměř sto rolí a ve třech případech byl i asistentem režiséra.[3] Při svém angažmá v ND ještě hostoval v Hudebním divadle v Karlíně (1966/1967) a ve Viole (od roku 1977) a pracoval často v rozhlase a televizi.

Mezi svými divadelními kolegy byl poměrně oblíbený pro svoji mimořádně družnou a společenskou povahu, výborné vypravěčské umění. Proslul též jako výborný imitátor Jana Pivce a Jaroslava Vojty, uměl imitovat i některé slavné československé politiky jako byli Gustáv Husák, Zdeněk Nejedlý či Dr. Edvard Beneš. Byl znám také jako velký sběratel anekdot a různých historek z hereckého, divadelního a filmového prostředí (zejména z Národního divadla, kde byl kronikářem tzv. Klubu dobráků), které nejen rád a s chutí vyprávěl, ale i s oblibou publikoval v novinách a časopisech. Uměl také výborně německy, vystupoval často i v rakouském rozhlasu. Jeho celoživotním přítelem byl český herec František Filipovský, navíc to byl právě Bohumil Bezouška, který před Františkem Filipovským daboval Louise de Funèse.

Divadelní role, výběr

editovat

Filmografie

editovat

V letech 1946 až 1986 vystoupil v téměř 60 filmech, televizních seriálech a televizních pořadech.[4]

Literární dílo

editovat

Bohumil Bezouška napsal sám či jako spoluautor několik knížek z divadelního prostředí, kde vzpomíná na své kolegy herce, mnohdy už nebožtíky, a dává k lepšímu humorné historky z divadelního prostředí, včetně založení a existence Klubu dobráků a CAMU (cikánská akademie múzických umění).

  • Tajnosti zákulisí1971
  • Adaptace není legrace (Dnes šnajdrujeme)1977
  • Thespidova kára Jana Pivce1985 (spoluautoři V. Pivcová a J. Švehla)
  • Jak jsem proskotačil život1993

Výběrem z těchto knih vznikly také pořady v divadelním studiu Viola; Supraphon vydal celkem tři gramofonové desky s živým záznamem z oněch představení.

Reference

editovat
  1. MÜLLER, V. a kol. Padesát let Městských divadel pražských 19071957, Praha: Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, 1958, str. 179
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 26
  3. a b Bohumil Bezouška v databázi Archivu Národního divadla
  4. Bohumil Bezouška v Česko-Slovenské filmové databázi

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy