Letohrad

Letohrad
	Domy na náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Letohrad
Obec s rozšířenou působností	Žamberk; (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°2′9″ s. š., 16°29′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 445 (2024)
Rozloha	23,54 km²
Nadmořská výška	372 m n. m.
PSČ	561 51
Počet domů	1 577 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa městského úřadu	Václavské nám. 10; 561 51 Letohrad ; e-podatelna@letohrad.eu
Starosta	Petr Fiala
	Oficiální web: www.letohrad.eu
	Letohrad
Další údaje
Kód obce	580538
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letohrad (česky do roku 1950 Kyšperk) je město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije v něm přibližně 6 400^[1] obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu. Město je členem dobrovolného svazku obcí Sdružení obcí Orlicko.

Název

Do roku 1950 mělo město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle stejnojmenného zaniklého hradu Kyšperk. Město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.^[4]^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}^[5] Název Letohrad je umělý a vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená.

V písemných pramenech se název města objevuje ve tvarech: „w Kyssperku mčko“ (1514), Kyssperk (1601), Kysspergk (1654, 1715), Geyersberg (1716, 1720), Geyersberg a Supihora nebo Kyssperk (1790), Geiersberg (1836) a úředně Kyšperk či Supíhora (1854).^[6]

Historie

Zámek a městečko Kyšperk, kresba Johanna Venuta z roku 1811

Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku z roku 1514. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple svatého Jana Nepomuckého nad městem. Na konci 18. století kyšperské panství vlastnil šlechtický rod Cavrianiů.

V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub – kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Nejstarší písemný doklad o výrobě sirek v českých zemích pochází z Kyšperku už z roku 1838, jde o „Poučení pro výrobce sirek A. Nona z Kyšperka“.^[7] Nejstarší doloženou větší výrobnu v Kyšperku provozoval od roku 1842 Josef Šedivý s dělníkem Čadou a po nějakém čase se dokázal dostat na denní produkci až asi 350 bedniček po 50 balíčcích, což představovalo jeden a tři čtvrtě milionu sirek.^[7] Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval rozvoj dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem.

V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.

Přírodní poměry

Město leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka v okrese Ústí nad Orlicí, asi 7 km jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci, 13 km jihozápadně od Ústí nad Orlicí a od krajského města Pardubice 62 km západně. Sousedními obcemi jsou na západě Písečná, na jihozápadě Hnátnice, na severu Lukavice, na severovýchodě Šedivec, na východě Mistrovice, na jihovýchodě Verměřovice a na jihu Dolní Dobrouč.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[8]^[9]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 605	1 702	1 818	1 885	2 045	1 937	2 401	2 216	2 834	2 980	3 507	3 966	3 934	3 934	3 921
Počet domů	256	270	244	244	279	298	446	492	914	564	658	727	749	806	806

Místní části

Doprava

Letohrad je regionální železniční uzel na kterém leží stejnojmenná stanice. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště nad Orlicí a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí nad Orlicí, kde jsou přípoje na dálkové vlaky.

Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11 asi 4 km). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce nad Orlicí a dalších okolních obcí.

Společnost

Školství

MŠ Taušlova, Letohrad
MŠ U Dvora, Letohrad
Mateřská škola SKiPi
ZŠ Komenského
ZŠ U Dvora
Průmyslová střední škola v Letohradě
Letohradské soukromé gymnázium
Pěvecké hlasové studio Pavlíny Kalousové Hockové
Umělecká škola Petra Oravce (OR Drums)
Základní umělecká škola Alfonse Muchy

Sport

Klub biatlonu OEZ Letohrad
Fotbalový klub FK Letohrad
Tenisový klub Letohrad
SK Hokejbal Letohrad
Taneční studio Ká, Letohrad
Florbalový klub FBC Letohrad
SDH Letohrad-Kunčice
SDH Letohrad-Orlice
SDH Letohrad-Město
SDH Letohrad-Červená
KARATE TEAM KCK
RLC Barbarians Letohrad

Pamětihodnosti

Raně barokní zámek z let 1680–1685
Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou
Kostel sv. Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709
Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím
Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšli
Nový dvůr, bývalý barokní hospodářský dvůr, dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
Tvrz Orlice – renesanční tvrz
Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda,^[10] stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů sv. Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další.
Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 m od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů.
Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství
Muzeum řemesel Letohrad
Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem
Pamětní deska připomínající pobyt profesora Tomáše Garrigua Masaryka ve městě a jeho přednášku o Karlu Havlíčkovi Borovském dne 1. května 1904

Osobnosti

František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
Dominik Umlauf (1792–1872), malíř, řezbář; žil a zemřel v Letohradu
Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851), malíř
Jan Umlauf (1825–1916), malíř (bratr Ignáce), jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
Alfons Mucha (1860–1939), malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky
Peter Jilemnický (1901–1949), národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
Josef Korbel (1909–1977), československý diplomat a americký pedagog židovského původu
Václav Vacek (* 1946), dlouholetý letohradský farář, před r. 1989 činný v církevním disentu
Václav Faltus (* 1956), imitátor a dabér
Václav Moravec (* 1974), moderátor; zde prožil dětství
Ondřej Moravec (* 1984), sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista

Partnerská města

Daruvar, Chorvatsko
Hausen am Albis, Švýcarsko
Niemcza, Polsko

Galerie

Zámek
Václavské náměstí s morovým sloupem
Městské domy na náměstí
Kašna na náměstí
Kostel sv. Václava
Muzeum Letohrad
Kaple sv. Jana Nepomuckého
Hotmarova kaple Matky Boží
Pohled na město
Železniční stanice

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/
↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kyšperk, s. 471.
↑ ^a ^b HOFMANN, Jaroslav. Vy neznáte Kyšperk?. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 57–61. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 224.

Literatura

SEKOTOVÁ, Věra, MACKOVÁ, Marie: Kyšperk; Ústí nad Orlicí, 2000; 104 s. ISBN 80-86042-28-6
M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999
Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507

Externí odkazy

Galerie Letohrad na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letohrad na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kyšperk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Oficiální stránky
Letohrad v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] ttp://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/

[5] Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.

[profous-6] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kyšperk, s. 471.

[:0-7] HOFMANN, Jaroslav. Vy neznáte Kyšperk?. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 57–61. Dostupné online.

[8] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[9] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[poche-10] Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 224.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]