Jaroslav Malina (antropolog)

český antropolog, archeolog a spisovatel

Jaroslav A. Malina (* 11. dubna 1945, Dolní Bučice u Čáslavi) je český sociokulturní antropolog, archeolog a spisovatel; profesor antropologie a bývalý ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Jaroslav Malina
Narození11. dubna 1945 (79 let)
Dolní Bučice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
BydlištěBrno
Alma materMasarykova univerzita
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníantropolog, pedagog, spisovatel, archeolog, autor sci-fi, učitel, publicista a redaktor
ZaměstnavatelPřírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
OceněníBronzová medaile MU (1995)
Cena města Brna (1997)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Po dokončení střední školy se přihlásil ke studiu archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také promoval v roce 1967. V roce 1969 provedl se svými kolegy první archeologický experiment. Tímto experimentem a svou následující prací a iniciativou v experimentální archeologii se stal zakladatelem této vědecké disciplíny v tehdejším Československu. Právě díky své práci s experimentem postupně přesouval své zájmy k výzkumu v antropologii.

Přínos k rozvoji disciplíny

editovat

Díky své práci v oblasti experimentální archeologie se Jaroslav Malina důkladně seznámil a ocenil komplexnost lidské přirozenosti a zaměřil své výzkumné a badatelské zájmy k antropologii. Na začátku devadesátých let 20. století století znovuzaložil, společně s Janem Benešem a Vladimírem Novotným, Katedru (dnešní Ústav) antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Katedra přímo navazovala na Sukův Antropologický ústav, který byl v letech 1948–1989 z ideologických důvodů striktně omezen a redukován. Malina, stejně jako jeho kolegové, podporoval koncept antropologie jako celostního, integrálního (biologicko-socio-kulturního) vědeckého oboru, který zkoumá člověka ze všech myslitelných úhlů pohledu. Jaroslav Malina se stal ředitelem katedry antropologie po úmrtí jejího prvního ředitele Jana Beneše (v roce 1999).

Akademické a vědecké tituly, výuka

editovat

Titul PhDr. získal v roce 1968, titul docent antropologie získal v roce 1993. V roce 1994 získal vědeckou hodnost Doktor věd (DrSc.) a v roce 1995 mu byl udělen akademický titul profesora antropologie Masarykovy univerzity.

Vyučuje následující předměty: Úvod k antropologii, Antropologie etnicity, Antropologie starověku, Antropologie sexuality a další. Je také garantem a vyučujícím předmětu Antropologický seminář; v tomto kurzu zvaní odborníci představují nejnovější a nejzajímavější témata, nálezy, objevy a zjištění v antropologii a příbuzných oborech. V letech 2001 až 2009 pod jeho vedením získalo doktorský titul (PhD.) 12 studentů; v současnosti[kdy?] je školitelem pro 15 studentů postgraduálního doktorského studia a pro řadu studentů bakalářského a magisterského studia.

Vědecká práce, publikace

editovat

Ve své vědecké práci se zabývá tématy experimentální a sociokulturní antropologie a archeologie, petroarcheologie a filozofie vědy. Publikoval mnoho vědeckých studií, prací a monografií, jak v ČR tak i v zahraničí.

Výběr:
  • Archeologie: Jak a proč?,
  • 1975 Základy petroarcheologie,
  • 1975 (s Jindřichem Štelclem)
  • Metody experimentu v archeologii, 1980
  • Archaeology Yesterday and Today, 1990 (anglicky, se Zdeňkem Vašíčkem)
  • Kámen a hlína jako ekofakt a artefakt ve vývoji životního prostředí, 1991
  • První císař, 1994
  • Čína z antropologické perspektivy, 2005 (s Josefem Kolmašem)
  • Slovník antropologie občanské společnosti, 2006 (s Marií Dohnalovou)
  • Slovník pro studenty antropologie, 2008 (s kolektivem autorů)
  • Antropologický slovník (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk, 2009 (s kolektivem autorů)

V roce 1993 inicioval široce pojatý vědecko-umělecký projekt, jehož výsledkem bude pěti-svazkové dílo a série souvisejících výstav pojmenované Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy. V letech 1999–2003 byly vydány preprinty čtyř z pěti svazků a v roce 2007 byl vydán první z dílů této monumentální monografie. V roce 2000 dal vzniknout dlouhodobému vědeckému a výukovému projektu Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů. V rámci této modulové řady již bylo pod editorským dohledem Jaroslava Maliny vydáno 40 svazků z pera mnoha význačných odborníků.

Je také autorem či spoluautorem také vědecko-naučné a umělecko-naučné knihy obracející se k záhadám dávné minulosti a lidské tvořivosti:

  • Vzpomínky na minulost aneb Experimenty odhalují tajemství pravěku, 1982, 1992 (autoři Renata a Jaroslav Malinovi)
  • Zasáhli mimozemšťané a katastrofy do vývoje lidstva?, 1988 (autoři Renata a Jaroslav Malinovi)
  • Obdivuhodný člověk: Úvahy o lidské tvořivosti, 1991 (autoři Renata a Jaroslav Malinovi)
  • Dvacet nejvýznamnějších archeologických objevů dvacátého století, 1991 (autoři Jaroslav Malina, Renata Malinová)
  • Jak vznikly největší monumenty dávnověku, 1994 (s Pavlem Pavlem)
  • Adolf Born, 1995 – (editor, autoři textů – kolektiv autorů)
  • Olbram Zoubek, 1996 – (editor, autoři textů – kolektiv autorů)
  • Alois Mikulka, 2001
  • Vincenc Makovský, 2002 (s Jiřím Hlušičkou a Jiřím Šebkem)
  • Vladimír Preclík, 2002 (s kolektivem autorů)
  • Zdeněk Macháček, 2005 (s Ninou Dvořákovou)
  • Nadace Universitas Masarykiana: 1993–2004, 2005 (editor)
  • Bohumír Matal, 2006 (s Ludvíkem Kunderou a Kateřinou Svobodovou)
  • Erotikon sochaře Zdeňka Macháčka, 2008 (s Jaroslavem Zvěřinou)
  • Vladimír Svoboda, 2008 (s Ninou Dvořákovou)

Jeho vědecké a vědecko-naučné knižní publikace vyšly u nás a v cizině v angličtině, bulharštině, francouzštině, italštině, němčině, rumunštině, ruštině a slovenštině (Academia, Cambridge University Press, Editura Artemis, Electa, Mysl, Obzor, Progress aj.) v celkovém nákladu více než půl milionu výtisků.[zdroj?]

Beletrie

editovat

Zasahuje i za hranice vědecké a vědecko-naučné činnosti a projevuje se na poli beletrie:

  • Amor: Počítačový systém k automatickému generování milostných scén, 1993
  • První pozemšťan, 1995
  • Světová katastrofa a jiné povídky s neblahým koncem, 1996
  • Smrt profesora a jiné příběhy z univerzitního prostředí, 1997

Nadace, umění

editovat

V roce 1993 spoluzaložil Nadaci Universitas Masarykiana (od roku 2004 Nadace Universitas), stal se jejím předsedou, dále předsedou Výboru Ceny Karla Engliše a předsedou Výboru Ceny Nadace Universitas Masarykiana. V rámci Nadace Universitas vychází šest nadačních knižnic5, které Malina založil a působí jako jejich editor:

  • Beletrie
  • Heureka
  • Miscellanea
  • Osobnosti
  • Scientia
  • Scintilla

Nadace Universitas vydala v rámci těchto knižnic více než sto svazků. Nadace umožňuje publikovat nejen osvědčeným autorům, ale dává též příležitost začínajícím autorům, publikacím zabývajícím se historií krásných umění a dalším dílům, jejichž vydání by i přes svou uměleckou, literární či vědeckou hodnotu jinak nebylo možné.

Pocty a ocenění

editovat

Obdržel dvakrát Cenu rektora Masarykovy univerzity v Brně za významný tvůrčí čin (1995, 1997), Cenu města Brna (1997) v oblasti společenských věd, 3. cenu a Čestné uznání na 18. knižním veletrhu Libri v Olomouci za knihy Vladimír Preclík a Vincenc Makovský (2003), Ceny Akademického nakladatelství CERM za nejlepší knihu roku – První císař: Tvůrce Číny a osmého divu světa (2005) a Kruh prstenu (2008), Cenu prof. MUDr. Josefa Hynieho, DrSc., za nejlepší publikaci v oboru v roce 2007 (2008) aj.

Členství v odborných společnostech

editovat

Je členem několika akademických a institucionálních komisí (včetně habilitační a profesorské komise) pro biologii a antropologii na Přírodovědecké fakultě MU. Je také členem národních a mezinárodních výborů a institucí (Vědecká rada Národní Galerie Praha, Vědecká rada Přírodovědecké fakulty, MU, Společnost pro podporu univerzitních aktivit v Brně a Praze aj.).

Literatura

editovat
  • Malina, Jaroslav (2004). Musil, Rudolf. ed. Antropologie: Brněnská antropologie v českém a mezinárodním kontextu (se zaměřením na Katedru antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně). Brno: Masaryk University. ISBN 80-210-3507-2.1

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy