Královna manželka
Královna manželka[zdroj?] (anglicky Queen consort, španělsky Reina consorte) je označení pro manželku panujícího panovníka (jako oficiální označení této pozice se užíval či užívá nově v některých monarchiích – výraz je prvně doložen roku 1765 v angličtině[1] – které potřebovaly jasněji vymezit koncepty nepanující manželky krále a panující královny). Královna manželka obvykle získává ženský ekvivalent manželových titulů, ovšem nenáleží jí politická ani vojenská moc panovníka.
Titulatura
editovatOznačení manželky panujícího krále je královna manželka. Královna manželka zároveň s manželovým nastoupením do úřadu získává v evropských monarchiích ženské tituly svého manžela. Manžel panující královny ovšem zpravidla automaticky postavení „krále manžela“ nezískává (tedy, že by mohl automaticky užívat titulů své panující ženy). V minulosti bylo v Evropě obvyklejší pro manžela panující královny, že se sám stal panujícím králem (např. Filip II. Španělský v Anglii, Antonín Bourbonský-Vendôme v Navarrsku, Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský v Portugalsku, ad.) nebo skutečně jen manžely královen (František Španělský). Dnes se zpravidla manželé panujících královen označují jako princové manželé (kteří titul krále nesmějí užívat).
V některých monarchiích (např. muslimských apod.), kde existovala polygamie (Maroko, Thajsko ad.), se počet králových manželek lišil. Současný marocký král Mohammed VI. zrušil tuto tradici a jeho manželka, Lalla Salma byla povýšena do šlechtického stavu a nosí titul princezny. Předtím v Marockém království takový titul neexistoval. V Thajsku musejí být král i královna královského rodu, zatímco ostatním královnám je titul pouze propůjčen. Také v jiných kulturních oblastech se mohou tradice lišit (Zulu, Jorubové aj.)
Role královny manželky
editovatObvykle manželky panovníků nedisponují mocí per se, a to ani když jejich postavení rozeznává ústava nebo jiná norma. Nicméně královna manželka po smrti krále (královna vdova nebo královna matka) získávala moc skrze roli regentky v době nezletilosti jejího dítěte, následníka trůnu:
- Anna Kyjevská, manželka Jindřicha I.
- Marie Medicejská, matka Ludvíka XIII.
- Anna Rakouská, matka Ludvíka XIV.
- Marie de Guise, matka Marie Skotské
- Marie Kristina Rakouská, matka Alfonse XIII. Španělského
- Helena Řecká, matka krále Michala Rumunského
- Marie Antoinetta, matka Ludvíka XVII. (sporné)
- Munjeong, matka korejského krále Myeongjonga
- Emma Waldecko-Pyrmontská, matka Vilemíny Nizozemské
- Lakšmí Bai, Rani Jhansijská a matka Damodara Rao
- Genenpil, druhá manželka 8. Bogd-chána
Vedle těchto příkladů existují také případy královen manželek, coby ambiciozních státnic, které někdy neoficiálně patřily mezi nejbližší a nejdůvěrnější poradce panovníka, např. císařovna Zita, manželka císaře rakouského, krále českého a uherského, Karla I. V některých případech královna manželka dokonce disponovala podobnou mocí vedle trůnu svého manžela, jako např. Marie Luisa Parmská, manželka Karla IV. Španělského nebo Alexandra Fjodorovna Ruská, manželka Mikuláše II.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Queen consort na anglické Wikipedii.
- ↑ (anglicky) Queen consort, Merriam-Webster Dictionary
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu královna-manželka na Wikimedia Commons