Gustav II. Adolf
Gustav II. Adolf (9. prosince 1594, Stockholm – 16. listopadu 1632, Lützen) byl od roku 1611 švédský král a vojenský reformátor. Při upevňování švédské moci musel vstoupit do třicetileté války, kde také, jako jeden z posledních panovníků v Evropě, padl v bitvě.
| Gustav II. Adolf | |
|---|---|
| král švédský | |
 Gustav II. Adolf kolem roku 1630. | |
| Doba vlády | 1611–1632 |
| Korunovace | 12. říjen 1617 |
| Narození | 9. prosince 1594 Stockholm, Švédsko |
| Úmrtí | 16. listopadu 1632 (37 let) Lützen, Německo |
| Pohřben | Kostel Riddarholm a Stockholm |
| Předchůdce | Karel IX. Švédský |
| Nástupce | Kristýna I. |
| Manželka | Marie Eleonora Braniborská |
| Rod | Vasovci |
| Otec | Karel IX. Švédský |
| Matka | Kristina Holštýnsko-Gottorpská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vláda
editovatV době Gustavova kralování se stalo Švédsko nesmírně vyvinutou světovou hospodářskou a politickou velmocí. Začalo si dělat nárok na ovládnutí oblastí protestantské Evropy (Skandinávie, severní Německo a severní části Polska, okupovaného 1612–1629 švédskou armádou). Tím se cítila ohrožena tzv. Katolická liga, tedy především jižní Německo, Čechy a Morava, tak jako samotné Rakousko. Tento mocenský rozpor mezi katolicismem a protestantismem směřoval k válečnému střetu. Katalyzátorem konfliktu bylo navíc spojenectví Anglie s protestanty a Francie s katolíky, i když tyto dvě mocnosti zůstaly v době třicetileté války více či méně pasivními subjekty.
Gustav II. Adolf provedl celou řadu finančních, správních a vojenských reforem, nebyl tedy pouze válečníkem, jak se o něm často píše.
Spíš se zdá, že raději uzavíral mírové smlouvy: ukončil tzv. „kalmarskou válku“ (1613) a válku s Ruskem (1617). Je ovšem rovněž pravdou, že války s Polskem (1612–1629) vedl s velkou krutostí a bezohledností. V těchto letech dobyl řadu území v Polsku a Východním Prusku.
Do třicetileté války vstoupil totálně až v roce 1630, ale již před tím, v letech 1625–1630 byla dislokována švédská vojska na území Polska, odkud ohrožovala severočeské a moravské oblasti, které byly katolické. Pro nedostatek vlastní císařské armády vyslali Habsburkové do těchto ohrožených oblastí dva britské katolické pluky Roberta Gordona a Waltera Deverouxe.
Gustav II. Adolf padl u Lützenu (Německo, asi 15 km od Lipska), v bitvě proti Katolické lize vedené Albrechtem z Valdštejna.
Potomci
editovat
Gustav II. Adolf se 25. listopadu 1620 oženil s Marií Eleonorou Braniborskou, která byla během manželství nejméně čtyřikrát těhotná. Dvakrát porodila mrtvě dítě, další dcera zemřela před svými prvními narozeninami. Dospělosti se tedy dožila jen dcera Kristýna, která se však nikdy neprovdala.
- 1. bezejmenná dcera (*/† 24. 7. 1621 Stockholm)[1]
- 2. Kristina Augusta (16. 10. 1623 Stockholm – 21. 9. 1624 tamtéž), švédská princezna[2]
- 3. bezejmenný syn (*/† 1625 Gripsholm)[3]
- 4. Kristina (18. 12. 1626 Stockholm – 19. 4. 1689), švédská královna v letech 1632–1654, po dobu její nezletilosti byla zvolena regentská rada, zemřela svobodná a bezdětná, pohřbena v bazilice svatého Petra ve Vatikáně[4]
Byl také otcem nemanželského syna, kterého měl s milenkou Margaretou Slotsovou:
- Gustav (24. 4. 1616 Stockholm – 25. 10. 1653 Wildeshausen), 1. hrabě z Nystadu[5]
Jeho mladickou láskou byla Ebba Magnusdotter Brahe, jíž se vzdal z politických důvodů.
Vývod z předků
editovat| Johan Kristiernsson | ||||||||||||
| Erik Johansson Vasa | ||||||||||||
| Birgitta Gustafsdotter | ||||||||||||
| Gustav I. Vasa | ||||||||||||
| Måns Karlsson | ||||||||||||
| Cecilie Månsdotter | ||||||||||||
| Sigrid Eskilsdotter | ||||||||||||
| Karel IX. Švédský | ||||||||||||
| Abraham Kristiernsson | ||||||||||||
| Erik Abrahamsson | ||||||||||||
| Birgitta Månsdotter | ||||||||||||
| Markéta Eriksdotter Leijonhufvud | ||||||||||||
| Erik Karlsson | ||||||||||||
| Ebba Eriksdotter Vasa | ||||||||||||
| Anna Karlsdotter | ||||||||||||
| Gustav II. Adolf | ||||||||||||
| Kristián I. Dánský | ||||||||||||
| Frederik I. Dánský | ||||||||||||
| Dorotea Braniborská | ||||||||||||
| Adolf Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
| Bogislaw X. Pomořanský | ||||||||||||
| Žofie Pomořanská | ||||||||||||
| Anna Jagellonská | ||||||||||||
| Kristina Holštýnsko-Gottorpská | ||||||||||||
| Vilém II. Hesenský | ||||||||||||
| Filip I. Hesenský | ||||||||||||
| Anna Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
| Kristýna Hesenská | ||||||||||||
| Jiří Saský | ||||||||||||
| Kristýna Saská | ||||||||||||
| Barbora Jagellonská | ||||||||||||
Reference
editovat- ↑ SUSAN. Maria Eleonora of Brandenburg, Queen of Sweden [online]. 2021-09-17 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Princess Christina of Sweden. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Prince of Sweden (1625-1625) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Christina Alexandra of Sweden (1626-1689) - Find.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Col. Gustav Gustavsson of Wasaborg, Count of Nystad. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Der Grosse Knaur (lexikon), I. díl, Gustav Adolf, Mnichov 1967.
- ENGLUND, Peter. Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 679 s. ISBN 80-7106-355-X.
- IVANOV, Miroslav. Martova pole: Svědectví bojišť. Praha: Panorama, 1981.
- JUNKELMANN, Marcus. Gustav Adolf (1594–1632). Regensburg: Pustet, 1993. ISBN 3-791713-97-3.
- STELLNEROVÁ, Šárka a STELLNER, František. Gustav II. Adolf. Historický obzor, 1995, 6 (1), s. 2–4.
- SVÁTEK, Josef. Paměti kata Mydláře. Praha: Levné knihy KMa, 2000. ISBN 80-86425-56-8.
Externí odkazy
editovat
Galerie Gustav II. Adolf na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav II. Adolf na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Karel IX. Švédský |
|
Švédský král Gustav II. Adolf 1611–1632 |
|
Nástupce: Kristýna I. |
| Předchůdce: Karel IX. Švédský |
|
Finský velkovévoda Kustaa II. Aadolf 1611–1632 |
|
Nástupce: Kristýna I. |
