Bristolská univerzita

britská univerzita

Bristolská univerzita, anglicky: University of Bristol, je anglická veřejná výzkumná univerzita v Bristolu. Založena byla roku 1909, patří tedy k tzv. červenocihlovým univerzitám, které byly zakládány v 19. století a na začátku 20. století v britských průmyslových centrech. Hlásí se však také k tradici Merchant Venturers School, jež vznikla roku 1595. Patří do tzv. Russell Group (pojmenované podle hotelu Russell na Russell Square v Londýně, kde se uskutečnilo první neformální jednání skupiny), která sdružuje výzkumné britské univerzity a hájí jejich zájmy. Podle Šanghajského žebříčku, který hierarchizuje světové vysoké školy dle jejich kvality, je Bristolská univerzita 78. nekvalitnější univerzitou na světě a osmou nejlepší v Británii.[1] Je rozdělena na šest fakult. Hlásí se k devíti laureátům Nobelovy ceny (např. Paul Dirac). Premiér Winston Churchill byl kancléřem této univerzity v letech 1929–1965. V roce 2020 na ní studovalo 27 375 studentů.

Bristolská univerzita
Motto
im promovet insitam
Datum založení1909
Počty akademiků
Studentů celkem27 513 (2020)
Další informace
AdresaBristol, Spojené království
Zeměpisné souřadnice
ČlenstvíCoimberská skupina, Russell Group, ORCID, Jisc, Asociace evropských univerzit, arXiv, Bluetooth Special Interest Group, Partnerství Evropské skupiny leteckých a kosmických univerzit a University and College Union
bristol.ac.uk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku University of Bristol na anglické Wikipedii.

  1. ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities. www.shanghairanking.com [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy