Wikipedie

Police nad Metují

město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji

Police nad Metují (německy Politz an der Mettau) je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Protéká jím potok Ledhujka, přítok řeky Metuje. Město obklopují vrchy Kluček, Strážnice a Havlatka a dominuje jim Ostaš. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Police nad Metují
Masarykovo náměstí
Masarykovo náměstí
Znak města Police nad MetujíVlajka města Police nad Metují
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPolice nad Metují
Obec s rozšířenou působnostíNáchod
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°32′13″ s. š., 16°14′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 150 (2024)[1]
Rozloha24,41 km²[2]
Nadmořská výška441 m n. m.
PSČ549 54
Počet domů1 075 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 98
549 54 Police nad Metují
meu@meu-police.cz
StarostaMgr. Jiří Škop
Oficiální web: www.meu-police.cz
Police nad Metují
Police nad Metují
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce574341
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Letecký snímek od jihu

Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201; mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ.[4]

První písemná zmínka o obci je z roku 1213 v listině, kterou král Přemysl Otakar I. daroval území polického újezdu břevnovskému klášteru (považované za padělek stejně jako další listiny označované jako falza břevnovská, nicméně data v nich obsažená o původu Police pravděpodobně odpovídají skutečnosti a pocházejí z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou darování krajiny břevnovskému klášteru potvrdil, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho jméno.[4]

Z Police se stalo městečko 6. září 1253, kdy král Přemysl Otakar II. vydal listinu, jíž sem z Provodova převedl právo pořádat trhy. Police nad Metují je tedy nejstarší z měst i vesnic v polickém panství. Byla to Police, kde původně sídlili benediktini a odkud kolonizovali zdejší kraj. Všechna další města náchodského okresu (Náchod, Broumov, Hronov atd.) byla založena až později.[zdroj⁠?!]

Roku 1253 byla také zahájena stavba impozantního raně gotického kostela, dokončená roku 1294. Z původního kostela se dochoval především cenný portál. V 1. polovině 13. století započala stavba kláštera, kolem něhož vzniklo městečko Police a několik dalších vsí. Stavba kláštera byla dokončena roku 1306.[5]

V roce 1295 dostává na žádost opata Bavora hrdelní právo od Václava II. Do této doby bylo pro vykonávání trestu nutno cestovat do Hradce Králové.[4]

Během husitských válek 27. května 1421 město vydrancovali a vypálili katoličtí Slezané; muži byli povražděni, ženy znásilněny. 40 chlapcům usekli pravou nohu, levou ruku a uřízli nos.[6] Kdosi jim pak vyzradil úkryt některých místních obyvatel na nedalekém Ostaši, a tak vyrazili vraždit ještě tam. Klášter byl obnoven až po husitských válkách. Při bojích o český trůn ve druhé polovině 15. století byl klášter roku 1469 obsazen vojsky hejtmana France z Háje, který bojoval na straně Matyáše Korvína, a následně znovu s městem vypálen.[4]

Roku 1535 při mohutném požáru městečko téměř zcela vyhořelo. Roku 1617 vyhořelo celkem 70 domů včetně radnice, pivovaru, špitálu, mlýna u kláštera a 15 stodol městských. Mezitím řádil v Polici mor; roku 1585 denně umíralo až 28 lidí a celkem zemřelo 2 300 obyvatel města i okolních vesnic. Následovaly další velké požáry v letech 1673, 1697 a zejména roku 1700. Katastrofický sled se uzavřel v r. 1842, kdy vyhořelo 42 domů i s radnicí.

Roku 1775 bylo v okolí jedno ze středisek selského povstání, kdy Karel Dostál z Machovské Lhoty se jako vůdce a řečník snažil přesvědčit ostatní sedláky, aby vyžadovali zrušení poddanství.[7] Klášter i kostel byly v 18. století barokně přestavěny. Klášter byl zrušen roku 1786 při reformách císaře Josefa II.

V první polovině 19. století rostl význam Police nad Metují jako obchodního (např. velký rozmach plátenictví) i kulturního střediska (konaly se první volby do říšského sněmu, zrušilo se poddanství, reorganizace státní správy vytvořila polický okresní soud v místní radnici, očíslovaly se poprvé domy). Tento slibný vývoj se poněkud zpomalil po výstavbě železniční trati Choceň - Meziměstí, která se městu vyhýbá.[8][9][10]

V roce 1837 ve městě vypukla epidemie cholery, na kterou zemřelo 182 osob. O dva roky později se požár pálenky rozšířil na západní stranu náměstí a spálil s ní i radnici a celou Kostelní a část Hořejší ulice (celkem shořelo 42 domů). V roce 1844 je zřízen první poštovní úřad.[11]

Během prusko-rakouské války vstoupili pruští vojáci do města, kdy vzniklo velké polní ležení pod stolovou horou Ostaš, kde bylo až 80 tis. vojáků. Během pobytu vojáci rabovali ve městě, hlavně výčepy a trafiky. Spolu s vojáky do města opět přišla epidemie cholery, na kterou zemřelo 14 osob. [11]

V roce 1850 byla založena pobočka Sokola.[11]

Roku 1871 postihl část obce Záměstí požár, kdy shořelo 11 chalup. O rok později město, stejně jako zbytek Čech, zastihly silné deště doprovázené povodněmi. Téhož roku během taneční zábavy vznikl časně ráno požár, který se rozšířil do Ledhuje, kde vyhořelo 10 domů a dalších 40 domů v Hořejší ulici a ulici Na Babí. Za dva roky pokračoval požár stodoly v Záměstí, kdy vyhořelo 13 chalup a 4 stodoly.[11]

V roce 1886 kupuje Josef Katschner (obchodník se smíšeným zbožím a železem) pozemek a staví firmu pro svého syna Emila s vodním kolem, kde s dalšími osmi dělníky vyrábí kovové zástrče, panty a následně i první šroubovací brusle v Rakousku-Uhersku (a následně i Československu). Vilém Pelly rozšiřuje výrobu kořalek a likérů z důvodu rostoucí poptávky. Téhož roku také postihuje město povodeň rozvodněním potoka Ledhujky, kdy se její koryto vylilo o dva metry nad cestu a převrhla tři kádě s pivem v místním pivovaru. [11]

V letech 1892 až 1895 oživilo dění ve městě zjevení Panny Marie, jehož dějištěm byl blízký Suchý Důl.

Díky zisku z prodeje kořalek nejen návštěvníků Suchého dolu začal Vilém Pelly stavět novou přádelnu bavlny a následně další budovy ve městě. Bratři Pejskarové postavili továrnu na masné výrobky roku 1906, zároveň další obchodníci postavili budovy pro obchod a výrobu textilu ve městě.[11]

V roce 1913 byl v městě instalován rozvod elektřiny. Sčítání téhož roku vykázalo v obci 3 234 obyvatel.

Během první světové války byly rekvírovány dva zvony. Po jejím konci byla na místním kopci Havlatka zasazena lípa svobody, kterou omylem pokácel polský dělník v den okupace sovětskými vojsky v roce 1968.[11]

Roku 1919 vznikl v obci první skautský oddíl a mateřská škola. O rok později vznikla továrna Jaroslava Vancla na kovové hračky (známá stavebnice Merkur). Založena byla též církev československá husitská.[11]

V roce 1926 byl zřízen gravitační vodovod. Do té doby byli obyvatelé odkázáni na vodu z místního pramene Julinka a místních studní. [11]

Na konci války byly ve městě zřízeny lazarety pro vězně a zajatce. 9. května 1945 osvobodila Polici sovětská armáda. Z koncentračních táborů se domů nevrátilo 30 občanů.[11]

Po převratu v roce 1948 byly zabaveny místní továrny Katscher a Hubka a spojeny v podnik Kovopol; z továrny firmy Pelly se stal národní podnik Meta. Meta měla spravovat místní soukromé textilní firmy, které však do roku 1950 všechny postupně zlikvidovala. Téhož roku byly proti vůli jejich obyvatel připojeny k Polici obce Bukovice a Radešov. Téhož roku se otevřela škola v ulici na Babí, která se začala stavět v roce 1939, její výstavba však byla přerušena v době německé okupace. Mateřská škola pak vznikla konfiskací vily továrníka Katschnera. O rok později byla z místního hostince Pošta zřízena natěračská dílna místního podniku komunálních služeb a zrušena výroba likérů v bývalé firmě Pelly.[11]

V roce 1952 byl ukončen provoz místního pivovaru. Kolektivizace místních zemědělských hospodářství proběhla během roku 1957. O dva roky později byl poprvé od druhé světové války obyvatelům umožněn volný prodej uhlí (do té doby na příděl).V roce 1963 zahájila činnost pekárna v bývalých jatkách, byla postavena retranslační televizní stanice na místním kopci Havlatka a otevřen první samoobslužný obchod.[11]

V září 1969 tzv. polický meteorit proletěl střechou stavení č. 147 v témže Suchém Dole. Nikomu neublížil, byl nalezen ve dvou kusech a zkoumán na univerzitě v Heidelbergu. Jeho pád dosvědčilo nejméně 14 obyvatel. Tato událost přilákala návštěvníky.

V roce 1970 proběhlo sčítání obyvatelstva, v němž se projevil snížený pokles nabídky v porovnání s předválečným stavem: v Polici bylo napočteno 3 534 obyvatel. Ve městě bylo 6 obchodů s potravinami (před válkou 25), 3 řeznictví (14), jedna cukrárna (5), 6 obchodů s oděvy, obuví a galanterií (25). Ke sjednocení zemědělských družstev do jednoho velkého s názvem Hvězda došlo roku 1973, kdy JZD dostalo do svého užívání i školní pozemky. Tento rok byla také zahájena výstavba čerpací stanice v Ostašské ulici .[11]

První nájemníci panelového domu v obci se nastěhovali roku 1975 a krátce nato začala výstavba dalších panelových domů. O rok později proběhl první ročník turistické akce Polický vandr. V rekonstruované Pellyho vile byla v roce 1985 otevřena nová městská poliklinika[11].

Dne 9. září 2007 byla otevřena městská knihovna s informační kanceláří.[11]

Dne 8. července 2012 vysvětil kardinál Dominik Duka za účasti představitelů kraje a veřejnosti po požáru obnovenou Zelenou kapli Panny Marie Růžencové v blízkém Suchém Dole na místě údajných mariánských zjevení 125 let předtím.

V roce 2019 si město nechalo vypracovat podrobnou analýzu na budoucí rozvoj obce, jak po stránce urbanisticko-architektonické, tak po stránce péče o mobiliář a zelené plochy města. Z analýzy však ani po třech letech nedošlo k realizaci uvedených nápadů. [1]

V následujícím roce zasáhl areál výrobní firmy rozsáhlý požár, po kterém došlo v rámci oprav ke zrušení historického čela závodu vystaveného roku 1895 [2]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 387 2 436 2 602 2 789 3 234 2 752 2 460 2 297 2 186 1 999 1 537 1 378 1 403 1 403 1 172
Počet domů 275 282 283 290 337 347 356 376 597 322 297 302 301 292 292

Části obce

editovat

Společnost

editovat
  • Muzeum města Police nad Metují
  • Muzeum papírových modelů
  • Muzeum stavebnice Merkur
  • Kollárovo divadlo
  • městská knihovna
  • koupaliště, lyžařský vlek
  • Police Symphony Orchestra, založený r. 2010 sourozenci Petrou a Jakubem Soukupovými; od roku 2022 působí při orchestru i smíšený sbor.[14][15]

Ve městě hraje fotbalový klub TJ Spartak Police nad Metují působící v Divizi c

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Polici nad Metují.

Rodáci

editovat

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Pohled na město z vyhlídky ve Žďárské ulici
  •  
    Ledhujská ulice
  •  
    Kolárovo divadlo v ulici Na Bělidle
  •  
    Hřbitov
  •  
    Pellyho domy na Masarykově náměstí
  •  
    Podklášterní mlýn a socha sv. Prokopa
  •  
    Roubenka v ulici V Rokli
  •  
    Východní strana Masarykova náměstí
  •  
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie a bývalý klášter
  •  
    Letecký snímek Police nad Metují
  •  
    Radnice před nátěrem na původní barvu (stav rok 2007)
  •  
    Náměstí – směr od radnice
  •  
    Výhled ze Žďárské ulice

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d Historie města. www.policenm.cz [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech 3. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 122–4. 
  6. ↑ Jaroslav Duchoň: O tajemných skalních úkrytech a kamenném zrádci na Ostaši.
  7. ↑ Selské povstání r. 1775. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ottův slovník naučný, 1903, J. Otto, Praha
  9. ↑ Ottův slovník naučný nové doby, 1937, Novina, Praha
  10. ↑ Karel Vacek, Police nad Metují a Policko, 1989
  11. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Historie města - Oficiální stránka města Police nad Metují. www.policenm.cz [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Vysněný koncert! Police Symphony Orchestra připravil velkolepou benefiční akci na letišti u Broumova. Český rozhlas Hradec Králové [online]. Český rozhlas, 2022-09-16 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Oficiální stránky Police Symphony Orchestra. www.policesymphonyorchestra.cz [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ Klášter v Polici nad Metují. Muzeum Náchodska [online]. [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. 
  17. ↑ Hlinka, B.: Dobrý den, pane Barrande, Práce, Praha 1976
  18. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 192–193. 

Literatura

editovat
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Police, s. 246–273. 
  • PICHL, Miroslav: Police nad Metují v datech; Police nad Metují, 2004, 329 s.

Související stránky

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Police_nad_Metují&oldid=24320597“
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy