Německá radikální strana
Německá radikální strana (německy Deutschradikale Partei), do roku 1907 Svobodná všeněmecká strana (Freialldeutsche Partei), byla německá nacionalistická politická strana v Rakousku-Uhersku, aktivní především v českých zemích.
Německá radikální strana | |
---|---|
Deutschradikale Partei | |
Zkratka | DRP |
Datum založení | 1902 |
Datum rozpuštění | 1920 |
Zakladatel | Karl Hermann Wolf |
Rozkol od | Všeněmců |
Sloučení do | Velkoněmecké lidové strany |
Ideologie | hnutí Völkisch německý nacionalismus antiklerikalismus umírněný antisemitismus pravicový populismus |
Politická pozice | pravice |
Barvy | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPo volebním úspěchu Všeněmeckého sjednocení ve volbách do Říšské rady v roce 1901 došlo k rozkolu mezi předsedou strany Georgem von Schönererem a radikálním německým nacionalistou Karlem Hermannem Wolfem. Zatímco Schönerer stavěl do centra své politiky rasistickou a antisemitskou ideologii a ostře vystupoval proti habsburské monarchii a katolické církvi, pro Wolfa a mnohé další stoupence Všeněmců stál v popředí politického boje německo-český národnostní konflikt. Mezi Wolfem a Schönererem navíc existovaly osobní neshody. Wolf se nakonec v roce 1902 odštěpil od Všeněmeckého sjednocení a založil Svobodnou všeněmeckou stranu, v níž mohl počítat s podporou německy mluvících stoupenců z Čech, Moravy a Slezska i některých všeněmeckých poslanců na Říšské radě. Do nové strany například přešli čtyři poslanci moravského zemského sněmu.
Svobodní všeněmci sice nadále prosazovali německonacionální, völkisch politiku, ale jejich antisemitské postoje byly mírnější a již otevřeně nevyzývali k rozbití habsburské monarchie. Naopak se považovali za představitele zájmů německy mluvících obyvatel habsburské monarchie, a proto se nevyhýbali získávání židovských hlasů.
Svobodná všeněmecká strana byla ve volbách vždy úspěšnější než původní Všeněmecké sjednocení a vedle Německé agrární strany se stala nejsilnější německou stranou v Čechách. Po volebním úspěchu svobodných všeněmců ve volbách do Říšské rady v roce 1907 se strana v témže roce přejmenovala na Německou radikální stranu. Od roku 1910 působila společně s dalšími německými nacionalistickými stranami v Říšské radě v Německém národním sdružení. V roce 1920 se strana nakonec sloučila s dalšími nacionalistickými formacemi do Velkoněmecké lidové strany.
Volební výsledky
editovatŘíšská rada
editovatVolby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | ||
1907 | 70 564 | 1,5 | 13/516
|
▲13 | ▲15. |
1911 | 90 523 | 2,0 | 22/516
|
▲9 | ▲8. |
Český zemský sněm
editovatVolby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | ||
1908 | 27 880 | 7,0 | 15/242
|
▲15 | ▲7. |
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Deutschradikale Partei na německé Wikipedii.
Literatura
editovat- Philipp Rohrbach: Freialldeutsche Partei (Österreich). In: Wolfgang Benz (Hrsg.): Handbuch des Antisemitismus. Judenfeindschaft in Geschichte und Gegenwart. 5. Organisationen, Institutionen, Bewegungen. Berlin u. a. 2012, s. 257 f.
- Adam Wandruszka, Peter Urbanitsch (Hrsg.): Die Habsburgermonarchie. 1848–1918. Band 8: Politische Öffentlichkeit und Zivilgesellschaft. Teilband 1: Vereine, Parteien und Interessenverbände als Träger der politischen Partizipation. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2006, ISBN 3-7001-3540-8.