Medzilaborce

město na Slovensku

Medzilaborce (maďarsky Mezőlaborc, rusínsky Меджильабірці, Medžylabirci, ukrajinsky Міжлабірці, Mižlabirci) jsou okresní město v Prešovském kraji na severovýchodním Slovensku. Žije zde přibližně 6 000[1] obyvatel.

Medzilaborce / Меджильабірці
Hlavní ulice v Medzilaborcích
Hlavní ulice v Medzilaborcích
Medzilaborce / Меджильабірці – znak
znak
Medzilaborce / Меджильабірці – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška326 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresMedzilaborce
Tradiční regionHorní Zemplín
Medzilaborce
Medzilaborce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha47,5 km²
Počet obyvatel5 965 (2021)[1]
Hustota zalidnění125,6 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaVladislav Višňovský
Vznik1543 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.medzilaborce-urad.sk
E-mailmedzilaborce@stonline.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Medzilaborce
Mierová 326/4
068 01 Medzilaborce
Telefonní předvolba057
PSČ068 01
Označení vozidel (do r. 2022)ML
NUTS520471
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město se nachází v Laborecké vrchovině v Nízkých Beskydech na soutoku horního Laborce a Vydranky, cca 40 km severně od Humenného a přibližně 10 km od polských hranic.

 
Pravoslavný chrám Sv. Ducha
 
Múzeum moderného umenia rodiny Warholovcov

Historie

editovat

První písemná zmínka o městě je z roku 1543.

Neudržitelné sociální a hospodářské poměry zde žijícího rusínského obyvatelstva způsobily, že od 16. století se jména medzilaborských poddaných objevují v seznamech zbojnických družin, působících na obou stranách uhersko-polské hranice (na panství humenském a sanockém). Další formou odporu vůči zesílenému útlaku zeměpána byly časté útěky poddaných z půdy. Po skončení stavovských povstání Františka II. Rákócziho nacházíme v Medzilaborcích roku 1720 až 39 opuštěných usedlostí. Obyvatelé nejčastěji utíkali do jižních stolic Uherska, ale i do Polska.

Za takových poměrů bylo zrušení poddanství nesporně velkým revolučním činem. Od poddanských povinností byli osvobozeni alespoň urbariální poddaní. Politicky se průběh revoluce v letech 1848–1849 dotkl i Medzilaborců, a to v květnu 1849, kdy se na území katastru Medzilaborců, Borova a Habury střetla vojska ruského cara s uherskými honvédy.

V roce 1860 se Medzilaborce staly městem a v roce 1873 byly napojeny na železniční síť (trať HumennéSanok). Osobní doprava přes polskou hranici je v posledních letech střídavě zastavována a obnovována.

Na přelomu 19. a 20. století zde vlastnil rozsáhlé pozemky rod Škodů.[2][3]

Relativně příznivý rozvoj začátkem 20. století přerušily události 1. sv. války v zimních měsících 1914–1915. Začátkem února 1915 bylo městečko, jako důležitý železniční bod,[4] dobyto ruskými vojsky, která se zde zdržela až do začátku května 1915. Tvrdé boje mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou poničily město a zanechaly tisíce mrtvých vojáků na obou stranách. Vojenské hřbitovy jsou dodnes svědectvím této hrůzy. Na válečném pohřebišti z první světové války v Medzilaborcích je pohřbeno 1 692 vojáků. Z pohřbených čtyři vojáci byli říšští Němci, zbylých 1 688 padlých sloužilo v rakousko-uherské c.k. armádě a carské ruské armádě.

Období první Československé republiky (1918–1938) bylo obdobím rozvoje.

V období Slovenské republiky (1939–1945) se Medzilaborců významně dotkla protižidovská opatření. Zdejší židovská komunita patřila mezi největší na Slovensku. V roce 1942 v Medzilaborcích žilo 825 Židů, kteří dominovali v obchodě a službách města i okresu Medzilaborce. Absolutní většinu z nich deportovaly slovenské úřady v jarních měsících roku 1942 do vyhlazovacích táborů na území dnešního Polska.

Závěrečná etapa druhé světové války s sebou přinesla velké škody, zejména boje mezi Rudou armádou a ustupující německou armádou o Medzilaborce na podzim roku 1944.

Městská práva pocházejí teprve z roku 1964.

Památky a zajímavosti

editovat
 
Pomník České družiny v Medzilaborcích

Nejznámější zajímavostí je Muzeum moderního umění Andyho Warhola (předkové Andy Warhola pocházeli z nedaleké vesnice Miková, sám Andy Warhol zde nikdy nebyl).

Ve městě se nacházejí tři chrámy: řeckokatolický kostel sv. Vasila Velikého, pravoslavný kostel sv. Ducha a římskokatolický kostel Panny Marie.

Ve městě je i pomník České družiny, která v době první světové války došla až sem.

Obyvatelstvo

editovat

Obyvatelstvo města se dříve skládalo hlavně z Rusínů a Židů. V roce 2011 mírně převažovali Slováci (56,4 %), následovali Rusíni (34,2 %), Ukrajinci (6,1 %), Romové (1,1 %) a Češi (0,7 %). Město má v rámci střední Evropy výjimečně rozrůzněné složení obyvatel podle náboženského vyznání: řečtí katolíci tvoří 41,5 %, pravoslavní 40,1 %, římští katolíci 10,2 %, evangelíci 0,3 %, bez vyznání 4,9 %, nezjištěno 1,6 %.[5]

Hospodářství a infrastruktura

editovat

Ve městě Medzilaborce má největší tradici sklářský a strojírenský průmysl.

Ve sklářství to byla od roku 1970 pobočka českých Jabloneckých skláren, která zaměstnávala až 600 lidí. Po privatizaci podnik zanikl. Glass LPS je pokračovatelem 45leté sklářské tradice v Medzilaborcích a nadále vyrábí křišťálová svítidla a brousí lustrové ověsy.

Ve strojírenském průmyslu v Medzilaborcích začínala Transporta, později Vihorlat, který měl 1200 zaměstnanců. Privatizace a krize ve strojírenství továrnu zlikvidovala. Teď ve strojírenském průmyslu pokračuje Kovostroj a Labstroj.

Významní zaměstnavatelé

editovat
 
Glass LPS, výrobce křišťálových svítidel
  • Glass LPS s.r.o.
  • Kovostroj a.s.
  • Labstroj s.r.o.

Zaměstnanost

Úřad práce ve Stropkově v roce 2009 informoval, že v okrese Medzilaborce dosáhla míra evidované nezaměstnanosti 20,10 %. V roce 2012 nezaměstnanost dosahuje hodnotu téměř 23 %.

Panoráma Medzilaborec

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Medzilaborce na slovenské Wikipedii.

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. Jak se na přelomu 19. a 20. století žilo české šlechtě a bohatým průmyslníkům?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2021-07-19 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 
  3. BIOGRAPHIE, Deutsche. Skoda, Karl Freiherr von (seit 1914) - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (německy) 
  4. NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce: díl. Na frontách Velké války. [s.l.]: [s.n.], 2006. Dostupné online. S. 179. 
  5. Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy