Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568)

Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568) představovaly řadu vojenských tažení na území Uherska, které proti sobě podnikali Habsburkové se svými spojenci a Osmanskou říší. I když měli celkově Osmané "hlavní slovo" a iniciativu, válka nedosáhla žádného rozhodujícího výsledku. V otevřeném poli zůstávala osmanská armáda velmi silná, ale často ztrácela značné množství času obléháním mnoha pevností na uherských hranicích a její komunikační linky zůstaly nebezpečně přetížené.

Rakousko-turecké války v Uhersku
konflikt: Osmansko-habsburské války
Rozdělení Uher v průběhu válek.
Trvání	1526–1568
Místo	Uhersko
Výsledek	osmanské vítězství
Změny území	Uhersko rozděleno na osmanské a habsburské sféry vlivu, osmanský vazalský stát Sedmihradsko.
Strany
Osmanská říše Osmanská říše Moldávie Uhersko Jana Zápolského Valašsko Svatá říše římská Svatá říše římská Rakouské arcivévodství České království České království Královské Uhersko Chorvatsko Španělsko Papežský stát
Velitelé
Sulejman I. Jan Zápolský † Vlad Vintilă de la Slatina Petr IV. Rareș Ferdinand I. Ferrante I. Gonzaga Nikola Jurišić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po smrti Ludvíka II., krále českého a uherského, v bitvě Moháče se o český i uherský trůn ucházel jednak sedmihradský vévoda a uherský král Jan Zápolský (1487–1540), jednak rakouský arcivévoda a pozdější císař Ferdinand I. Když se Ferdinand chystal zakročit silou, požádal Zápolský o pomoc sultána Sulejmana I., který už roku 1526 krátce obléhal Vídeň. Pod jeho ochranou se Zápolský stal uherským králem, což sice většina uherských magnátů podporovala, zároveň to však odporovalo předchozím diplomatickým dohodám a smlouvám. Když sultán odtáhl, vyslal Ferdinand do Uher vojsko, které Zápolského hladce porazilo a vypudilo ze země. Habsburkové tak obhájili českou a uherskou korunu a na základě vídeňského kongresu (1515) se stali dědici Jagellonců.

První rakousko-turecká válka skončila roku 1541 rozdělením Uher na západní a severozápadní část nalepenou na Rakousko a zbytek s centrem v Budíně začleněný do Osmanské říše. Sedmihradsko se stalo osmanským vazalským státem (území Jana Zikmunda Zápolského a jeho matky Isabelly Jagiellonské). V Uhersku byla ustavena turecká vláda a Habsburkům zůstala jen malá část země.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erster Österreichischer Türkenkrieg na německé Wikipedii.

Související články

• Bitva u Moháče
• První obléhání Vídně
• Budínský ejálet
• Rakousko-turecká válka
• Osmansko-uherské války
• Expanze Osmanské říše na Balkán

Portály: Historie | Osmanská říše | Válka a vojenství