Gustav Klimt

Gustav Klimt
	Gustav Klimt (1914)
Rodné jméno	Gustav Klimt
Narození	14. července 1862; Baumgarten; Rakouské císařství
Úmrtí	6. února 1918 (ve věku 55 let); Vídeň; Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	hrob Gustava Klimta; Hietzinský hřbitov
Národnost	Rakušané
Alma mater	Univerzita užitého umění ve Vídni (1876–1883)
Povolání	malíř, designér, grafik, kreslíř a projektant
Rodiče	Ernst Klimt a Anna Finsterová
Partner(ka)	Emilie Flögeová; Maria Zimmermannová; Consuela Camilla Huberová; Serena Ledererová; Maria Učická
Děti	Gustav Učický; Otto Zimmermann; Gustav Zimmermann
Příbuzní	Ernst Klimt a Georg Klimt (sourozenci)
Významná díla	Zlatá Adele; Beethovenfries; Polibek; Judita a Holofernes I; Tři období života ženy; … více na Wikidatech
Ovlivněný	George Minne
Ocenění	Císařova cena (1890); Cena Villa Romana (1905)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Klimt (14. července 1862 Baumgarten^[2] u Vídně, nyní součást Penzingu – 6. února 1918 Vídeň) byl rakouský malíř žijící převážně ve Vídni.

Život

Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic,^[3] připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst, a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer – díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci. Pro liberecké divadlo vytvořil dodnes sloužící malovanou oponu.

Egon Schiele: Gustav Klimt (1913)

Gustav Klimt: Polibek (1907–1908)

Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 zemřel umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst.

Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, nepřijala porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci založili roku 1897 sdružení Vídeňská secese. V témže roce namaloval Klimt své první krajinomalby.

Roku 1898 umělec realizoval plakát pro první výstavu sdružení Vídeňská secese a zúčastnil se přípravy časopisu Ver Sacrum. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě bránil Franz Wickhoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkoupil od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opustil sdružení Vídeňská secese a založil novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově.

Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mezi klíčové postavy v rakouských dějinách umění.

Smrt

11. ledna 1918 Klimta v jeho ateliéru ranila mrtvice. Ochrnul na polovinu těla a byl převezen do vídeňského sanatoria, tam 6. února 1918 zemřel na zápal plic způsobený epidemií španělské chřipky. Do márnice Všeobecné vídeňské nemocnice o den později přispěchá Egon Schiele, který nakreslí Klimtův posmrtný portrét. Gustav Klimt je následně 9. února pochován na vídeňském hřbitově v Hietzingu.

Dílo

Hudba I (1895)
Hudba I (1895) (1899)
Judita a Holofernes I (1904–1905)
Vodní had I (1904–1907)
Tři období života ženy (1905)
Polibek (1907–1908)
Danae (1907–1908)
Hygieia (1907)
Zlatá Adele – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)
Smrt a život (1911), další úpravy obrazu pokračovaly do roku 1915

Zastoupení ve světových muzeích

Česká republika: Národní galerie v Praze; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Moravská galerie v Brně
Francie: Paříž – Musée d'Orsay; Štrasburk – Musée des Beaux-Arts
Itálie: Benátky – Galleria d’Arte Moderna; Řím – Galleria Nazionale d’Arte Moderna
Kanada: Ottawa – The National Gallery of Canada
Německo: Mnichov – Neue Pinakothek
Rakousko: Linec – Neue Galerie der Stadt Linz – Wolfgang Gurlitt Museum; Vídeň – Albertina Graphische Sammlung – Österreichische Galerie – Historisches Museum der Stadt Wien – Österreichische Nationalbibliothek – Österreichisches Museum für angewandte Kunst (Belvedere) – Zentralsparkasse der Gemeinde
USA: New York – The Museum of Modern Art

Zajímavosti

Na jeho počest a připomenutí byl jeho jménem dříve pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah, který jezdil z Grazu přes Vídeň, Břeclav, Brno a Českou Třebovou na pražské hlavní nádraží.

Obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy Kč), čímž se stal nejdražším zobchodovaným obrazem.^[4] Později v roce 2006 byl tento rekord překonán díly Willema de Kooninga a Jacksona Pollocka, i tak tento portrét zůstává na třetí příčce.^[5]

Galerie

Judith (1901)
Beethovenfries (1902), detail
Danae
Portrét Fritza Riedlerové
Adam a Eva
Baby
Beethovenfries, detail
Zlatá Adéla – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)
Přítelkyně
Portrét Johanne Staud
Objetí

Odkazy

Reference

↑ Union List of Artist Names. 5. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].
↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Baumgarten, Horní Rakousko
↑ Archivovaná kopie. www.besuche-oscar-wilde.de [online]. [cit. 2006-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-27.
↑ Novinky.cz: Klimtův portrét „zlatá Adela“ prodán v USA za rekordní cenu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-12.
↑ Novinky.cz: Nejdražším prodaným dílem je již pět let Pollockův obraz No.5, 1948. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-02.

Literatura

Sagnerová, Karin: Jak je poznáme? Umění secese. Praha, Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1773-4.
Salfellner, Harald: Klimt. Jeho život slovem a obrazem. Praha, Vitalis, 2018. ISBN 978-3-89919-547-7.

Související články

Historie kompozice obrazů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Klimt na Wikimedia Commons
Osoba Gustav Klimt ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Klimt
Gustav Klimt v informačním systému abART
ČT, 2012, dokument Gustav Klimt: Panna
Gustav Klimt Archivováno 3. 1. 2009 na Wayback Machine. na ArtMuseum.cz
(francouzsky) Gustav Klimt
(anglicky) iKlimt – The Life and Work of Gustav Klimt
Vila Primavesi – historie a současnost

[6a37fbfe3a4e521f9803807109a005d620b75dc0-1] Union List of Artist Names. 5. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].

[matrika-2] Matriční záznam o narození a křtu farnost Baumgarten, Horní Rakousko

[3] Archivovaná kopie. www.besuche-oscar-wilde.de [online]. [cit. 2006-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-27.

[4] Novinky.cz: Klimtův portrét „zlatá Adela“ prodán v USA za rekordní cenu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-12.

[5] Novinky.cz: Nejdražším prodaným dílem je již pět let Pollockův obraz No.5, 1948. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-02.

[2]

[1]

[3]

[4]

[5]