Robert Hare
Robert Hare (17. ledna 1781 Filadelfie – 15. května 1858 Filadelfie) byl americký chemik a profesor chemie a přírodních věd na Pensylvánské univerzitě. Vešel ve známost vynálezem kyslíko-vodíkového hořáku, umožňujícího svařování plamenem.
Robert Hare | |
---|---|
Robert Hare (1893) | |
Narození | 17. ledna 1781 Filadelfie, USA |
Úmrtí | 15. května 1858 Filadelfie, USA |
Státní příslušnost | občan Spojených států |
Národnost | americká |
Alma mater | Yale |
Pracoviště | University of Pennsylvania |
Obor | chemie |
Známý díky | vynálezu kyslíko-vodíkového hořáku |
Ocenění | Rumfordova cena (1839) |
Rodiče | Robert Hare a Margaret Willing Hare |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatNarodil ve Filadelfii 17. ledna 1781 anglickému emigrantovi, prominentnímu obchodníkovi, vlastníku pivovaru a senátoru Robertu Haremu a jeho ženě Margaret jako jejich druhý syn z celkem čtyř dětí.[1][2][3]
Navštěvoval hodiny chemie u Jamese Woodhouse. Během řízení otcova pivovaru se věnoval vědecko-výzkumné činnosti a v roce 1801 se zapsal do dějin vynálezem kyslíko-vodíkového hořáku, který nazval hydrostatickým hořákem[3].
Toto zařízení bylo jeho prvním, ale také možná jeho nejvýznamnějším příspěvkem pro vědu,
Hořák se stal významným prvkem při použití v mnoha průmyslových odvětvích.[1] Hare se stal prvním, kdo dokázal dosáhnout bodu tavení vápence, hořčíku, iridia a platiny nezanedbatelného objemu.[3]
Roku 1811 se oženil s Harriet Clarkovou, s níž měl pět dětí.[2] Jeho syn John James Clark Hare se stal významným právníkem a soudcem.[1]
Robert Hare byl v roce 1818 jmenován předsedou chemických a přírodních věd na fakultě William and Mary a profesorem lékařské katedry University of Pennsylvania, kde působil až do roku 1847, kdy se vzdal profesorství. V další letech se obrátil k duchovním záležitostem.[1][3]
Zemřel 15. května 1858 ve Filadelfii.[2]
Ocenění
editovat- získal titul M.D. na Yale (1806)
- Rumfordova cena (1839) – první nositel
Vynálezy a příspěvky na vědeckém poli
editovat- kyslíko-vodíkový hořák (1801)
- zvýšení výkonu galvanického článku
- kalorimetr (1816)
- deflagrátor (1820), který byl použit pro tavení uhlíku a tvorbě jeho par
- navrhl proces výroby nenávykové opiové tinktury (laudana)
- proces pro detekci okamžitého množství opia v roztoku
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d Robert Hare [online]. Answers Corporation [cit. 2011-02-07]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b c Robert Hare [online]. Soylent Communications [cit. 2011-02-07]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b c d e Robert Hare [online]. Evisum Inc, rev. 2001-07-28 [cit. 2011-02-07]. Dostupné online. (angličtina)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Hare na Wikimedia Commons
- (anglicky) An “Interview” with Professor Robert Hare
- (anglicky) Science Photo Library: Robert Hare[nedostupný zdroj]