Institut umění – Divadelní ústav

umělecká organizace v Praze, Česko

Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízena Ministerstvem kultury České republiky v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Od poloviny 70. let 20. století sídlí v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2007 došlo ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav (IDU). Další pracoviště je od roku 2020 v ulici Nekázanka (bývalý Wittmanovský dům).

Institut umění - Divadelní ústav
Menhartovský palác
PředchůdceDivadelní ústav
Vznik2007
Právní formapříspěvková organizace
SídloCeletná 17, Praha, Česko (Menhartovský palác)
Souřadnice
Mateřská organizaceMinisterstvo kultury České republiky
Oficiální webwww.idu.cz
Datová schránkaqz7zghd
IČO00023205 (VR)
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavním posláním organizace je poskytovat české a zahraniční veřejnosti komplexní služby z oblasti divadla a rovněž dílčí služby z dalších oblastí umění (zvláště hudba, literatura, tanec a vizuální umění). IDU se zabývá shromažďováním, zpracováním a zpřístupňováním předmětů sbírkového charakteru v oblasti divadla a věnuje se také vědeckému výzkumu. Podílí se i na mezinárodních projektech a vydává odbornou literaturu.

V roce 2017 pracovalo v IDU 65 zaměstnanců, z toho jedna třetina na částečný úvazek. Přestože je IDU financována z příspěvku Ministerstva kultury ČR, téměř 30 % tvoří její vlastní výnosy.[1]

Divadelní ústav

editovat

Divadelní ústav je otevřené informační, vědecké, poradenské, vzdělávací, produkční a nakladatelské centrum pro oblast divadla. Zabývá se poskytováním odborných služeb – (knihovna, bibliografie, dokumentace, videotéka, internetové portály a databáze) a podílí se i na mezinárodních projektech. Mezi jeho významné úkoly patří propagace a prezentace českého divadla v zahraničí, vědecká, dokumentační a sbírková činnost a vydávání odborné divadelní literatury.

Virtuální studovna

editovat

Virtuální studovna Divadelního ústavu nabízí online přístup do jednotlivých databází a informačních zdrojů zpracovávaných Divadelním ústavem. Ty jsou následující:

  • Knihovna: online katalog Knihovny Divadelního ústavu specializující se na bohemistickou divadelní literaturu a periodika, výběrově také divadelní literaturu zahraniční.
  • Audiotéka: online katalog Audiotéky Divadelního ústavu obsahující zvukové záznamy mluveného slova, opery, operety, melodramů, muzikálů, scénické hudby a baletů (vlastní nahrávky jsou badatelům přístupné v prostorách Divadelního ústavu).
  • Videotéka: online katalog Videotéky Divadelního ústavu obsahující audiovizuální záznamy představení činoherních, operních, baletních i alternativních, ale i medailonů divadelních osobností či dokumentů (vlastní nahrávky původně uchovávány na nosičích DVD, postupně převáděny do komprimovaného formátu mpeg4; badatelům přístupny v prostorách Divadelního ústavu).
  • Bibliografie: online přístupná oborová článková bibliografie zpracovávající články o českém i zahraničním divadle publikované v novinách, časopisech, sbornících, elektronických časopisech a portálech, které vycházejí v České republice. Z vybraných zahraničních časopisů zaznamenává všechna bohemika a výběrově články o zahraničním divadle. Databáze je systematicky je budována od r. 1995. Dále je zde online přístupná naskenovaná historická lístková bibliografie pro léta 1851-1989 (odborná divadelní periodika jsou zpracována do elektronické databáze zpětně v plném rozsahu).
  • Divadelní inscenace: online databáze inscenací českých divadel od r. 1945, záznamy obsahují informace o premiéře, příp. derniéře, autorech, překladatelích, adaptátorech, inscenátorech a obsazení. Zároveň obsahují odkazy na příslušné záznamy v ostatních bázích (bibliografie, fototéka, atd.). Databáze zároveň slouží jako katalog dokumentačního fondu, který shromažďuje pozvánky, propagační tiskoviny, programy, novinové výstřižky recenzí a zpráv.
  • Scénografie: přístup k plně digitalizovanému scénografickému fondu, který zpracovává, uchovává a prezentuje sbírkové předměty a archivní dokumenty, týkající se divadla především na českém území. V rámci databáze jsou údaje ze scénografické sbírky publikovány společně s digitalizovaným fondem scénografické dokumentace.
  • Divadelní fotografie: přístup k digitalizovanému fondu divadelní fotografie. Digitalizace fondu proběhla v rámci projektu Uchování a prezentace kulturního dědictví českého i světového divadla, který byl podpořen grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu. Přístupné jsou skeny pozitivů a negativů.
  • Divadelní akce: obsahují základní údaje o divadelních festivalech, o výjezdech divadel do zahraničí, o hostování zahraničních divadelních souborů, o výstavách a stálých expozicích s divadelní tematikou, o divadelních cenách a o dalších divadelních akcích (přednášky, besedy, workshopy, ...).
  • Tvorba osobností: rychlý výběr všech aktivit (autor, inscenátor, herec) každé osobnosti (včetně různých variant jejích jmen), která je uvedena v modulu Inscenace.
  • Obsazení a role: rychlý výběr představitelů konkrétní role, jak byla uvedena v programu inscenace. Možné je i vyhledat, zda určitou roli hrál konkrétní herec.
  • Orální historie: přehled osobností, s kterými bylo natočeno vzpomínkové vyprávění, krátký medailonek, současná fotografie a protokol rozhovoru, který v 15–20 minutových intervalech rekapituluje probíraná témata, události a osobnosti.[2]

Česká divadelní encyklopedie

editovat

Zpracování tištěných dokumentů do vlastní databáze. Základní údaje získávají z rešerší, repertoárů, studia dramaturgie a charakteristiky tvorby. Vznikají odborné studie, monografie, lexikony a také elektronická encyklopedie zveřejněná na internetu.

Institut umění

editovat

Institut umění (IU) byl založen jako samostatné oddělení Divadelního ústavu v roce 2005 s úkolem přispívat k rozvoji a zvyšování spo­le­čenské prestiže umění. IU se věnuje vzdělávací činnosti, propagaci českého umění v zahraničí a výměně informací a zkušeností mezi uměleckými obory.

Reference

editovat
  1. Institut umění – Divadelní ústav: http://www.idu.cz/cs/
  2. Virtuální studovna Divadelního ústavu - O projektu. vis.idu.cz [online]. [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy