Johann Friedrich Blumenbach
Johann Friedrich Blumenbach (11. května 1752, Gotha – 22. ledna 1840, Göttingen) byl německý lékař, zoolog, fyziolog a antropolog. Je zakladatelem vědecké rasové teorie.
| Johann Friedrich Blumenbach | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. května 1752 Gotha |
| Úmrtí | 22. ledna 1840 (ve věku 87 let) Göttingen |
| Místo pohřbení | Hřbitov Albani |
| Bydliště | Hannoverské království |
| Alma mater | Univerzita v Göttingenu Univerzita Jena Ernestinum Gotha |
| Povolání | anatom, antropolog, paleontolog, zoolog, lékař, vysokoškolský učitel, fyziolog, kurátor sbírky a biolog |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Göttingenu |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1793) společník Americké akademie umění a věd |
| Děti | Georg Heinrich Wilhelm Blumenbach |
| Rodiče | Heinrich Blumenbach |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Teorie ras
editovatVe svém díle rozlišil pět lidských ras: kavkazskou (bílou), mongolskou (žlutou), malajskou (hnědou), etiopskou (černou) a americkou (rudou). Svou koncepci odvodil ze studia lebek. Usuzoval, že rozdíly mezi rasami byly způsobeny podnebím, geografií, stravou a různými návyky. Za politicky rasistické v jeho díle bývá někdy považováno přesvědčení, že Adam a Eva byli kavkazské rasy, která je primární, a ostatní rasy vznikly „degenerací“ (například nižší vzrůst žluté rasy v důsledku horší stravy apod.), a že všechny rasy se mohou vrátit zpět do formy rasy kavkazské. Blumenbach sám svou koncepci nevnímal jako rasistickou a ostře protestoval proti „rasistickým“ názorům některých jiných badatelů své doby (Christoph Meiners, Samuel Thomas von Sömmerring), kteří tvrdili, že některé rasy jsou méněcenné. Zdůrazňoval, že všechny rasy jsou stejně hodnotné a schopné stejných vědeckých, uměleckých či civilizačních výkonů.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Friedrich Blumenbach na Wikimedia Commons - Heslo v Encyclopedia Americana (1920)
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Heslo v New International Encyclopædia
