Cesta na sever
Cesta na sever je cestopis Karla Čapka z roku 1936, ve kterém popisuje svou cestu po Dánsku, Švédsku a Norsku. Má celkem 34 kapitol, které obsahují i osm básní Olgy Scheinpflugové a 250 ilustrací autora. (Celý název cestopisu původně zněl: Cesta na sever: pro větší názornost provázená obrázky autorovými a básněmi jeho ženy.)[1] Napsal jej v domě na Strži (dnes Památník Karla Čapka), který předchozího roku dostal jako svatební dar k doživotnímu užívání. Cestopis začal vycházet v sešitech na pokračování na přelomu září a října 1936 v Knihovně Lidových novin.[2] Knihu pak vydal nakladatel František Borový v letech 1936, 1939, 1940, 1941 a 1948. Nakladatelství Československý spisovatel ji vydalo v letech 1955 a 1970, Levné knihy pak v roce 2000. Po vypršení autorských práv ji v roce 2018 vydala Městská knihovna v Praze jako elektronickou knihu. Je posledním z Čapkových pěti cestopisů. Dříve vydal Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Výlet do Španěl (1930) a Obrázky z Holandska (1932).
| Cesta na sever | |
|---|---|
| Autor | Karel Čapek |
| Ilustrátor | Karel Čapek |
| Země | Československo |
| Jazyk | čeština |
| Žánr | cestopis |
| Datum vydání | 1936 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na cestu se Karel Čapek vydal v roce 1936 s manželkou Olgou Scheinpflugovou, se kterou měl svatbu 26. srpna 1935, a také švagrem Karlem Scheinpflugem.[3] Do Skandinávie odjeli vlakem přes Německo do Dánska a pokračovali přes Kodaň, Stockholm, Uppsalu, Oslo a po železniční trati Bergensbanen do Bergenu, kde nastoupili na parník a pluli s ním podél norského pobřeží k mysu Nordkapp.
Zajímavosti
editovat
- V červenci 1905 cestoval s manželkou do Norska Rudolf Těsnohlídek, redaktor Lidových novin a Čapkův kolega.[4]
- V listopadu 1936 se v norském tisku objevil návrh, aby byla Čapkovi udělena Nobelova cena za literaturu.[5]
- Čapkovu cestu do Skandinávie inicioval švédský PEN klub. V norském Bergenu byli manželé středem pozornosti, když se zde právě hrála komedie Olgy Scheinpflugové Okénko.[6]
- Parník Haakon Adalstein, kterým Čapek cestoval z Bergenu, byl pojmenován po norském králi Haakonu I. Byl postaven v britském Newcastle upon Tyne v roce 1873 a měl na délku 57,5 metrů a na šířku 8 metrů. V roce 1907 měl kapacitu 200 pasažérů a 26 členů posádky. Poslední cestu s pasažéry vykonal v roce 1936 a na palubě byl právě i Karel Čapek. Pak byl přestavěn na nákladní loď a 10. září 1947 ztroskotal u západního švédského pobřeží, když převážel koně z dánského Aalborgu do polského Gdaňsku. Z posádky nikdo nezahynul, ale koně nehodu nepřežili.
Reference
editovat- ↑ MAREŠOVÁ, Milena. Karel Čapek: Cesta na sever [online]. Český rozhlas Vltava, 2019-07-09 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online.
- ↑ ČAPEK, Karel. Na Haakonu Adalsteinu. Lidové noviny [online]. 1936-09-27 [cit. 2019-07-16]. Roč. 44, čís. 486. Dostupné online.
- ↑ BISKUPOVÁ, Ludmila. Anglické listy Karla Čapka. Brno, 2019 [cit. 2019-07-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Ondřej Sládek. Dostupné online.
- ↑ KUBÍČKOVÁ, Klára. Těsnohlídek vyrazil na svatební cestu... a z Norska se vrátil sám. iDNES.cz [online]. 2013-02-03 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online.
- ↑ HALÍK, Miroslav. Karel Čapek: život a dílo v datech. [s.l.]: Academia, 1983. 88 s. S. 64.
- ↑ FILIPOVÁ, Marie. Autobiografické a biografické prvky v próze Olgy Scheinpflugové. 2017 [cit. 2019-07-16]. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Nella Mlsová, Ph.D.. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Dílo Cesta na sever ve Wikicitátech- Digitalizovaná vydání díla Cesta na sever v České digitální knihovně
- Dílo v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze