Dobrič
Dobrič (bulharsky Добрич, rumunsky Bazargic) je město na severovýchodě Bulharska; jde o deváté největší město v zemi a o ekonomické a kulturní centrum oblasti Dobrudža. Leží 30 km od Černého moře a jeho letovisek, asi 50 km severně od Varny, 480 km od Sofie a 320 km od Staré Zagory. Administrativně je město totožné se stejnojmennou obštinou a žije zde přibližně 87 tisíc[1] obyvatel.
| Dobrič Добрич | |
|---|---|
 Pravoslavný chrám sv. Jiří | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°33′44″ s. š., 27°49′55″ v. d. |
| Nadmořská výška | 225 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Dobričská |
| Obština | Dobrič |
  Dobrič | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 109,0 km² |
| Počet obyvatel | 87 361 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 801,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři, Turci, Romové |
| Náboženské složení | pravoslaví, islám |
| Správa | |
| Starosta | Jordan Jordanov |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+359)-058 |
| PSČ | 9300 |
| Označení vozidel | TX |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní thrácké osídlení se datuje asi do 4.–3. století př. n. l., pocházejí z něj ojedinělé archeologické nálezy pohanských hrobů. V centru města byla objevena nekropole s pohanskými hroby z počátku první bulharské říše.[2] K zániku zdejšího osídlení došlo patrně v první třetině 11. století v důsledku ničivých vpádů Pečeněhů, které vylidnily vnitrozemí Dobrudži.
Nepřetržité osídlení je zdokumentováno od konce 16. století v osmanském berním rejstříku, kde je zmíněna malá vesnice se 14 domácnostmi.[2] O pouhé čtvrt století později byla obec již v dokumentech uváděna jako město při obchodní stezce k Černému moři. V letech 1646–1650 město navštívil Evlija Čelebi a zaznamenal zde přes 1 000 domů, asi 100 obchodů, 3 hostince, 3 lázně, 12 mešit a 12 škol.[3] Obyvatelstvo i jeho správu tvořili většinou osmanští Turci, existenci regionálního centra dokládá i fakt, že se zde narodil turecký sultán Ahmed III.. Prosperita trvala do počátku 19. století, kdy tu žilo asi 12 tisíc obyvatel. Město bylo známo řemesly a obchodem s vlnou, lnem, kůžemi, ovčím sýrem a dalšími zemědělskými produkty z okolí.
První bulharští osadníci se sem stěhovali z východních částí Bulharska po rusko-tureckých válkách (1810, 1828, 1845). Po krymské válce sem přesídlila velká skupina Bulharů z oblasti Kotle (Котленско). Postupně vytvořili náboženskou a kulturní společnost. V roce 1843 postavili první bulharský pravoslavný chrám sv. Jiří (Свети Георги/Sveti Georgi), a v roce 1844 založili bulharskou školu. Během rusko-tureckých válek v letech 1806–1812 a 1828–1829 obsadila Dobrič ruská armáda, ale po Bukurešťském míru se vrátila turecká správa, která skončila 27. ledna 1878. Po obnovení bulharského státu byla oblast Dobrudže rozdělena: sever připadl Rumunsku, jih Bulharsku. V roce 1882 byl název města změněn z tureckého na bulharský Dobrič podle jména panovníka Dobrudže, bojara Dobrotiče. Po skončení druhé balkánské války v roce 1913 připadly Dobrič a jižní Dobrudža Rumunsku. Na základě dohody z Craiovy bylo město navráceno Bulharsku spolu s celou Jižní Dobrudžou. Politické nepokoje v prvních desetiletích 20. století a tři po sobě jdoucí bulharské války město poznamenaly. Kromě kostela a zcela přestavěné synagogy nemá stavební památky.
Historické názvy města
editovatEkonomika
editovatMěsto je převážně průmyslové se strojírenskou a textilní produkcí. Oproti prosperijícím přímořským letoviskům je zdejší cestovní ruch pouze tranzitní.
Náboženství
editovatVe městě jsou činné tři kostely bulharské pravoslavné církve, jeden kostel arménské církve a jedna mešita.
Kultura a turistické cíle
editovat- Literární památník a rodný dům Jordana Jovkova, galerie umění, etnografické muzeum,
- Koncertní síň, adaptovaná z bývalé synagogy (postavené v roce 1887).
- Dva národně obrozenecké pomníky (bulharského chána Asparucha a etnické skupiny Gagauzů.
- Ocelová věž vysílače s vyhlídkovou restaurací, 147 metrů vysoká, postavena v roce 2000.
Sport
editovat- Fotbalový klub FC Dobrudža Dobrič byl založen roku 1919, hraje ve 2. bulharské lize a provozuje stadion o kapacitě 12 500 sedadel.
- Mezinárodní tenisová asociace ATP zde každoročně pořádá tenisový turnaj mužů.
Osobnosti
editovat
- Ahmed III. (1673-1736) - turecký sultán, narodil se zde
- Jordan Jovkov (1880-1937) - bulharský spisovatel, žil zde
- Dora Gabe (rozená Isidora Petrova Peysach) (1888-1983) - bulharká spisovatelka a politička židovského ruského původu
- Kadriye Nurmambet (1933-2023) - krymskotatarská folková zpěvačka zvaná Slavík Dobrudži, zdejší rodačka
- Emel Emin (* 1938) - krymský Tatar, básník, spisovatel a turkolog
- Ivan Barnev (* 1973) - bulharský herec, narodil se zde
- Miroslav Kostadinov (* 1976) - bulharský zpěvák, narodil se zde
- Preslava (* 1984) - bulharská pop-folková zpěvačka, narodila se zde
Obyvatelstvo
editovatNíže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021):[4]
| Dobrič | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1887[5] | 1900[6] | 1910[5] | 1934[4] | 1946[4] | 1956[4] | 1965[4] | 1975[4] | 1985[4] | 1992[4] | 2001[4] | 2011[4] | 2021[4] | ||||||
| Populace | 10 717 | 13 436 | 17 146 | 30 381 | 32 671 | 43 951 | 56 626 | 88 233 | 109 142 | 104 494 | 100 000 | 91 030 | 79 269 | ||||||
K 15. prosinci 2024 ve městě žilo 86 879 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 99 179 obyvatel.[7] Podle sčítání 7. září 2021 bylo národnostní složení následující:[8][p 1]
Partnerská města
editovat
Białystok, Polsko
Golmud, Čína
Izmajil, Ukrajina- Kropyvnyckyj, Ukrajina
Kavadarci, Severní Makedonie
Kırklareli, Turecko
Pinsk, Bělorusko
Saratov, Rusko
Schaffhausen, Švýcarsko
Zalaegerszeg, Maďarsko
Galerie
editovat
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b Община Добрич. История [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ ТЕОДОСИЕВ, Росен; ТЕОДОСИЕВ, Петър. Историята на Добрич - Хаджиоглу Пазарджик. Читател [online]. Сдружение „Читател“, 2016-02-29 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b c d e f g h i j k Nacionalen statističeski institut. Справка за населението на гр. Добрич, общ. Добрич, обл. Добрич Код EKATTE - 72624 [online]. Национален статистически институт [cit. 2025-01-03]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b MLADENOV, Čavdar; DIMITROV, Emil. Урбанизацията в България от освобождението до края на Втората световна война. S. 13–17. География [online]. [cit. 2024-09-18]. Roč. 2009, čís. 1, s. 13–17. ve formátu pdf. (bulharsky)
- ↑ pop-stat.mashke.org. Cities of Bulgaria [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-12-15 [cit. 2025-01-03]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Население по етническа принадлежност, статистически райони, области и общини към 7.09.2021 година [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2022 [cit. 2025-01-03]. Dostupné online. (bulharsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrič na Wikimedia Commons - web města
- Info Dobrič
