Projekt MKULTRA

Projekt CIA, který zkoumal metody psychické manipulace lidí.

Projekt MKULTRA je kódové jméno pro projekt CIA s několika cíli, z nichž většina zkoumala metody psychické manipulace lidí. Mezi ně patřily:

  • ovlivňování myšlení pomocí drog
  • hypnóza
  • izolace a senzorická deprivace
  • verbální a sexuální zneužívání
  • různé formy mučení
  • vývoj látek schopných manipulovat lidský mozek a vědomí
Zveřejnění projektu MKULTRA

Výzkum byl velmi rozsáhlý – vedlo jej 80 institucí, včetně 44 univerzit, stejně jako nemocnice, věznice a farmaceutické společnosti.[1] CIA výzkum v těchto institucích ovládala přes organizace působící jako zástěrka za tento program, nicméně někteří jedinci ve vedení těchto zařízení o skutečnosti, že je výzkum řízen CIA, věděli.

Pod dohledem Alana Dullesse jej řídil a měl na starost Sidney Gotlieb. V rámci projektu byl prováděn výzkum na nic netušících osobách v USA a v Kanadě, při němž jim mimo jiné byly podávány drogy, jako např. LSD.[2]

Program byl tajný a z vícero důvodů neústavní a ilegální. Poté, co vypluly na povrch informace o něm, byla veřejnost pobouřena.

Chronologie

editovat

Projekt byl spuštěn na začátku 50. let, pravděpodobně již v roce 1950. Z dokumentů, které se dostaly na veřejnost, se můžeme dozvědět, že projekt byl v roce 1953 oficiálně schválen, v roce 1964 redukován ve svém rozsahu, v roce 1967 ještě více omezen na rozpočtu a v roce 1973 oficiálně zastaven. Ve stejném roce nařídil Richard Helms, tehdejší ředitel CIA, zničit velkou část dokumentů o tomto programu.

V letech 19741975, v důsledku aféry Watergate, se však v tisku objevily zprávy o MKULTRA a dalších ilegálních aktivitách CIA, včetně pokusů na lidech, což vyústilo v rozsáhlý skandál a vyšetřování.[2] Vyšetřování prováděla komise prezidenta Forda (Rockefeller Commission), která zveřejnila některé informace o nezákonném postupu CIA proti občanům USA, např. porušování listovního tajemství, o projektu MKULTRA a některé materiály, které měly vyvrátit spekulace o zapletení CIA do atentátu na Kennedyho. Výsledná zpráva komise však nebyla uspokojivá a proto vznikl opoziční vyšetřovací orgán, senátní výbor pod vedením demokratického senátora Franka Churche (Church Committee). V roce 1977 byl vznesen požadavek k CIA na dodání dokumentace o MKULTRA (v rámci zákona Freedom of Information Act); na povrch se tak dostalo cca 20 tisíc stránek dokumentů, které nebyly v roce 1973 zničeny. Poznatky z těchto dokumentů vedly k několika senátním slyšením.

V roce 1979 John Marks ve své knize The Search for the Manchurian Candidate napsal:[3]

Než program MKULTRA v roce 1963 v podstatě skončil, výzkumní pracovníci agentury nenašli žádnou spolehlivou cestu k vymývání mozku jinou osobou. „Všechny experimenty v určité fázi vždy selhaly“, řekl veterán agentury MKULTRA, „protože subjekt se z nějakého důvodu zaseknul, nebo trpěl amnesií nebo katatonií.“ Úředníci agentury zjistili, že by mohli vytvářet „pomatence“ (doslova „zeleninu“) bez jakéhokoliv provozního využití.

V roce 1985 Nejvyšší soud, který se MKULTRA také zabýval, prohlásil:

[Projekt MKULTRA se zabýval] výzkumem a vývojem chemických, biologických a radiologických materiálů schopných zapojení v tajných operacích k ovládání lidského chování. Program sestával ze 149 subprojektů, které [Ústřední zpravodajská] agentura [CIA] nasmlouvala různým univerzitám, výzkumným nadacím a podobným institucím. Spolupracovalo nejméně 80 institucí a 185 soukromých výzkumníků. Protože agentura [CIA] platila MKULTRA nepřímo, nebylo mnohým spolupracujícím jedincům známo, že s ní jednají.[4]

V červenci 2001 byla zbylá dokumentace k programu MKULTRA oficiálně odtajněna.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Project MKULTRA na anglické Wikipedii.

  1. Horrock, Nicholas M. (04 Aug 1977). "80 Institutions Used in C.I.A. Mind Studies: Admiral Turner Tells Senators of Behavior Control Research Bars Drug Testing Now". The New York Times.
  2. a b DOUGLASS, Joseph. MKULTRA - projekt CIA na ovládnutí mysli [online]. Překlad Hana Catalanová. Tiscali, 2003-01-10 [cit. 2008-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2003-07-03. 
  3. MARKS, John. The Search for the Manchurian Candidate. [s.l.]: Times Books, 1979. Dostupné online. ISBN 0-8129-0773-6. Kapitola 8. Brainwashing. 
  4. CIA v. Sims, 471 U.S. 159, 161-162 (1985)

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy