Wikipedie

Růžena Svobodová

česká spisovatelka a romanopiskyně

Růžena Svobodová, rozená Růžena Čápová (10. července 1868 Mikulovice[1] – 1. ledna 1920 Praha)[2] byla česká spisovatelka.

Růžena Svobodová
Rodné jménoRůžena Čápová
Narození10. července 1868
Mikulovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. ledna 1920 (ve věku 51 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníSlavín
Vyšehradský hřbitov
Povoláníspisovatelka, dramatička, básnířka a prozaička
Manžel(ka)František Xaver Svoboda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodila se v Mikulovicích u Znojma, kde byl její otec Jan Čáp správcem klášterního panství řádu premonstrátů. Otec pocházel z Kolovče na Šumavě, matka Eliška, roz. Vodňanská z Milevska. Byla jejich třetím dítětem, ale obě sestry zemřely ještě mladé. [3] Brzy se rodina přestěhovala do Prahy a ona vyrůstala v premonstrátském klášteře na Strahově, kde otec zastával funkci centrálního ředitele majetku strahovského [4] a získal zde velký služební byt. S matkou zde prožívala náboženské obřady, úctu k světcům a k svatým; otec v ní zase probouzel zájem o literaturu. Jeho předčasná smrt ve 42 letech († 1880) proměnila celou situaci rodiny, když bylo Růženě jako nejstarší z jeho čtyř dětí teprve dvanáct let. Doma zavládla autoritativní matka, která byt z velké části pronajímala.

Růžena absolvovala Vyšší dívčí školu, kromě toho navštěvovala na Smíchově klášterní penzionát benediktinek Sacré Coeur, aby se zdokonalila ve francouzštině. Stala se pak domácí učitelkou.

V roce 1890 se provdala za básníka F. X. Svobodu v naději, že získá společenskou nezávislost. Měla svůj společenský salon, který navštěvovali Antonín Sova, Vilém Mrštík, František Václav Krejčí, F. X. Šalda, Otakar Štorch-Marien, výtvarnice Zdenka Braunerová, herečky Hana Kvapilová, Hana Benoniová, z literárně činných žen Božena Benešová a později i Marie Pujmanová. Sblížení se Šaldou se rokem 1893 proměnilo v milostný vztah. (Výbor z jejich korespondence spolu s J. Mourkovou pořídil J. Loužil a J. Wagner s názvem Tíživá samota, 1969.) Milostné vzplanutí ji na čas poutalo také k J. S. Macharovi.

V průběhu první světové války se věnovala charitě; působila v českém národním svépomocném sdružení České srdce jako zakladatelka a vedoucí Dětského odboru. Humanitární práce tohoto sdružení spočívala v organizování pobytu pražských či vídeňských dětí na venkově, kde dostávaly zdravou stravu, zatímco v hlavních městech říše vlivem válečných let neúměrně strádaly. Tehdy již byla vážně nemocná se srdcem.

Roku 1918 založila časopis Lípa, který sama redigovala. Své humanitární a publikační aktivity směřovala k politice, ale nechtěla se zapojit do stávajících politických stran, její kritika se vyhrotila například vzhledem k Marii Majerové, která založila Ženský list, aniž Svobodovou přizvala ke spolupráci.

Pochována je na pražském Slavíně na Vyšehradě.

Dílo

editovat
 
Růžena Čápová a F. X. Svoboda před svatbou, léto 1890

První povídky napsala již za svobodna. Další tvorbu ovlivnil Šalda a stylově impresionismus. Hlavním hrdinou jejích knih bývá žena nebo dítě. Jednání žen se v jejích dílech stává prototypem životního postoje, u dětí sleduje jejich vývoj a pohled na svět.
Celou svou osobní a generační zkušeností byla Růžena Svobodová vybavena k tomu, aby nad pravdu „vnější“ stavěla „vnitřní“ pravdu duše, aby se účastnila protirealistického hnutí a s generací let devadesátých hledala novou slohovost. V povídkách a v románech o ženách stvořila osobitý typ subjektivizované a lyrizované prózy. Na rozdíl od mnoha „ženských“ spisovatelek mezi svými současnicemi, které o ženské emancipaci beletristicky referovaly (Božena Viková-Kunětická a další), Svobodová dala prahnoucí a mučící se duši moderní ženy slohový výraz.

  • Přetížený klas (1896) – raná povídka portrétující dívku, která o sobě prohlašuje, že je „nový zločin, na který ještě nenašli zákon“. Probuzený intelekt a duše totiž zbavily ženu pokory vůči muži. Olga odmítla všechny partie, který se jí nabízejí. Posléze vstoupí do kláštera a při ošetřování nakažlivě nemocných zemře. Vypravěčka v první osobě, s Olgou sympatizující, znala dívku jen z letmých setkání – tehdy naslouchala jejím monologům. A pak už jen z kusých informací jiných osob zjišťuje důsledky zlomeného vzdoru a zmařené pokory.
  • Milenky (1902) [5]
  • Pěšinkami srdce (1902)
  • Černí myslivci (1908) – devět příběhů mužů z beskydských lesích; o vášni, která čarovnou mocí spoutává dívky s tajemným černým myslivcem. Vede je z domova na pokraj záhuby, avšak navzdory všemu jim dává prožít štěstí. [6]
  • Barvy Jugoslavie : obrazy z cest 1911, Praha : Česká grafická unie, (1920) [7]
  • Posvátné jaro (1912)
  • Přetížený klas a povídky [8]
  • Jarní záhony (1916) – povídky pro děti a o dětech [9]
  • Pokojný dům (1917) [10]
  • V odlehlé dědině (1918) [11]
  • Plameny a plaménky (1918) [12]
  • Písčitá půda (1918) [13]
  • Hrdinné a bezpomocné dětství (1920) [14]
  • Ráj (1920) [15]
  • Různé prósy a torsa (1924) [16]
  • V říši tulipánků (1924) – veselohra o 3 dějstvích [17]
  • Zahrada irémská – nedokončený román; princezna Isida se provdá za bohatého kupce s kořalkou, aby finančně zachránila svou rodinu. Jedinému synovi odmalička vštěpuje předsevzetí majetek dál nehromadit, ale rozumně rozdávat. Jako ovdovělá potká svou jedinou lásku z mládí; hodlají ustavit "nové město o tisíci zlatých sloupech, nového člověka vyzařujícího všechno světlo a všechnu sílu" [18] [19]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých TO Z6, s. 172. Dostupné online.
  3. ↑ Karel Polák: Růžena Svobodová, In.: Karel Stloukal: Královny, kněžny a velké ženy české, Jos. R. Vilímek, Praha, 1941, str. 532–3
  4. ↑ Karel Polák: Růžena Svobodová, In.: Karel Stloukal: Královny, kněžny a velké ženy české, Jos. R. Vilímek, Praha, 1941, str. 533
  5. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Milenky [online]. Praha: Unie, 1917-1918 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Černí myslivci [online]. Praha: Česká grafická akc. společnost Unie, 1916 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Barvy Jugoslavie [online]. Praha: Česká grafická akc. společnost Unie, 1920 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Přetížený klas a povídky [online]. Praha: Unie, 1916 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Jarní záhony [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1941 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Pokojný dům [online]. Praha: Unie, 1917 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. V odlehlé dědině [online]. Praha: Unie, 1918 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Plameny a plaménky [online]. Praha: Unie, 1918 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Písčitá půda [online]. Praha: Unie, 1918 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Hrdinné a bezpomocné dětství [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1941 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Ráj [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1941 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Různé prósy a torsa [online]. Praha: Unie, 1924 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. V říši tulipánků [online]. Praha: Unie, 1924 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Zahrada Irémská, sv. 1-2 [online]. Praha: Unie, 1921 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  19. ↑ SVOBODOVÁ, Růžena. Zahrada Irémská, sv. 5-6 [online]. Praha: Unie, 1921 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Růžena_Svobodová&oldid=24247721“
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy