Medvědovití

Medvědovití
	Zástupci: zleva od shora ve směru hodinových ručiček; medvěd baribal, medvěd hnědý, panda velká, medvěd ušatý, medvěd pyskatý, medvěd brýlatý, medvěd malajský, medvěd lední
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Podřád	psotvární (Caniformia);
Čeleď	medvědovití (Ursidae); G. Fischer de Waldheim, 1817
rody
	podčeleď: Ailuropodinae Ailuropoda; ; podčeleď: Tremarctinae Arctodus; Tremarctos; ; podčeleď: Ursinae Helarctos; Melursus; Ursus; ;
Sesterská skupina
	ploutvonožci (Pinnipedia) + Musteloidea
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvědovití (Ursidae) jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední. Na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku se vyskytuje medvěd brtník (Ursus arctos arctos); zaznamenán byl i v Čechách.

Popis

Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou výrazně větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché, s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace.

Medvědovití velmi dobře šplhají. Chodí pomalu, při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale dokáží výrazně zrychlit, příp. útočí bleskově.

Na svoji velikost jsou medvědi relativně mrštnými a obratnými tvory. Velkou část jejich domnělé tloušťky způsobují tukové zásoby, chránící před chladem a poskytující energetické zásoby. U medvěda ledního se jedná až o 10 cm silnou vrstvu.^[1]

Potrava

Medvědovití jsou všežravci, potravu většiny druhů medvědovitých tvoří většinou maso (včetně ryb, měkkýšů, členovců, kroužkovců, příp. zdechlin) a rostliny a jejich části (kořeny, bobule). Výhradně na maso se specializuje medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně býložravec a potravní specialista – živí se bambusovými výhonky. Medvědi si opatřují potravu především ve dne (medvěd malajský v noci) a na rostlinnou stravu se zaměřují více než ostatní šelmy; proto tráví mnohem více času krmením.

Původ

Předkem současných medvědů je oligocénní šelma rodu Cephalogale dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V oligocénu dosahovali předchůdci medvědů podobných rozměrů a měli všichni dlouhý ocas. V průběhu evoluce se medvědi zvětšovali, až se stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.

Klasifikace

Podčeleď: pandy (Ailuropodinae)
- Rod Ailuropoda
  - panda velká (Ailuropoda melanoleuca)
Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae)
- †Arctodus
  - medvěd krátkočelý (Arctodus simus) – vyhynulý
  - Arctodus pristinus – vyhynulý
- †Arctotherium
  - Arctotherium brasilense – vyhynulý
  - Arctotherium latidens – vyhynulý
- Tremarctos
  - medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
Podčeleď: medvědi (Ursinae)
- Helarctos
  - medvěd malajský (Helarctos malayanus)
- Melursus
  - medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
- Ursus
  - medvěd baribal (Ursus americanus)
  - medvěd hnědý (Ursus arctos)
  - medvěd lední (Ursus maritimus)
  - medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
  - Ursus deningeri – vyhynulý
  - Ursus etruscus – vyhynulý
  - Ursus minimus – vyhynulý
  - medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) – vyhynulý

Odkazy

Reference

↑ https://www.stoplusjednicka.cz/kam-ulozit-tuk-kdo-jsou-nejvetsi-tlustosi-mezi-zviraty

Literatura

ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. Poznáváme naše savce. 2., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. ISBN 80-86817-08-3.
ČERVENÝ, Jaroslav; BARTOŠOVÁ, Dana; ANDĚRA, Miloš & KOUBEK, Petr. Současné rozšíření medvěda hnědeho (Ursus arctos) v České republice. Lynx: mammaliologické zprávy: nová série. 2004, sv. 35, s. 19–26. ISSN 0024-7774.
GANSLOSSER, Udo. Medvědi. Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2.
HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy. Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4.
KUNC, Ludvík. Pozor, medvěd. Koktejl [online]. 2002, č. 10 [cit. 14. 10. 2018]. ISSN 1801-1144. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2034:pozor-medvd-sp-1083441461&catid=1623&Itemid=148 Archivováno 3. 7. 2020 na Wayback Machine.
Medvědi: od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední. Praha: IMP, ©2008. 192 s. Život zvířat. ISBN 978-80-87208-53-3.
PASTOUREAU, Michel. Medvěd - dějiny padlého krále. Praha: Argo, 2011. 319 s. ISBN 978-80-257-0495-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu medvědovití na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo medvěd ve Wikislovníku
Taxon Ursus ve Wikidruzích
Téma Medvěd ve Wikicitátech
Slovenský projekt na záchranu medvědů

[1] ttps://www.stoplusjednicka.cz/kam-ulozit-tuk-kdo-jsou-nejvetsi-tlustosi-mezi-zviraty

[1]