Matice srbská

srbská kulturní instituce
(přesměrováno z Matica srpska)

Matice srbská (v srbštině Матица српска/Matica srpska) je nejstarší srbskou kulturní a vzdělávací institucí. Založena byla v únoru 1826 v Pešti[1] a poté v roce 1864 přemístěna do Nového Sadu, kde sídlí dodnes.

Matice srbská
Vznik1826
SídloNovi Sad, Srbsko
Souřadnice
Oficiální webwww.maticasrpska.org.rs
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sídlo Matice srbské v Novém Sadu

Matice srbská byla založena jako peněžní fond, který měl zajistit vydávání srbského letopisu (založen již v roce 1824) a srbských knih. Aktivity Matice však později tato očekávání daleko překročily a myšlenka podobných organizací se rozšířila do řady dalších zemí, které byly součástí Rakousko-Uherska.

Prvním představitelem Matice srbské byl vzdělanec Jovan Hadžić a členy Matice byla řada významným vzdělaných srbských osobností, mezi které patřil např. Miloš Obrenović, Sava Tekelija či Petar II. Petrović-Njegoš. Mezi zakladatele Matice patřili také Ðorđe Stanković, Josif Milovuk, Jovan Demetrović, Gavrilo Bozitovac, Andrija Rozmirović a Petar Rajić.

V roce 1912 byla dokončena současná budova Matice srbské, která se nachází v centrální části Nového Sadu. Samotná instituce sídlí v monumentální budově podle návrhu Momcsilló Tapaviczy od roku 1928, do té doby plnila budova účely sirotčince při SPC.

V současné době Matice srbská disponuje ve své knihovně 3,5 miliony publikací a má cca 2000 spolupracovníků. Pod jménem Matice vycházejí v Srbsku mnohé publikace, neboť instituce má i vlastní vydavatelství. Má vlastní galerii, která schraňuje obrazy srbských malířů 18. a 19. století. Tyto sbírky jsou vystaveny veřejnosti v Galerii Matice srbské.

Delegáce Matice slovenské v Matici Srbské

Již od svého vzniku vydávala Matice periodikum s názvem Serbski letopis' (dnes Letopis Matice srpske), což byl jediný srbský časopis, vydávaný v tehdejším Uhersku.

Reference

editovat
  1. BOŽIĆ, Ivan; ĆIRKOVIĆ, Sima; DEDIJER, Vladimir; EKMEČIĆ, Milorad. Istorija Jugoslavije. Beograd: Prosveta, 1972. S. 236. (srbochorvatština) 

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy