Cesta na sever

cestopis Karla Čapka (1936)

Cesta na sever je cestopis Karla Čapka z roku 1936, ve kterém popisuje svou cestu po Dánsku, Švédsku a Norsku. Má celkem 34 kapitol, které obsahují i osm básní Olgy Scheinpflugové a 250 ilustrací autora. (Celý název cestopisu původně zněl: Cesta na sever: pro větší názornost provázená obrázky autorovými a básněmi jeho ženy.)[1] Napsal jej v domě na Strži (dnes Památník Karla Čapka), který předchozího roku dostal jako svatební dar k doživotnímu užívání. Cestopis začal vycházet v sešitech na pokračování na přelomu září a října 1936 v Knihovně Lidových novin.[2] Knihu pak vydal nakladatel František Borový v letech 1936, 1939, 1940, 1941 a 1948. Nakladatelství Československý spisovatel ji vydalo v letech 1955 a 1970, Levné knihy pak v roce 2000. Po vypršení autorských práv ji v roce 2018 vydala Městská knihovna v Praze jako elektronickou knihu. Je posledním z Čapkových pěti cestopisů. Dříve vydal Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Výlet do Španěl (1930) a Obrázky z Holandska (1932).

Cesta na sever
AutorKarel Čapek
IlustrátorKarel Čapek
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
Žánrcestopis
Datum vydání1936
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na cestu se Karel Čapek vydal v roce 1936 s manželkou Olgou Scheinpflugovou, se kterou měl svatbu 26. srpna 1935, a také švagrem Karlem Scheinpflugem.[3] Do Skandinávie odjeli vlakem přes Německo do Dánska a pokračovali přes Kodaň, Stockholm, Uppsalu, Oslo a po železniční trati Bergensbanen do Bergenu, kde nastoupili na parník a pluli s ním podél norského pobřeží k mysu Nordkapp.

Zajímavosti

editovat
 
Parník Haakon Adalsteintrondheimském přístavu v roce 1922
  • V červenci 1905 cestoval s manželkou do Norska Rudolf Těsnohlídek, redaktor Lidových novin a Čapkův kolega.[4]
  • V listopadu 1936 se v norském tisku objevil návrh, aby byla Čapkovi udělena Nobelova cena za literaturu.[5]
  • Čapkovu cestu do Skandinávie inicioval švédský PEN klub. V norském Bergenu byli manželé středem pozornosti, když se zde právě hrála komedie Olgy Scheinpflugové Okénko.[6]
  • Parník Haakon Adalstein, kterým Čapek cestoval z Bergenu, byl pojmenován po norském králi Haakonu I. Byl postaven v britském Newcastle upon Tyne v roce 1873 a měl na délku 57,5 metrů a na šířku 8 metrů. V roce 1907 měl kapacitu 200 pasažérů a 26 členů posádky. Poslední cestu s pasažéry vykonal v roce 1936 a na palubě byl právě i Karel Čapek. Pak byl přestavěn na nákladní loď a 10. září 1947 ztroskotal u západního švédského pobřeží, když převážel koně z dánského Aalborgu do polského Gdaňsku. Z posádky nikdo nezahynul, ale koně nehodu nepřežili.

Reference

editovat
  1. MAREŠOVÁ, Milena. Karel Čapek: Cesta na sever [online]. Český rozhlas Vltava, 2019-07-09 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  2. ČAPEK, Karel. Na Haakonu Adalsteinu. Lidové noviny [online]. 1936-09-27 [cit. 2019-07-16]. Roč. 44, čís. 486. Dostupné online. 
  3. BISKUPOVÁ, Ludmila. Anglické listy Karla Čapka. Brno, 2019 [cit. 2019-07-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Ondřej Sládek. Dostupné online.
  4. KUBÍČKOVÁ, Klára. Těsnohlídek vyrazil na svatební cestu... a z Norska se vrátil sám. iDNES.cz [online]. 2013-02-03 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  5. HALÍK, Miroslav. Karel Čapek: život a dílo v datech. [s.l.]: Academia, 1983. 88 s. S. 64. 
  6. FILIPOVÁ, Marie. Autobiografické a biografické prvky v próze Olgy Scheinpflugové. 2017 [cit. 2019-07-16]. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Nella Mlsová, Ph.D.. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy