Wikipedie

Malá Strana

část Prahy
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Malá Strana (rozcestník).

Malá Strana (původně Nové Město - latinsky Nova civitas sub castro Pragensi do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské, německy Kleinseite) byla do roku 1784 samostatným městem, do roku 1949 městským obvodem Praha III, nyní je to jen městská čtvrť a katastrální území v centru Prahy na levém břehu Vltavy. Malá Strana má rozlohu 1,3728 km2. Skoro celá čtvrť se nachází na území městské části Praha 1, malá část (4 %) jižně od ulice Vítězné náleží k území Prahy 5.

Malá Strana
Věž kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí od Pražského hradu.
Lokalita
Městská částPraha 1, Praha 5
Správní obvodPraha 1, Praha 5
ObvodPraha 1, Praha 5
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′17″ s. š., 14°24′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 584 (2021)[1]
PSČ11x 00 / 15x 00
Počet domů441 (2024)[2]
Počet ZSJ4
Malá Strana na mapě
Malá Strana
Malá Strana
Další údaje
Kód části obce490121
Kód k. ú.727091
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Historická podoba malostranského znaku
Moderní podoba malostranského znaku
Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše

Jde o jednu z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy vzniklou v podhradí Pražského hradu. Jedná se o turisticky atraktivní lokalitu s řadou kostelů, paláců a dalších památek a vysokým podílem zelených ploch zahrad a sadů včetně vrchu Petřína. Sídlí zde významné instituce státní moci (obě komory Parlamentu, Úřad vlády, tři ministerstva) a zastupitelské úřady.

Historie

editovat

Na území dnešní Malé Strany je doloženo osídlení od neolitu, v 8. a 9. století byla oblast kolem dnešního Malostranského náměstí dvakrát ohrazena valem a příkopem. V dnešní Mostecké ulici se našly zbytky důkladného dřevěného zpevňování komunikace, patrně jako nástupiště k dřevěnému mostu. Ve 12. století zde už byla kamenná dlažba, na celém území bylo nejméně 10 zděných kostelíků a na jeho obraně se podílela opevněná komenda johanitů (později Maltézských rytířů), Biskupský dvůr u mostu a Strahovský klášter, založený 1140.[3]

Roku 1257 Přemysl Otakar II. na území Malé Strany velkoryse založil tzv. Nové Město (Nova Civitas), město s magdeburským právem a povolal německé osadníky. Z této doby pochází základní síť ulic včetně dnešní Nerudovy s rozměrným obdélným náměstím s kostelem sv. Mikuláše uprostřed. Nálezy ze 14. století však překvapivě svědčí o spíše chudobném osídlení, snad v důsledku válečných zmatků v letech 1306–1310. Nicméně se i za Lucemburků na Malé Straně hodně stavělo, vyrostly nové kostely (sv. Tomáš 1315, přestavba kostela Pod řetězem i Biskupského dvora). Za Karla IV. došlo výstavbou Hladové zdi k výraznému rozšíření Malé Strany, jejíž součástí se tak stala oblast bývalých vsí Nebovidy a Újezd a přilehlé stráně Petřína. Za husitských válek bylo město zcela zničeno a zbylí obyvatelé byli přestěhováni na pravý břeh. Teprve koncem 15. století se začalo obnovovat. Na počátku 16. století tvořili na Malé Straně asi polovinu obyvatelstva Němci.[4]

V domě na Malostranském náměstí vznikl rozsáhlý požár, který 2. června 1541 zničil 133 z 211 malostranských domů a silně postihl také Pražský hrad. Zásadní obrat pro Malou Stranu způsobilo přestěhování císařského dvora Rudolfa II. do Prahy, kdy s město stalo hlavním cílem nově příchozích dvořanů i dvorské šlechty. Na Peterleho vedutě z roku 1562 je vidět stav před touto proměnou, s mnoha vypálenými domy a jen několika novými domy hlavně na náměstí. V této době přišli do Prahy významní italští architekti (Ulrico Aostalli de Sala, Giovanni Maria Filippi aj.), kteří určovali ráz nových staveb. Filippi postavil i nejvýznamnější církevní stavbu, luteránský kostel sv. Trojice, později proměněný v kostel P. Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského, a v oblasti Tržiště si Italové zřídili i vlastní špitál. Nově postavená radnice (1619) svědčí o bohatství města.[3]

Ještě za třicetileté války vznikl Valdštejnský palác a po posledním švédském vpádu 1648 se rychle obnovují a rozšiřují hlavně církevní stavby (nový jezuitský Profesní dům s kostelem Svatého Mikuláše a dominikánský u sv. Marie Magdaleny, přestavby u sv. Tomáše a P. Marie pod řetězem). Zároveň se stavělo nové mohutné opevnění, navazující na opevnění Hradu. Odchodem dvora do Vídně město ztratilo na významu, zároveň se však uvolnilo mnoho místa, které vyplnily hlavně honosné stavby barokních paláců. Přes morové epidemie z let 1680 a 1714 počet obyvatel stále rostl a na Malé Straně působila řada vynikajících umělců.[3]

Roku 1784 byla pražská města císařským nařízením spojena do Královského hlavního města Prahy a Malá Strana se stala do roku 1949 obvodem Praha III. Byla zrušena řada klášterů a roku 1787 byl zřízen stavební úřad, který o každé stavbě rozhodoval. Vznikly přesné plány a roku 1791 se začalo se stavbou podzemní kanalizace. Přibývalo také veřejných olejových luceren a roku 1847 se objevilo prvních 200 plynových. Roku 1826 se stal nejvyšším purkrabím hrabě Karel Chotek, který prosadil stavbu nové silnice na Špejchar a zasloužil se o parkovou úpravu kolem hradeb. 1841 byl otevřen řetězový most, 1869 Rudolfova lávka pro pěší na Klárově, 1876 začala jezdit koňská tramvaj z Újezda na Smíchovské nádraží a 1883 od Národního divadla na Malostranské náměstí. 1891 byla postavena Petřínská rozhledna a pozemní lanovka.[3]

Dopravní ruch si už koncem 19. století vynutil rozšíření Karmelitské a proražení Letenské ulice, což vzbudilo vlnu kritiky a - spolu s asanací Josefova - probudilo památkové hnutí. Velká stavební činnost se pak naštěstí omezila na Újezd a okolí Klárova a Mánesův most z roku 1914 dopravě přes Malou Stranu odlehčil. Většími zásahy byla přestavba Michnova paláce pro Obec sokolskou, výstavba Ministerstva financí a později vystěhování a přestavba celých bloků severně od Malostranského náměstí pro účely Parlamentu po roce 1992.


Vývoj počtu obyvatel od roku 1869 do roku 2011[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1990 2001 2011
Počet obyvatel 22 140 20 963 20 447 21 161 20 374 22 780 21 218 16 818 15 184 13 150 10 704 8 411 6 809 5 447

Charakter čtvrti

editovat

Malá Strana vznikla jako podhradí Pražského hradu, kde časem převládla šlechtická sídla, církevní a diplomatické instituce. Je i dnes klidnější než protější Staré Město a má také více zeleně. Nachází se zde velké množství pozoruhodných staveb i dalších zajímavých míst – např. ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, Malostranské náměstí rozdělené na dvě části kostelem sv. Mikuláše, Maltézské náměstí, Újezd s lanovou dráhou na Petřín, Štefánikovu hvězdárnu a Petřínskou rozhlednu či velký komplex zahrad (Kinského zahrada, Petřínské sady, Schönbornská zahrada, atd.). Právě díky nim a vrchu Petřín, který je zviditelňuje, působí Malá Strana jako zelená oáza uprostřed města.

Sídlí zde obě komory Parlamentu ČR – Poslanecká sněmovna i Senát. Rozšiřování parlamentu v 90. letech bylo kritizováno, naposledy drahá výstavba poslanecké ubytovny v Nerudově ulici. V severovýchodním cípu Malé Strany u Vltavy leží Strakova akademie – sídlo úřadu vlády ČR).

Z ministerstev tu sídlí Ministerstvo financí v Letenské ulici, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Karmelitské ulici a Ministerstvo kultury na Maltézském náměstí. Řada paláců se využívá jako velvyslanectví, či zastupitelské úřady, a také jako hotely s restauracemi. Kromě toho tu sídlí Český červený kříž, České muzeum hudby a Museum Kampa. V bývalé jezuitské koleji sídlí Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, na horním náměstí Akademie múzických umění, v Josefské ulici je významné Malostranské gymnázium a v Hellichově ulici Gymnázium Jana Nerudy. Malá Strana tak má, kromě svého neopakovatelného genia loci, i velký politický, kulturní a administrativní význam.

 
Malá Strana z Petřína. Vlevo Pražský hrad s katedrálou, vpravo Karlův most a za ním Staré Město.

Doprava

editovat

Tramvaje

editovat

Malou Stranou vede levobřežní tramvajová trať (linky 12, 15, 20, 22, 23, 57, sezónně taky 91) z Újezda Karmelitskou ulicí na Malostranské náměstí. Dále pokračuje splítkou skrz Oettingenský palác a Letenskou ulicí ke stanici metra Malostranská, která je umístěna na Klárově. Na území Malé Strany jsou tramvajové zastávky Újezd, Hellichova, Malostranské náměstí a Malostranská, kde je také stanice metra trasy A Malostranská.

Lanovka

editovat

Na malostranském Újezdu má dolní stanici pozemní Lanová dráha na Petřín.

Automobilová doprava

editovat

Z Malostranského náměstí k nemocnici Pod Petřínem jezdí autobusová linka 292.

Do historického jádra Malé Strany nesmějí nákladní automobily; protože zde často vznikaly zácpy. Od listopadu 2007 byla na Malou Stranu rozšířena zóna placeného parkování z pravobřežní Prahy 1. Část automobilové dopravy z Malé Strany pomohl odvést Strahovský tunel. Po vzniku Československa se zvažovala i tzv. Petřínská komunikace po svahu Petřína nebo tunelem pod ním.

 
Kostel sv. Mikuláše
 
Kostel Panny Marie pod řetězem
 
Valdštejnský palác
 
Nostický palác
 
Lobkovický palác
 
Vlašská ulice a Vlašský špitál

Veřejná prostranství

editovat

Náměstí

editovat

Ulice

editovat
  • Karmelitská ulice – hlavní komunikace z Malostranského náměstí na jih
  • Mostecká ulice – vedoucí z Karlova mostu
  • Nerudova ulice – hlavní přístupová ulice k Pražskému hradu
  • Sněmovní ulice – lemovaná budovami parlamentu
  • Újezd – jižní pokračování Karmelitské v oblasti bývalé stejnojmenné vsi
  • Valdštejnská ulice – spolu s Letenskou hlavní severní komunikace s Klárovem

Ostatní

editovat
  • Kampa – ostrov na Vltavě
  • Klárov – prostranství v severní části Malé Strany a křižovatka cest do dalších čtvrtí
  • Královská cesta – vedoucí od Karlova mostu na Pražský hrad
  • Staré zámecké schody – spojují Klárov s východním vchodem Pražského hradu
  • Vojanovy sady – rozlehlý park se sadem na místě jedné z nejstarších pražských zahrad
  • Zámecké schody – z Thunovské ulice (severně od Malostranského náměstí), souběžně s Nerudovou ulicí na rampu Pražského hradu

Významné stavby

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek na Malé Straně.

Kostely

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kostelů a kaplí na Malé Straně.

Paláce

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam šlechtických paláců v Praze.

a další.

Ostatní

editovat

Muzea a galerie

editovat

Osobnosti, Malá Strana v kultuře

editovat

Žilo zde mnoho význačných umělců, vědců i politiků: Josef Dobrovský, Joachim Barrande, Eduard Vojan, Karel Čapek (Říční), Vladimír Holan a Jan Werich (Dobrovského dům na Kampě), Jiří Trnka (v Hroznové), Pavel Štěpán, František Janda (Besední), malíř Jan Zrzavý, fotograf Josef Sudek. Zdejší rodák Jan Neruda Malé Straně dokonce zasvětil své známé Povídky malostranské, které barvitě popisují zdejší život v polovině 19. století; byla po něm pojmenována ulice vedoucí vzhůru královskou cestou na nedaleký Pražský hrad. Povídky o Malé Straně napsala také Jindřiška Smetanová, odehrává se tu i televizní seriál Kamarádi režisérky Vlasty Janečkové či Chobotnice z II. patra režiséra Jindřicha Poláka, svůj děj zde má i větší část filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách režiséra Václava Vorlíčka a Kamenný most režírovaný Tomášem Vorlem. Na Malé Straně žil i undergroundový hudebník Filip Topol, frontman kapely Psí Vojáci.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, str. 14-56.
  4. ↑ Josef Macek, Jagellonský věk v českých zemích 3, 4: 1471-1526 Města - Venkovský lid, Národnostní otázka, 2002, s. 552.
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 60. 
  6. ↑ ČSÚ: Obyvatelstvo podle 112 katastrálních území hl. m. Prahy

Literatura

editovat
  • BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha: Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online. 
  • BALŠÁNEK, Antonín. Vylidňování Malé Strany a nutnost staveb veřejných : Předneseno v týd. schůzi Spolku arch. a inž. v král. Českém dne 12. února 1909. Praha: vl.n., 1909. Dostupné online. 
  • HRUBÝ, Dan. Pražské příběhy. Na cestě Malou Stranou. Pejdlova Rosička: Nakladatelství Pejdlova Rosička, 2015. 432 s. ISBN 978-80-905720-3-4. 
  • JEŘÁBEK, Luboš. Malostranské pobřeží a jeho upravení. Praha: vl.n., 1916. Dostupné online. 
  • JEŘÁBEK, Luboš; FRANTA, Bohuslav. Malá Strana a problém její upravení. Praha: Klub Za starou Prahu, 1904. Dostupné online. 
  • PAVEL VLČEK A KOL. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. 1. vyd. Svazek 3. Praha: Academia, 1999. 685 s. (Umělecké památky Prahy). ISBN 80-200-0771-7. Obsahuje bibliografii a rejstříky. 
  • FLEKÁČEK, Josef. Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami. Praha: Historický kroužek Družstva Vlasť, 1898. Dostupné online. - kapitola Malá Strana. 
  • ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha: Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Malá Strana, s. 1-74. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Malá_Strana&oldid=24322755“
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy