Populace

soubor jedinců téhož druhu nacházejících se v jednom určitém místě v daném čase

Populace je soubor jedinců téhož druhu nacházejících se v jednom určitém místě v daném čase. Termínu populace se užívá v ekologii, biologii, geneticedemografii. Obor ekologie, který se zabývá výzkumem populací, se nazývá populační ekologie (demekologie).

Příkladem populace v ekologickém slova smyslu může být např. soubor všech jedinců druhu sedmikráska chudobka (Bellis perennis) na jedné louce (konkrétní místo) v březnu 2005 (konkrétní čas). Příkladem z oblasti demografie pak lidská populace, jež není totožná s obyvatelstvem určitého území.

Základní charakteristiky populace

editovat
  • Denzita, hustota populace (v demografii též užíván termín hustota zalidnění) – počet jedinců dané populace přepočtený na jednotku plochy (ha, km²) nebo objemu (litr, m³). Jednotek plochy se užívá u organismů suchozemských včetně člověka, jednotek objemu u organismů vodních, popř. některých půdních.
  • Porodnost, natalita – množství narozených jedinců v dané populaci za jednotku času (hodina, den, měsíc, rok – v demografii zpravidla užíván rok).
  • Úmrtnost, mortalita – množství zemřelých jedinců v dané populaci za jednotku času (hodina, den, měsíc, rok – v demografii zpravidla užíván rok).
  • Plodnost, fertilita – průměrný počet zplozených potomků za život samic daného druhu.
  • Přirozený přírůstek – rozdíl mezi natalitou a mortalitou. V případě záporného přírůstku se někdy mluví o přirozeném úbytku.
  • Migrace – množství jedinců, kteří se za danou časovou jednotku buď přistěhovali (imigrace) z jiných populací do naší populace, nebo naopak odstěhovali (emigrace) z „naší“ populace do jiných populací. Soubor lokálních populací vyměňujících si jedince migrací se nazývá metapopulace.
  • Rozmístění jedinců v prostoru, může být trojího typu:
    1. Pravidelné u organismů s vyvinutou teritorialitou, které mají stejné nebo alespoň podobně velké domovské okrsky, a vzdálenost mezi jednotlivými jedinci je tudíž podobná. Sem patří např. řada ptáků.
    2. Shlukovité u organismů s vyvinutou sociální strukturou, např. u eusociálního hmyzu (včely, mravenci, termiti) i u dalších sociálních organismů včetně lidí. Shlukovité rozmístění se vyskytuje i u nepohlavně se množících druhů nebo druhů s malým šířením diaspor (např. trávy), kdy dceřiní jedinci se vyskytují nedaleko mateřského jedince. V přírodě je shlukovité rozmístění nejčastějším typem rozmístění organismů.
    3. Náhodné, v přírodě poměrně vzácné. Vyskytuje se alespoň do jisté míry např. u některých druhů stromůtropickém pralese a u některých organismů osídlujících iniciální sukcesní stadia (narušená místa).

Konkrétní typy a modely populací

editovat

Lidská populace

editovat

U lidských populací jsou sledovány i další charakteristiky:

  • Dětská úmrtnost (infant mortality) – většinou je ve vyspělých státech menší než u států třetího světa.
  • Průměrná délka života – nejmenší bývá v afrických zemích (od 37 let), nejvyšší, kolem 80 let, bývá v Japonsku a některých evropských zemích.
  • Věkové zastoupení pohlaví – souhrnně se jen výjimečně vymkne poměru 50 : 50 o víc než půl procenta; u populace lidské v jednotlivých věkových skupinách většinou převažují o několik promile muži, s výjimkou skupiny nad 70 let, kde silně převažují ženy. Téměř ve všech zemích o několik promile převažují ženy. Vyšší převaha může být způsobena např. vleklou válkou v dané zemi.

Lidská populace světa

editovat

Dne 31. října 2011 populace lidí na Zemi podle OSN dosáhla počtu 7 miliard jedinců s mírně rostoucím tempem růstu (opisující přibližně exponencielu) s efektivní hodnotou 1,092 % ročně. Růst je zprůměrovaný – v Evropě je lehce záporný, naopak největší je v Africe a Asii. Natalita činí 19,15 narozených a mortalita 8,12 zemřelých na 1000 obyvatel za rok. Růst představuje přibývání cca 77 milionů lidí ročně (218 000 denně). Každou sekundu se narodí v průměru 4,1 a zemře 1,9 jedinců. Každých přibližně 110 hodin přibude na Zemi milion obyvatel a tento interval se neustále zmenšuje.[1]

Panmiktická populace

editovat
Související informace naleznete také v článku Panmiktická populace.

Panmiktická populace je idealizovaný model populace používaný v populační genetice, vyznačující se nekonečným počtem jedinců neomezeně se pářících mezi sebou.

Reference

editovat
  1. CIA World Factbook – World [online]. 2008 [cit. 2008-05-24]. Dostupný z WWW: <http://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html Archivováno 9. 5. 2020 na Wayback Machine.>.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy