Konstancie Sicilská (1248–1302)

Konstancie Sicilská
	aragonská a sicilská královna
Narození	1249; Catania
Úmrtí	9. dubna 1302; Barcelona
Pohřbena	Františkánský klášter v Barceloně; Katedrála v Barceloně
Manžel	Petr III. Aragonský
Potomci	Alfons III. Aragonský; Jakub II. Aragonský; Alžběta Portugalská; Fridrich II. Sicilský; Jolanda Aragonská; Petr Aragonský
Dynastie	Štaufové
Otec	Manfréd Sicilský
Matka	Beatrix Savojská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstancie Sicilská (italsky Costanza di Sicilia, španělsky Constanza de Sicilia, 1249, Catania – 9. dubna 1302, Barcelona) byla aragonská a sicilská královna z dynastie Štaufů. Byla oddaná myšlence františkánského řádu, během svého života založila kláštery klarisek v Huesce a Messině.

Život

Byla jedinou dcerou sicilského krále Manfréda a jeho první manželky Beatrix, dcery savojského hraběte Amadea IV. 13. června 1362 byla v Montpellieru provdána Petra, syna aragonského krále Jakuba. Její otec roku 1266 padl v bitvě u Beneventa a vítězný Karel z Anjou jeho manželku a dědice nechal uvěznit.^[1]^{[pozn. 1]}

Roku 1276 Petr zdědil aragonský trůn a hodlal uplatňovat manželčina práva na štaufské dědictví v Itálii. V březnu 1282 došlo na Sicílii k povstání místní šlechty, které získalo název Sicilské nešpory. Rebelující ostrovní část království nabídla královskou korunu aragonskému králi. 30. srpna 1282 přistál Petr v Trapani a již 4. září jej v Palermu sněm sicilské šlechty zvolil sicilským králem jako Petra I. pod podmínkou, že obnoví v království zvyklosti z normanského období. Karel z Anjou se proti Petrovi III. vypravil s loďstvem, které bylo v sicilské úžině poraženo. Po Karlově porážce následovalo období bojů, které skončilo až smrtí obou protivníků v roce 1285. V červnu 1295 byla podepsána smlouva z Anagni, která zaručovala propuštění rukojmí. Úplné složení zbraní přinesla až roku 1302 smlouva z Caltabellotta, v níž získal Sicílii Fridrich Aragonský, mladší syn Kostancie a vnuk krále Manfréda.

Sama Konstancie zemřela na jaře téhož roku v rouše klarisky a byla pohřbena ve františkánském klášteře v Barceloně, po boku svého syna. Klášter byl roku 1835 zbořen a královniny ostatky byly společně s dalšími přeneseny do místní katedrály sv. Kříže a sv. Eulálie. Ve 20. století byly uloženy v tumbě královen od Frederica Marèse.

Vývod z předků

Fridrich I. Barbarossa

Jindřich VI. Štaufský

Beatrix Burgundská

Fridrich II. Štaufský

Bonifacio d'Agliano

neznámý Lancia

Bianca Lancia

Konstancie Sicilská

Humbert III. Savojský

Tomáš I. Savojský

Beatrix z Vienne

Amadeus IV. Savojský

Vilém I. Ženevský

Markéta Beatrix Ženevská

Beatrix

Marie ze Champagne

Guigues V of Albon

Beatrice del Monferrato

Odkazy

Poznámky

↑ Tři Manfrédovi synové byli drženi několik desítek let v okovech na hradě Castel del Monte. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constance of Sicily, Queen of Aragon na anglické Wikipedii.

↑ Úsvit renesance,str. 222
↑ Úsvit renesance,str. 222–223

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstancie Sicilská na Wikimedia Commons

Královna Aragonie a Valencie
Předchůdce:	1276–1285 Konstancie Sicilská (1248–1302)	Nástupce: Isabela Kastilská

Sicilská královna
Předchůdce:	1282–1285 Konstancie Sicilská (1248–1302)	Nástupce: Isabela Kastilská

[3] Tři Manfrédovi synové byli drženi několik desítek let v okovech na hradě Castel del Monte. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo.^[2]

[Úsvit222-1] Úsvit renesance,str. 222

[Úsvit222-223-2] Úsvit renesance,str. 222–223

[1]

[pozn. 1]

[2]