Obecní dům
Obecní dům (původním názvem Obecní dům Král. hl. města Prahy[1], nazývaný též např. Obecní dům u Prašné brány[2][p 1] nebo Reprezentační dům hlavního města Prahy) čp. 1090 je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze. Stojí na náměstí Republiky (or. č. 5), v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům a kulturním akcím (koncerty, výstavy).
| Obecní dům | |
|---|---|
 Obecní dům | |
| Účel stavby | |
reprezentační účely, kulturní akce | |
| Základní informace | |
| Sloh | eklekticismus a secese |
| Architekti | Antonín Balšánek a Osvald Polívka |
| Výstavba | 1905–1912 |
| Současný majitel | Hlavní město Praha |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Republiky 1090/5 Staré Město 110 00 Praha 1 |
| Ulice | Celetná, náměstí Republiky, U Obecního domu a U Prašné brány |
| Souřadnice | 50°5′15,43″ s. š., 14°25′41,66″ v. d. |
  Obecní dům Obecní dům, Praha | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11738/1-449 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web a Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatMísto a původní budovy (14.-19. století)
editovatNa místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV. jako své sídlo, a poté dvůr ještě sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad.
Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a průchod do Prašné brány v Celetné ulici. Protože z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. Královské cesty. Areál byl později využíván k různým účelům, když byl využíván jako seminář, byl v areálu také postaven kostel svatého Vojtěcha. V letech 1902–1903 byly všechny budovy v areálu včetně kostela zbořeny.[3]
Vznik a recepce (přelom 19. a 20. století)
editovatObecní dům vznikal v době vrcholného národnostního česko-německého soupeření. Byl proto od počátku silně politickým projektem. Dům měl symbolizovat politickou a kulturní dominanci Čechů a Slovanství v hlavním městě - a to přímo Na Přikopech (Am Graben), kterým tradičně dominovaly domy a podniky českých Němců. Impulsem pro stavbu byly plány pražských Němců na výstavbu tzv Německého kasina v Praze, které mělo sloužit jako německý spolkový dům.[4]
Odpůrci projektu byli ze dvou skupin: první chtěli na místě novostavbu druhého českého divadla - druzí považovali náklady stavby za příliš vysoké. Z úsporných důvodů proto budova nemohla mít kamenný plášť. Přesto, že se jednalo o nacionalistickou stavbu, zvolili architekti styl stavby ve stylu mezinárodního barokně-renesančního eklekticismu, typickém na tehdy módních světových výstavách. Tato architektonická „nečeskost” a absence české neorenesance byla kritizována. Český styl tak budově daly až secesní dekorace.[5]
S výkopy základů se počalo 21. srpna 1905, první části byly dány pro provozu v roce 1909[6] a celý dům byl slavnostně otevřen 16. prosince 1912.[1] Stavba se oproti původnímu předpokladu protáhla a rozpočet narostl na dvojnásobek.[7]
V době svého otevření byl dům zvláště mladšími architekty (Novotný, Janák, Engel) kritizována jako zastaralá a nabubřelá. V časopise Styl byla dokonce pro kritiky domu zřízena stálá rubrika.[8] Reakce veřejnosti byly smíšené.[9] Pro sorvnání, ve stejné době vznikal už výrazně modernější kubistický Dům U Černé Matky Boží.
Obecní dům vstoupil do historie československé státnosti 28. října 1918, když zde byla vyhlášena samostatnost Československa.
Poválečný vývoj a současnost (po roce 1945)
editovatV roce 1948 byl dům komunistickým režimem znárodněn.[10] Naopak v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994–1997 s nákladem 2 mld. Kč.[11]
Architektura
editovat
Obecní dům byl vystavěn v letech 1905–1912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara.
Interiér
editovatJeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro, varhanní koncerty aj.
Dalšími sály v prvním patře jsou Grégrův sál s výmalbou Františka Ženíška, Palackého sál s výzdobou Jana Preislera, Primátorský sál s výmalbou od Alfonse Muchy, Riegrův sál s výmalbou Maxe Švabinského a Sladkovského sál s krajinomalobou Josefa Ullmanna. Dalšími prostory jsou Dirigentský salonek, Cukrárna, Slovácký salonek, Salonek Boženy Němcové a Orientální salonek.[12]
V druhém patře jsou výstavní sály, mj. Hollarův sál, Dirigentské apartmá, Český klub a další prostory.[12]
V přízemí je mj. kavárna a Francouzská restaurace podle návrhu Osvalda Polívky. V suterénu pak Americký bar s obrazy Mikoláše Aleše, Plzeňská lidová restaurace a vinárna.[12] Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.
Okolí
editovatV okolí Obecního domu se nacházejí další významné objekty:
Galerie
editovat-
Stavba Obecního domu, 1906 (vlevo U Hybernů, vpravo Prašná brána) -
Kavárna v přízemí Obecního domu -
Skelet
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Jak vyplývá z Věstníku hl. m. z roku 1913, byl přinejmenším v tomto roce považován název Obecní dům u Prašné brány považován za oficiální. Přitom název Obecní dům u Prašné věže byl označen za germanismus.
Reference
editovat- ↑ a b Otevření Obecního domu Král. hl. města Prahy. Věstník obecní Král. hl. města Prahy. 31. 12. 1912, s. 507. Dostupné online.
- ↑ Věstník obecní Král. hl. města Prahy. 2. 10. 1913, s. 352. Dostupné online.
- ↑ Historie Obecního Domu. www.obecnidum.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-19.
- ↑ Síla i budoucnost jest národu národnost. 1: 1800-1914. Vydání první. vyd. V Praze: Vysoká škola uměleckoprůmyslová 639 s. ISBN 978-80-88308-23-2. S. 599.
- ↑ Síla i budoucnost jest národu národnost. 1: 1800-1914. Vydání první. vyd. V Praze: Vysoká škola uměleckoprůmyslová 639 s. ISBN 978-80-88308-23-2. S. 599–603.
- ↑ Obecní dům se přes úvodní vášně stal důležitou pražskou stavbou. Archiweb [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online.
- ↑ SEN. Obecní dům krášlí Prahu již 100 let. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy: Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. Dostupné online. ISBN 978-80-200-0563-2. S. 538. (Czech) QID: Q100010596.
- ↑ Obecní dům měl ukázat, co Češi dovedou. Nelíbil se ale výčepníkům ani moderním architektům. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška 1837/1948 Ú.l.I o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení úplné a aktualní znění. ASPI [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Obecní dům se chce daleko víc otevřít Pražanům. Radio Prague International [online]. 2007-03-08 [cit. 2024-01-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Obecní dům. Prague.eu [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obecní dům na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- fotografie interiéru Český svět, 7.12.1911
