Petr I. z Rožmberka

Petr I. z Rožmberka
Petr I. z Rožmberka
	Petr z Rožmberka na výřezu obrazu Mistra vyšebrodského oltáře
Nejvyšší zemský komorník
	Ve funkci:; 1310 – 1319
Panovník	Jan Lucemburský
Předchůdce	Jindřich I. z Rožmberka
Nástupce	Albrecht z Liběšic
	Ve funkci:; 1325 – 1347
Panovník	Jan Lucemburský; Karel I. Lucemburský
Nástupce	Jošt I. z Rožmberka
Narození	1282
Úmrtí	14. října 1347 (ve věku 64–65 let)
Místo pohřbení	Vyšebrodský klášter
Národnost	Čech
Choť	I. Viola Těšínská; II. Kateřina, snad z Vartemberka
Rodiče	Jindřich I. z Rožmberka a Eliška z Dobrušky
Děti	Jindřich II. († 1346) ; Petr II. († 1384) ; Jošt I. († 1369) ; Oldřich I. († 1390) ; Jan I. († 1389) ; Mecela z Rožmberka († 1380) ; Anna († 1388) ; dcera neznámého jména
Příbuzní	Markéta z Rožmberka (sourozenec); Jindřich III. z Rožmberka (vnuk)
Sídlo	Český Krumlov
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Commons	Peter I. von Rosenberg
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr I. z Rožmberka († 14. října 1347) byl český šlechtic, nejvyšší komorník českého království. S jeho jménem bývá často spojována tzv. Kniha rožmberská, která je nejstarším sepsáním českého zemského práva.

Život

Petr byl synem Jindřicha z Rožmberka a Elišky z Dobrušky. Pravděpodobně za účelem získání vzdělání Petr strávil několik let v rodinné cisterciácké fundaci ve Vyšším Brodě. Snad proto se mu přezdívalo Kajícník. Datum narození je neznámé, ale v době otcovy smrti († 1310) musel být Petr podle dobových měřítek dospělý, protože po otci převzal funkci nejvyššího komorníka království.

Zasnouben byl s nejmenovanou dcerou Jindřicha z Lipé. Několik let trvající zasnoubení roku 1315, po zatčení a uvěznění pána z Lipé, Rožmberk zrušil.

„	Když se toto dálo, pan Petr z Rožmberka uvažuje, že se osvobození Jindřicha z Lipé nadlouho protahuje, odmítl jeho panenskou dceru, která s ním byla zasnoubena snubním prstenem, a tak se spojil se svolením krále Jana manželským svazkem s paní Violou, dcerou vévody těšínského, vdovou po mladém králi Václavovi. Tímto svazkem se Petr z Rožmberka těsněji připoutal ke králi a dokázal, že rozvázal přátelský svazek i příbuzenství s tím, jehož dceru zamítl.	“
— Zbraslavská kronika

Následně se s požehnáním krále Jana oženil s vdovou po Václavovi III. Violou, dcerou těšínského knížete Měška I. Zároveň se přiklonil ke straně Jana Lucemburského a opatrně mu přiznal svou účast na spiknutí. Po propuštění pána z Lipé roku 1316 Petr z Rožmberka změnil názor a listinou ze dne 25. dubna 1316 bylo potvrzeno opětovné přátelství mezi oběma těmito mocnými pány. Viola po necelém roce manželství zemřela a novou ženou se stala Kateřina pravděpodobně pocházející z rodu Vartenberků. S Kateřinou měl Petr pět synů a tři dcery.

V letech 1317–18 se v Čechách rozhořela válka způsobena rozbroji mezi českou šlechtou (mezi Jindřichem z Lipé a Vilémem Zajícem z Valdeka a jejich přívrženci), častou nepřítomností krále v zemi a královskými intrikami. V zemi byl mor a hladomor. Jan Lucemburský požádal o pomoc římského krále Ludvíka Bavora a pan z Lipé hrozil spojenectvím s Ludvíkovým oponentem Fridrichem Sličným. Smír mezi Lucemburkem a českými pány byl uzavřen v dubnu 1318 v Domažlicích. V době nepokojů král vyjížděl na panství neposlušných pánů. Došlo tehdy k ozbrojenému střetnutí mezi královými oddíly a oddíly Viléma z Landštejna. Po Landštejnově boku stál jeho příbuzný Petr z Rožmberka. Tato akce a možná nejen ta, vynesla Petrovi přechodnou ztrátu nejvyššího komornictví v letech 1319–1325. Funkce nejvyššího komorníka mu byla potom navrácena a zastával ji až do konce svého života. Roku 1329 se společně s dalšími předními českými pány zúčastnil křížové výpravy Jana Lucemburského na Litvu. Zemřel 14. října 1347 a je pohřben v cisterciáckém rodovém klášteře Rožmberků ve Vyšším Brodě.

Petr I. z Rožmberka byl významnou osobností své doby, zasahoval do události celostátního významu. Rožmberské statky (roku 1302 obohacené o dědictví po pánech z Krumlova) za doby jeho vlády rozhodně nedoznaly újmy. Finančně podporoval duchovní a sociální ústavy, touto formou dbal o spásu své duše, případně i duše svých blízkých. V Krumlově nechal zřídit špitál svatého Jošta a na krumlovském hradě kapli svatého Jiří.

Zajímavost

Jméno Petra z Rožmberka bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy

Literatura

BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310–1402. Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4.
KOPIČKOVÁ, Božena. Eliška Přemyslovna. Královna česká 1292–1330. Praha: Vyšehrad, 2003. 182 s. ISBN 80-7021-656-5.
KUBÍKOVÁ, Anna. Petr I. z Rožmberka a jeho synové. České Budějovice: Veduta, 2011. 200 s. ISBN 978-80-86829-67-8.
KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3.
LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8.
NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.
SPĚVÁČEK, Jiří. Král diplomat. Jan Lucemburský 1296–1346. Praha: Panorama, 1982. 276 s.
SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba 1296–1346. K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. 658 s. ISBN 80-205-0291-2.
ŠAROCHOVÁ, Gabriela V. 1. 9. 1310 Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský. Sňatek z rozumu. Praha: Havran, 2002. 163 s. ISBN 80-86515-15-X.
ŠUSTA, Josef. Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje. Kniha druhá. Počátky lucemburské 1308–1320. Praha: Argo, 2002. 328 s. ISBN 80-7203-377-8.
ŠUSTA, Josef. České dějiny II./2. Král cizinec. Praha: Jan Laichter, 1939. 602 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr I. z Rožmberka na Wikimedia Commons
Petr I. z Rožmberka na www.e-stredovek.cz
Ottova encyklopedie, heslo z Rožmberka