Jiří Rakouský

Jiří Rakouský
Jeho Excelence; Jiří Rakouský
	Arcibiskup valencijský
Církev	římskokatolická
Provincie	valencijská
Arcidiecéze	valencijská
Předchůdce	Eberhard von der Mark
Nástupce	Tomáš z Villanovy
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Brixenský biskup (1526–1538); Valencijský arcibiskup (1538–1541); Lutyšský biskup (1544–1557);
Osobní údaje
Rodné jméno	; (Georg de Austria)
Datum narození	1504
Místo narození	Gent, Belgie
Datum úmrtí	4. května 1557 (ve věku 52–53 let)
Místo úmrtí	Lutych, Belgie
Místo pohřbení	Katedrála svatého Pavla v Lutychu
Rodiče	Maxmilián I. Habsburský
Potomci	Jiří
Příbuzní	Markéta Habsburská, Kornelius Rakouský a Filip I. Kastilský (sourozenci)
Povolání	katolický kněz
Alma mater	Univerzita v Alcale
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Rakouský (německy Georg von Österreich; cca 1504,^? Gent – 4. května 1557, Lutych) byl nemanželský syn císaře Maxmiliána I. a polorodý bratr Filipa I. Sličného.

Život

Byl nejstarší z osmi nemanželských dětí císaře Maxmiliána I.^[1] Původ jeho matky není zcela jistý. Podle některých pramenů to byla jedna flanderská šlechtična, podle jiných zase salcburčanka. Byl první, kdo užíval přídomku de Austria.

Vyrůstal v Nizozemí, u své nevlastní sestry, arcivévodkyně Markéty. V roce 1522 přesídlil do Španělska, ke dvoru Karla V. a od roku 1524 navštěvoval univerzitu v Alcalá de Henares, kde studoval práva. Byla mu předurčena církevní kariéra. V letech 1526–1531 byl administrátorem v Brixenu. Nakrátko zřejmě církev opustil, protože případným sňatkem s příbuznou papeže Klementa VII. mohl získat milánské vévodství.^[2] V roce 1530, po korunovaci Karla V. císařem se stal s jeho souhlasem brixenským zeměpánem. V roce 1534 byl vyslancem královny Marie, nizozemské místodržitelky, v Hamburku a v Dánsku a roku 1536 v Neapoli, poté v Římě a v Bruselu. Od roku 1538 byl jmenován arcibiskupem ve Valencii. V roce 1541 se stal lutyšským koandjuktorem a roku 1544 biskupem. Nejprve byl pohřben v Lutyšském dómu. Od roku 1811 jsou jeho ostatky v tamním kostele sv. Pavla.

Byl otcem nemanželského syna Jiřího († 1619), probošta v lovaňském klášteře Sv. Petra a působícího jako kancléř lovaňské univerzity.

Odkazy

Reference

↑ LEITNEROVÁ, Thea. Zlaté nevěsty Habsburků. Věnem k moci. Praha: Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2002. 208 s. ISBN 80-7202-999-1. S. 80.
↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 179.

Literatura

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 179.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Rakouský na Wikimedia Commons
Lutyšská dieceze (anglicky)
Seznam biskupů v Bolzanu-Brixenu (italsky)
Diecéze v Bolzanu-Brixenu (anglicky)
Valencijská arcidiecéze (anglicky)

Brixenský biskup
Předchůdce: Sebastian Sprenz	1526–1538 Jiří Rakouský	Nástupce: Bernardo Clesio

Valencijský arcibiskup
Předchůdce: Eberhard von der Mark	1538–1541 Jiří Rakouský	Nástupce: Tomáš z Villanovy

Lutyšský biskup
Předchůdce: Cornelius de Berghes	1544–1557 Jiří Rakouský	Nástupce: Robert de Berghes

[1] LEITNEROVÁ, Thea. Zlaté nevěsty Habsburků. Věnem k moci. Praha: Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2002. 208 s. ISBN 80-7202-999-1. S. 80.

[2] HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 179.

[1]

[2]