Karel I. Martel

princ ze Salerna a titulární uherský král

Karel Martel z Anjou (italsky Carlo Martello d'Angiò, 1271, Neapol12. srpna 1295 Neapol) byl princ ze Salerna a titulární uherský král. Dante Alighieri ve své Božské komedii Karla i s chotí umístil do Ráje.

Karel I. Martel
titulární uherský král
Portrét
Narození15. září 1271
Neapol
Úmrtí12. srpna 1295 (ve věku 23 let)
Neapol
Pohřbenkatedrála v Neapoli
ManželkaKlemencie Habsburská
PotomciKarel I. Robert
Beatrix Uherská
Klemencie Uherská
DynastieAnjouovci
OtecKarel II. Neapolský
MatkaMarie Uherská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Karlovi Chromému porodila dcera krále Štěpána syna Karla s příjmením Martel...
— Dubnická kronika[1]

Karel byl nejstarším synem neapolského krále Karla II. a uherské princezny Marie, dcery krále Štěpána V. Již roku 1274 byl díky politické aktivitě svého děda Karla z Anjou zasnouben s dcerou římského krále Rudolfa, její jméno nebylo v prvních dohodách uvedeno, ale podle svědectví jiných pramenů se jednalo o mladičkou Gutu, pozdější českou královnu, teprve později došlo k výměně za její sestru Klemencii.[2] Dynastická svatba Habsburků s Anjouovci se konala v lednu roku 1281 ve Vídni.[3] Nevěsta byla o devět let starší než desetiletý ženich a první potomek, syn Karel Robert, se narodil o sedm let později.

Roku 1282 se Sicílie vzbouřila proti nadvládě Anjouovců a v následných bojích byl Aragonci zajat Karlův otec. Svým pádem do zajetí proti sobě velmi popudil svého otce a ten nástupcem trůnu po dobu synovy nepřítomnosti určil vnuka Karla Martela. Regentem měl do doby synova návratu ze zajetí nebo dosažení vnukovy plnoletosti být Robert z Artois. Karel II. se po propuštění ze zajetí na jaře 1289 nechal korunovat a Karel Martel téhož roku společně otcem a s Robertem z Artois získal první válečnou zkušenost během nových bojů s Aragonci. Roku 1290 byl v Uhrách zavražděn Karlův strýc Ladislav IV. a Karel Martel vznesl svůj nárok na uherský trůn. Vzhledem k vratké politické situaci na domácí půdě se nikdy do Uher nevydal, za podpory části uherské šlechty se stal pouze titulárním uherským králem, a skutečná koruna nakonec připadla Ondřejovi III.

Karel zemřel v srpnu 1295, krátce před svými čtyřiadvacátými narozeninami a byl pohřben v katedrále v Neapoli společně s manželkou Klemencií. Uherskou korunu získal až jejich syn Karel Robert.

Vývod z předků

editovat

Reference

editovat
  1. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 96. 
  2. Annales Basilienses, ed. Pertz, G.H., MGH SS 17, Hannover 1861, s. 194. Regesta Imperii VI/1., č. 338a.
  3. http://fmg.ac

Literatura

editovat
  • Stanisław A. Sroka, Genealogia Andegawenów węgierskich, Kraków 1999, s. 9–10.

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy