Jolanda z Dampierre
Jolanda z Dampierre (francouzsky Yolande de Dampierre či Yolande de Cassel, 15. září 1326 – 12. prosince 1395) byla hraběnka a regentka hrabství Bar.
| Jolanda z Dampierre | |
|---|---|
| hraběnka z Baru | |
 | |
| Narození | 15. září 1326 |
| Úmrtí | 12. prosince 1395 |
| Pohřbena | Kostel sv. Maxima v Bar-le-Duc |
| Manželé | Jindřich IV. z Baru Filip Navarrský |
| Potomci | Eduard II. z Baru Robert I. z Baru |
| Otec | Robert z Casselu |
| Matka | Johana Bretaňská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodila se jako dcera a dědička Roberta z Casselu a Johany, dcery bretaňského vévody Artura II. Roku 1338 byla na základě papežského dispenzu provdána za mladého hraběte Jindřicha z Baru. Jindřich zemřel o Vánocích roku 1344, krátce po narození druhého syna a titul přešel na staršího chlapce Eduarda. Ovdovělá Jolanda se stala regentkou a protože oba chlapci byli slabší tělesné konstituce, podařilo se jí od papeže Klementa VI. získat pro syny svolení ke konzumaci masa i v době půstu. Starší syn Eduard zemřel roku 1352 a mladší Robert se stal hrabětem.
Jolanda se roku 1353 znovu provdala za Filipa Navarrského, mladšího syn navarrského krále a pařížský parlament jí odepřel právo na regentství, protože rodina jejího nového manžela zpochybňovala práva francouzského krále Jana na francouzskou korunu. O poručnictví se přihlásila Johana, hraběnka z Warrene, dcera Jindřicha III. z Baru. Jolandě se za manželovy podpory podařilo vytlačit ze země své protivníky a získat podporu císaře Karla IV., který z říšské části hrabství vytvořil markrabství Pont-à-Mousson. 13. března 1354 Jolandu potvrdil jako vládkyni.[1] Hrabství Bar bylo císařem následně povýšeno na vévodství.
Roku 1356 nechal král Jan zatknout svého zetě, navarrského krále Karla a jeho stoupence. Zatímco Filipovi Navarrskému se podařilo utéct, Rudolf z Loupy zatkl i Jolandu a nechal ji uvěznit v Paříži.[2] Robert z Baru strávil druhou část dětství a dospívání na francouzském dvoře a 8. listopadu 1359 byl v patnácti letech zletilý.
Filip Navarrský po nějakou dobu bojoval na straně Angličanů, po smíru roku 1360 po boku Bertranda du Guesclina a zemřel roku 1363. Manželství bylo bezdětné a Jolanda jej po mnoha životních peripetiích následovala do hrobu v prosinci 1395. Zachovala se po ní bohatě ilustrovaná kniha Hodinek.[3]
Vývod z předků
editovat| Vilém II. z Dampierre | ||||||||||||
| Vít z Dampierre | ||||||||||||
| Markéta II. Flanderská | ||||||||||||
| Robert III. Flanderský | ||||||||||||
| Robert VII. z Béthuné | ||||||||||||
| Matylda z Béthuné | ||||||||||||
| Alžběta z Morialmé | ||||||||||||
| Robert z Casselu | ||||||||||||
| Hugo IV. Burgundský | ||||||||||||
| Odo Burgundský | ||||||||||||
| Jolanda z Dreux | ||||||||||||
| Jolanda Burgundská | ||||||||||||
| Archambaud IX. Bourbonský | ||||||||||||
| Matylda II. z Nevers | ||||||||||||
| Jolanda ze Châtillonu | ||||||||||||
| Jolanda z Dampierre | ||||||||||||
| Jan I. Bretaňský | ||||||||||||
| Jan II. Bretaňský | ||||||||||||
| Blanka Navarrská | ||||||||||||
| Artur II. Bretaňský | ||||||||||||
| Jindřich III. Plantagenet | ||||||||||||
| Beatrix Anglická | ||||||||||||
| Eleonora Provensálská | ||||||||||||
| Johana Bretaňská | ||||||||||||
| Jan I. z Dreux | ||||||||||||
| Robert IV. z Dreux | ||||||||||||
| Marie Bourbonská | ||||||||||||
| Jolanda z Dreux | ||||||||||||
| Jan I. z Montfortu | ||||||||||||
| Beatrix z Montfortu | ||||||||||||
| Jana z Chateaudun | ||||||||||||
Reference
editovat- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 257. Dále jen Francouzští králové.
- ↑ Francouzští králové, str. 258
- ↑ www.bl.uk. www.bl.uk [online]. [cit. 2016-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-14.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jolanda z Dampierre na Wikimedia Commons
