Porajmos

vyhlazování Romů a Sintů nacisty

Porajmos (romsky: [ˈpɔʁmɔs]) (také porrajmos nebo pharrajimos, doslovně ztrávení nebo zničení v některých dialektech romštiny, romský holokaust) byl pokus nacistického Německa, Nezávislého státu Chorvatsko, Horthyho Maďarska a jejich spojenců[ujasnit] o vyhlazení Romů a Sintů v Evropě během druhé světové války. Pod Hitlerovou vládou byli Romové spolu s Židy definováni jako „nepřátelé rasově čistého státu“ podle Norimberských zákonů; obě skupiny byly postiženy stejnou politikou a perzekucemi, které vyvrcholily téměř totálním vyhlazením obou skupin v zemích okupovaných nacisty.[1]

Odhady počtu obětí z řad Romů se pohybují od 220 000 do 1 500 000.[2] Podle Iana Hancocka, ředitele Programu romských studii na Texaské univerzitě v Austinu, zde existují tendence podhodnocovat skutečné počty obětí. Sumarizoval, že téměř celá romská populace byla zabita v Chorvatsku, Estonsku, Litvě, Lucembursku a Nizozemsku.[3] Rudolph Rummel, emeritní profesor politologie na Havajské univerzitě odhaduje, že v nacistickém Německu muselo zemřít 258 000 Romů,[4] 36 000 v Rumunsku za vlády Iona Antonescu[5] a 27 000 v ustašovském Chorvatsku.[6]

Západní Německo formálně uznalo genocidu Romů v roce 1982.

Etymologie

editovat

Termín zavedl lingvista Ian Hancock v 90. letech a nikdy nebyl samotnými Romy přijat. Pojem porajmos vychází z kořene slova porrav- , které má v romštině negativní konotace. O rozšíření pojmu v souvislosti s perzekucí Romů za války se zasloužili zejména neromští aktivisti a badatelé.(vývoj a ne/přijetí pojmu "porajmos" zejm. v československém kontextu zpracovala R. Berkyová ) K popisu se doporučuje[zdroj⁠?!] namísto pojmu porajmos užívat nezatíženého a nekontroverzního pojmu: romský holokaust.

Protektorát Čechy a Morava

editovat
 
Stolpersteine Brno Černovičky

Od počátku války probíhal romský holokaust také na území nacisty zřízeného Protektorátu Čechy a Morava. 10. července 1942 vydal velitel protektorátní neuniformované policie nařízení o soupisu Cikánů. Dosavadní kárné pracovní tábory byly změněny na „cikánské sběrné tábory“. Na konci roku 1942 bylo vydáno prováděcí nařízení o deportacích romského obyvatelstva do židovského a cikánského tábora Auschwitz[7], konkrétně do části tábora Auschwitz II Birkenau.

2. srpna 1944 byl cikánský tábor v Auschwitz nacisty zrušen a asi 4 200 - 4 300 Romů bylo usmrceno v plynových komorách. Zhruba 1 700 práceschopných Romů bylo před tím přemístěno do jiných koncentračních táborů.[8] Internací v táboře v Letech prošlo celkem 1 309 registrovaných osob, dalších 1 396 osob prošlo táboremHodoníně u Kunštátu. V táboře v Letech zemřelo nejméně 326 osob, v Hodonínku 207, z toho část v důsledku tyfové[nepřesný odkaz] epidemie.

Na Slovensku

editovat

Na území Slovenského státu začaly hromadné deportace Romů až po porážce Slovenského národního povstání, kterého se účastnili také romští partyzáni, a po obsazení Slovenska německým vojskem v roce 1944.

Památný den romského holokaustu

editovat

V noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor, součást koncentračního tábora Auschwitz–Birkenau. Více než čtyři tisíce Romů a Sintů z tábora bylo přes noc zavražděno. Na základě této události je připomínán 2. srpen jako Památný den romského holokaustu.[9]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Porajmos na anglické Wikipedii.

  1. Janos Barsony, “Facts and Debates: The Roma Holocaust,” in Pharrajimos: The Fate of the Roma During the Holocaust, ed. Janos Barsony and Agnes Daroczi (New York: International Debate Education Association, 2008), 1.
  2. Hancock, Ian. The Historiography of the Holocaust. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2005. ISBN 1-4039-9927-9. Kapitola True Romanies and the Holocaust: A Re-evaluation and an overview, s. 383–396. 
  3. Hancock, Ian. Downplaying the Porrajmos: The Trend to Minimize the Romani Holocaust. Patrin. 2000. Dostupné online [cit. July 15, 2011]. 
  4. http://www.hawaii.edu/powerkills/NAZIS.TAB1.1.GIF, Statistics of Democide, RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998
  5. Line 1881, http://www.hawaii.edu/powerkills/SOD.TAB14.1D.GIF, Statistics of Democide, RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998
  6. See the estimates listed at lines 195-201 in Table 9.1, Statistics of Democide, RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998
  7. Ctibor Nečas: Holocaust českých Romů, Kalendář událostí, stará verze stránek prezidenta České republiky.
  8. ŠTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. Praha: Grada Publishing, s.r.o., 2001. ISBN 80-247-0277-0. Kapitola 1. Romové za 2. světové války, s. 12–13. 
  9. 2. 8. Památný den romského holocaustu [online]. Muzeum romské kultury [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy