Diatréma
Diatréma je vulkanický přívodový kanál (lze použít též označení sopouch), který je vyplněný sopečnou brekcií.[1] Diatréma vzniká explozivní erupcí. Na povrchu může mít její ústí podobu maaru.[2]
Původ názvu
editovatPojmenování diatréma pochází z řečtiny. Termín je složen z výrazů dia = skrz a trema = otvor, díra.[3]
Charakteristika
editovatPřívodový kanál, vzniklý explozí sopečných plynů, má nálevkovitý tvar. Jeho ústí má kruhový nebo oválný průřez, průměr diatrémy je zpravidla do 1 kilometru. Diatréma není uvnitř vyplněna magmatem, nýbrž vulkanickou brekcií. Je to způsobeno tím, že při výbuchu sopečných plynů je takto vzniklý sopouch zaplněn úlomky hornin z jeho stěn.[4] Tento materiál je obvykle tvořen bazalty, tufy, kimberlity a limburgity, případně i sedimentárními horninami.
Diatrémy ve světě
editovatS diatrémami se lze setkat na všech kontinentech. Diatrémy jsou příznačné pro třetihorní sopečná pole ve střední Evropě. Klasickým regionem čtvrtohorních maarových diatrém na evropském kontinentě je oblast západního Eifelu v Německu nebo sopečné pole Chaîne des Puys ve francouzské Auvergni.[5]
Naleziště diamantů
editovatMezi diatrémy, obsahující kimberlitové brekcie, patří známá naleziště diamantů, jako jsou Kimberley a Jagersfontein v Jihoafrické republice, Orapa v Botswaně či Udačnaja v ruském Jakutsku.[6] Jedním z největších kimberlitových sopouchů, obsahujících diamanty, je Mwadui v severní Tanzanii (důl Williamson Diamond Mine). Počet ve světě objevených kimberlitových lokalit je cca 1500, z nichž 8–10 % obsahuje diamanty.[7] Diamanty lze nalézt též v lamproitových diatrémách, avšak z celkového objemu pravděpodobných zásob diamantů ve světě představují tato naleziště jen zhruba 10%. Naleziště diamantů v lamproitech bylo poprvé objeveno v roce 1976 v Západní Austrálii. Posléze bylo zjištěno, že zdejší Důl Argyle má největší zásoby diamantů na světě. Lamproitová ložiska se vyskytují i mimo Austrálii – například v Brazílii nebo v Karélii a na poloostrově Kola v Ruské federaci.[7]
Nově vznikající diatrémy
editovatK poslední známé explozívní erupci ve 20. století a vzniku maarových diatrém došlo v letech 1977 a 1978 v oblasti Aleutských ostrovů (Aljaška, USA). Při první erupci, trvající 3 a 8 dní, vznikly dva otvory, nazývané Maary Ukinrek (Ukinrek Maars), při druhé se vytvořil maar Westdahl.[5]
Galerie
editovat-
Diatréma Morrinho de Açúcar, Kapverdy -
Diamantový důl Big Hole, Kimberley, JAR -
Kráter Diamond Head, ostrov Oahu, Havaj, USA -
Důl Udačnaja v Jakutsku, Ruská federace -
Chaîne des Puys ve francouzské Auvergni
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PETRÁNEK, Jan et all. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 349 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7075-901-1.
- ↑ GANNON, Megan. Maar-Diatreme Volcano Research May Help Geologists Predict Eruptions, Find Diamonds [online]. 2012-06-10 [cit. 2016-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Definition of diatreme in English [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-21.
- ↑ SCHMIDT, Robert G. Developent of a diatreme [online]. Washington D.C.: U.S. Geological Survey, 1971 [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b LORENZ, Volker. Maar-Diatreme Volcanoes, their Formation, and their Setting in Hard-rock or Soft-rock Environments [online]. 2003 [cit. 2016-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-30. (anglicky)
- ↑ Other Volcanic Structures. Plugs (necks) [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Месторождения алмазов [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-21. (rusky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diatréma na Wikimedia Commons - Encyklopaedia Britannica: Intrusive igneous rocks (anglicky)
- Diatreme Breccias at the Kelian Gold Mine, Kalimantan, Indonesia Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)