Jan Dostálek
Jan Dostálek (28. dubna 1883 Šedivec[1] – 21. března 1955 Praha[2]) byl československý politik, meziválečný ministr československých vlád a poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn.
| Jan Dostálek | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1939 | |
| Ministr veřejných prací | |
| Ve funkci: 1929 – 1934 | |
| Předchůdce | Franz Spina |
| Nástupce | Ludwig Czech |
| Ve funkci: 1935 – 1938 | |
| Předchůdce | Ludwig Czech |
| Nástupce | František Nosál |
| Ministr průmyslu, obchodu a živností | |
| Ve funkci: 1934 – 1935 | |
| Předchůdce | Josef Matoušek |
| Nástupce | Josef Václav Najman |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. katolického lidu Katol.-nár. str. konzerv. ČSL SNJ ČSL |
| Narození | 28. dubna 1883 Šedivec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. března 1955 (ve věku 71 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Choť | Antonie Schneiderová |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Profese | spisovatel, novinář, politik a publicista |
| Commons | Jan Dostálek |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatVystudoval osmiletou c. k. vyšší státní průmyslovou školu a v červnu 1904 se po předchozí stavební praxi stal zaměstnancem pražského magistrátu. Začínal jako pomocný kreslič. V letech 1907–1909 studoval jako mimořádný student zeměměřičství na české Vysoké škole technické v Praze. Studoval rovněž na akademii umění ve Vídni. První světovou válku prožil coby písař na vojenském velitelství v Praze. Po válce se vrátil na magistrát, kde působil až do roku 1939 ve funkci stavebního ředitele.[3][1] Od roku 1919 byl členem zastupitelstva města Prahy, kde předsedal klubu lidoveckých zastupitelů. Byl činný i jako publicista. V letech 1919–1921 byl redaktorem revue Mír a týdeníku Pražský obzor.[1]
Jeho politická kariéra začala v roce 1904, v roce 1906 byl zvolen zapisovatelem nově vzniklé Strany katolického lidu. Vstoupil i do jiných katolických organizací a za svou činnost získal od papeže Pia X. řád Pro Ecclesia et Pontifice. V roce 1911 stál u zrodu Katolicko-národní strany konzervativní a stal se jejím jednatelem. Od roku 1919 náležel k vedoucím činitelům Československé strany lidové (k roku 1928 uváděn jako člen předsednictva ČSL a její župní starosta v Praze[1]). Ve 30. letech působil v čele pražské župy a tiskové komise ČSL. Přispíval do katolických periodik. Byl vyznamenán mnohými řády: Řádem rumunské koruny, papežským Řádem sv. Řehoře Velikého. Byl rytířem Řádu Božího hrobu.[4]
V parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do formálního zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[6] V roce 1928 je uváděn jako místopředseda poslanecké sněmovny.[1]
Kromě postu poslance zastával i ministerská křesla. V druhé vládě Františka Udržala, první vládě Jana Malypetra, druhé vládě Jana Malypetra, třetí vládě Jana Malypetra, první vládě Milana Hodži, druhé vládě Milana Hodži a třetí vládě Milana Hodži, tedy v letech 1929–1938 zastával nepřetržitě ministerské funkce. Střídal posty ministra veřejných prací a ministra průmyslu, obchodu a živností.
V roce 1938 hlasoval stejně jako jeho stranický kolega Jan Šrámek a jako ministr za Národní sjednocení František Ježek proti přijetí anglo-francouzského ultimáta, které tlačilo na Československou republiku, aby přijala požadavky nacistického Německa.[7]
Profesí byl ředitelem stavebního úřadu. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[8]
Po válce se krátce angažoval v ČSL, ale nesouhlasil s jejím sbližováním s KSČ. Po únoru 1948 byl vyloučen ze strany. V červenci 1954 byl zatčen příslušníky StB v rámci příprav vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“.[4] Zemřel v roce 1955 v pankrácké věznici, kam byl uvržen komunistickým režimem.[9]
Dne 13. září 2018 byla v Kostelci nad Orlicí na domě v Mánesově ulici, kde se dnes nachází mateřská škola, umístěna pamětní tabulka Janu Dostálkovi v rámci projektu Poslední adresa, který připomíná památku obětí komunistického režimu.[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1275. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Michal Pehr: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 64
- ↑ Michal Pehr: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 64
- ↑ a b Michal Pehr: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 65
- ↑ Jan Dostálek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online.
- ↑ MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 664–669. Dále jen: Politické strany.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Historie ministerstva průmyslu a obchodu [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Zpravodaj města Kostelec nad Orlicí. zpravodaj. 9/2018, roč. 9/2018.
Literatura
editovat- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 252.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 335–336.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Dostálek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Dostálek
- Projev Jana Dostálka v Národním shromáždění roku 1937
- Jan Dostálek na filmovém záběru v pořadu Hledání ztraceného času]
