Miroslav Donutil

český herec

Miroslav Donutil (* 7. února 1951 Třebíč) je český herec, moderátor, bavič a zpěvák. Je bývalým členem činohry Národního divadla v Praze.

Mgr. Miroslav Donutil
Miroslav Donutil (2019)
Miroslav Donutil (2019)
Narození7. února 1951 (73 let)
Třebíč
Československo Československo
Alma materJanáčkova akademie múzických umění
ChoťZuzana Donutilová (od 1977)
DětiMartin Donutil a Tomáš Donutil
Oficiální webwww.donutil.cz
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
1998Pasti, pasti, pastičky

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Miroslav Donutil (2016)
Rodný dům Miroslava Donutila v Hlavově ulici v Třebíči[1]

V roce 2021 obdržel čestné občanství města Třebíče.[2]

Narodil se v Třebíči a vyrůstal ve Znojmě, většinu svého dětství ale nakonec prožil v Brně.[3] Jeho rodiče byli ochotníky. V roce 1973 vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[4] Již za studií hrál v Divadle Husa na provázku v Brně, kde působil od roku 1973 až do roku 1990. Poté se stal členem souboru Činohry Národního divadla, kde působil do roku 2013. Miroslav Donutil je od svých osmnácti let epileptik.[5] S manželkou Zuzanou mají dva syny. Starší syn Tomáš pracuje jako informatik[6] a mladší syn Martin je hercem. I s manželkou se jezdí již několik desítek let v létě rekreovat do obce Bobrová na Vysočině, kde mají apartmán.[zdroj?]

Herecké schopnosti

editovat

Je ceněn zejména jako nadaný komik a vypravěč. Jiří Suchý jej nazval klaunem z Boží milosti a prohlásil, že Donutilův Truffaldino v Goldoniho Sluhovi dvou pánů způsobil, že se v Národním divadle i se vším publikem opravdu nekontrolovaně řehtal, což se mu stává opravdu málokdy.[7]

Z televizních a filmových rolí Miroslava Donutila je snad nejpopulárnější postava svérázného beskydského lékaře Martina Elingera ze dvou šestnáctidílných řad seriálu Doktor Martin z let 2015 - 2016. Pro velký úspěch seriálu se o několik let později tato postava objevila znovu ve volných pokračováních Záhada v Beskydech a Strážmistr Topinka.

Divadlo

editovat

Divadlo Husa na provázku

editovat

Národní divadlo

editovat

Film a televize

editovat
 
Busta Miroslava Donutila v třebíčském divadle Pasáž
 
Kostým Miroslava Donutila ze hry Sluha dvou pánů vystavený v třebíčském divadle Pasáž

Rozhlasové role

editovat
  • Oldřich Rafaj: Soudruhům, kteří přijdou po nás (1973) – role: Mirek. Režie Jan Tůma.
  • Gerhard Stübe: John Reed (1976) – role: druhý rudoarmějec. Režie Olga Zezulová.
  • Milan Uhde: Balada pro banditu (1976) – role: Nikola Šuhaj. Režie Zdeněk Pospíšil.
  • Nedjalko Jordanov: Moped (1978) – role: voják. Režie Olga Zezulová.
  • Jiří Švéda: Havárie (1978) – role ing. Kamil Coufal. Režie Jiří Valchař.
  • Ivan Kříž: Skladba cti (1981) – role: řidič. Režie Věra Fajtová.
  • Ion D. Sirba: Osamělost kosa v podzimních dnech (1984) – role: Grama. Režie Eva Řehořová.
  • Ota Schmidt: Kariéra (1984) – role: Mykiska. Režie Eva Řehořová.
  • Jiří Souček a František Velíšek: Chorál pro mého učitele (1985) – role: důstojník SS. Režie Zdeněk Kozák.
  • Václav P. Borovička: Viktory Boy (1985) – role: Roobin. Režie Zdeněk Kozák.
  • Jiří F. Hájek: Signály budoucího času (1986) – role: Burda. Režie Zdeněk Kozák.
  • Oto Schmidt a Draža Beňová: Nedosněný sen (1986) – role: Alois Mrštík. Režie Zdeněk Kozák.
  • Jiří Daněk: Zadrž blesk na cestě jeho… (1986) – role: kaplan. Režie Zdeněk Kozák.
  • Rustam Ibragimbekov: Příběh z pracovny (1986) role: Kedrov. Režie Zdeněk Kozák.
  • Dušan Uhlíř: Slunce nad Slavkovem (1987) – role: Napoleon Bonaparte. Režie Jaromír Ostrý.
  • Otto Schmidt: Podepsán Roman (1987) – role: dr. Julius Grégr. Režie Zdeněk Kozák.
  • Ludvík Kundera: Chameleon aneb Josef Fouché (1987) – role: Josef Fouché. Režie Zdeněk Kozák.
  • Ivan Kříž: Bílý motýl v černé hodině (1987) – role: Hudec. Režie Zdeněk Kozák.
  • Heikki Peltonen: Anneli (1987) – role: Reino. Režie Eva Řehořová.
  • František Velíšek: Mys dobré naděje (1988) – role: novinář. Režie Jaromír Ostrý.
  • Oldřich Daněk: Bitva na Moravském poli (1988) – role: písař. Režie Pavel Hradil.
  • Lion Feuchtwanger: Jasnovidec (1989) – role: Hannsjürg Lautensack. Režie Zdeněk Kozák.
  • Bertolt Brecht: V džungli měst (1990) – role: Garga. Režie Eva Řehořová.
  • Karol Sidon: Kdo jsem, že doufám (1991) – role: muž. Režie Markéta Jahodová.
  • Ivan Olbracht – Zdeněk Kozák: Nezadržitelný vzestup Eduarda Žáka aneb Bejvávalo (1991) – role: Eduard Žák. Režie Zdeněk Kozák.
  • Petr Balajka: Julius Zeyer (1992) – role: ředitel Národního divadla F. A. Šubert. Režie Markéta Jahodová.
  • Jiří Just: Malý kabinetní rozhovor (velkého realisty s neinženýrem lidské duše) (1993) – role: primář. Režie Petr Adler.
  • Květa Legátová: Ostrov slušných lidí (1993) – role: Řachta, zločinec. Režie Ivan Chrz.
  • Christina Calvo: Amok (1993) – role: Otto. Režie Petr Adler.
  • Eugéne Ionesco: Autosalon (1993) – bez uvedení role. Režie Markéta Jahodová.
  • Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád (1996), desetidílný seriál, překlad a režie Antonín Přidal. Role: Hyman Kaplan. Dále účinkují Ladislav Lakomý, Jaroslav Kuneš, Drahomíra Hofmanová, Jana Hlaváčková, Jana Janěková, Jiří Dušek, Arnošt Goldflam, Eva Hradilová, Monika Maláčová, Ivana Valešová, Jiří Tomek, Gabriela Ježková a Jitka Škápíková. Natočeno v roce 1996 v Českém rozhlasu Brno.
  • Woody Allen: Postava Kugelmasse (1996) – role: Velký Persky. Režie Ivan Chrz.
  • O.Henry: Pět šípů Amorových (1996) – role: Jeff. Režie Ivan Chrz.
  • Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi (1997) – role: Vrbka. Režie Markéta Jahodová.
  • Geoges Courteline: Pan Kapric (1997) – role: pan Kapric. Režie Ivan Chrz.
  • Francois Mauriac: Fernandovo blaho (1997) – role: Fernard. Režie Otakar Kosek.
  • Jiří Horák: Říjen v Carlsbadu (1997) – role: Petr I. Veliký, ruský car. Režie Vlado Rusko.
  • Karel Václav Rais – Miroslav Stuchl: Koblihy (1997) – role: Stružinka, tulák. Režie Markéta Jahodová.
  • Miloš Pospíšil: Velký vandr (1998) – bez uvedení role. Režie Zdeněk Kozák.
  • Májový (Antiformalistický) ráječek (1999) – rekonstrukce tajné Šostakovičovy miniopery. Libreto a hudba Dmitrij Šostakovič. Překlad a komentář Miloš Štědroň. Uvádí Olga Jeřábková a Miloš Štědroň. Účinkuje Miroslav Donutil. Natočeno 1999. Premiéra 30. 4. 1999.
  • Karel Poláček – Jiří Hubička: U Zlatého havrana (1999) – role: Brejha. Režie Ivan Chrz.
  • Karel Hvížďala: Veverky na tři řádky (2000) – role: redaktor. Režie Ivan Chrz.
  • Věra Eliášková: Úspěšný prorok (2000) – role: Jonáš. Režie Ivan Chrz.
  • Josef Nesvadba: Smrt robota (2001) – role: Rozum. Režie Ivan Chrz.
  • Ödön von Horváth: Povídky z Vídeňského lesa (2002) – role: kouzelník. Režie Markéta Jahodová.
  • Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša (2002) – role: Vávra, mlynář. Režie Markéta Jahodová.
  • Federico Fellini: Mimořádný program č. 7 (2002) – role: režisér. Režie Ivan Chrz.
  • Pavel Kohout – Jelena Mašínová: Požár v suterénu (2009) – role: požární velitel Vodička. Režie Ivan Chrz.
  • George Agathonikiadis: Na Moravě nekvetou olivy (2019) – četba na pokračování. Režie George Agathonikiadis.
  • George Agathonikiadis: Úsměv samoty (2019) – role: Julius. Režie George Agathonikiadis.

Moderování

editovat

Diskografie

editovat

Mluvené slovo

editovat
  • Ptejte se mne na co chcete, já na co chci odpovím
  • Furt ve střehu
  • Pořád se něco děje
  • Historky z Provázku
  • Cestou Necestou
  • Černí baroni (audiokniha)

Dabing, výběr

editovat

Ocenění a nominace

editovat

Miroslav Donutil byl nominován v kategorii: nejlepší vedlejší herec ve filmu Nuda v Brně (2003) ,nejlepší herec ve filmu Atlas ptáků (2021), nejlepší vedlejší herec ve filmu Pasti, pasti, pastičky (1998) kde vyhrál.[10]

V roce 2016 mu byla městem Třebíč udělena Cena města Třebíče.[11] V únoru 2019 byla v třebíčském divadle Pasáž odhalena Miroslavu Donutilovi bronzová busta od mladého akademického sochaře Sebastiana Wojnara, stejně tak ve foyer divadla vystaven kostým ze hry Sluha dvou pánů, kterou Donutil hrál v Národním divadle.[12][13][14][15] Busta byla financována místními společnostmi a přáteli Miroslava Donutila.[16]

Reference

editovat
  1. Fotogalerie: Rodný dům historika Františka Palackého v Hodslavicích. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. 
  2. KRČMÁŘ, Milan. Donutil převzal stříbrný klíč od bran města, je nový čestný občan Třebíče. Třebíčský deník. 2021-11-10. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  3. Miroslav Donutil - herec | CZREGION | Celostátní informační portál. www.czregion.cz [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 
  4. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 157. 
  5. STRAKATÝ, Čestmír. Donutil: Otec byl velmi přísný, dnes by asi skončil ve vězení, lékařka mě špatnou léčbou epilepsie málem zabila [online]. Reflex, 2021-01-28 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  6. GUDZOVÁ, Anna. Miroslav Donutil, z božej milosti klaun [online]. BBOnline, 2012-11-10 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Hz. Klaun z Boží milosti [online]. Lovosický Dnešek 1/2008 - strana 8 [cit. 2015-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  8. Nedělní šálek kávy s Miroslavem Donutilem [online]. Český Rozhlas [cit. 2015-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-18. 
  9. Cestou necestou s Miroslavem Donutilem — Česká televize [online]. Česká televize [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  10. Miroslav Donutil | Ocenění. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  11. JAKUBCOVÁ, Hana. Donutil dostal v Třebíči cenu města. Radši jsem si to ověřil, rýpl si. iDnes.cz [online]. Mafra, a.s., 2016-10-26 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online. 
  12. Donutil bude mít v Třebíči bustu. i-Vysočina.cz [online]. 2019-01-25 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  13. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Je to Mirek? Není moc tlustý? ptal se sám sebe autor Donutilovy busty. iDNES.cz [online]. 2019-02-10 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  14. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Donutil dostane od své rodné Třebíče k narozeninám bustu z bronzu. iDNES.cz [online]. 2019-02-05 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  15. ČTK. V Třebíči odhalili bustu herce Donutila | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  16. MAHEL, Luděk. Donutil má v Třebíči bustu. Divadlu zapůjčil kostým ze slavného Sluhy dvou pánu. trebicsky.denik.cz. 2019-02-07. Dostupné online [cit. 2019-03-03]. 

Literatura

editovat
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 214–216.
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 111. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 127. 
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S.  145–149.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 248. 

Filmy a dokumenty o životě

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy