Roman Petrovič Romanov

člen dynastie Romanov-Holstein-Gottorp

Roman Petrović Romanov (17. října 189623. října 1978) byl členem ruské carské rodiny a dynastie Romanovců.

Roman Petrović
kníže imperátorské krve
Portrét
Roman Petrović Ruský
Doba vládynevládl
Úplné jménoRoman Petrović Romanov Ruský
TitulyJeho Výsost kníže ruský
Narození17. říjen 1896
Petrodvorec, Rusko
Úmrtí23. říjen 1978 (ve věku 82 let)
Řím, Itálie
ManželkaPraskovia Šeremetěva
PotomciMikuláš Romanovič Romanov
Dimitrij Romanovič Romanov
DynastieRomanov-Holstein-Gottorp
Otecvv. Petr Nikolajevič Ruský
MatkaMilica Petrović-Njegoš Černohorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kníže Roman se narodil 17. října 1896 v carském paláci Petrodvorec blízko Petrohradu jako jediný syn velkoknížete Petra Nikolajeviče a jeho ženy, černohorské princezny Milicy Petrović-Njegoš. Od dětství trpěl onemocněním plic. Sloužil v inženýrském vojsku pod vedením svého otce. Během první světové války sloužil v roce 1916 na Kavkazských frontách pod Nikolajem Nikolajevičem.

Po revoluci žil s rodiči na panství Dulber na Krymu, které vlastnila carská rodina. Zde kníže Roman přežil revoluci a opustil Rusko spolu s ostatními členy rodiny na britské lodi Marlborough. Žil v exilu ve Francii a později v Itálii.

 
Kníže Roman (nalevo) se svou matkou, princeznou Milicou Černohorskou a sestrami Marinou a Naděždou

Manželství a děti

editovat

16. listopadu 1921 se v Antibes oženil s hraběnkou Praskoviou Šeremetěvou, vnučkou slavného historika, hraběte Sergeje Šeremetěva.

Měli dva syny:

Spory v dynastii

editovat

Stejně jako ostatní členové romanovské odnože Nikolajevičů, tak i Roman odmítal uznat Kirilla Vladimiroviče, který se v roce 1924 v exilu svévolně prohlásil imperátorem vší Rusi. Stejně tak měl negativní postoj k Vladimíru Kirilloviči – v roce 1969 jej oficiálně odmítl uznat za hlavu dynastie.

Konec života

editovat

Před druhou světovou válkou se kníže Roman přestěhoval do Itálie, kde prožil zbývající roky. Dne 23. října 1978 zemřel v Římě a je pochován na hřbitově Monte Testaccio.

Vývod z předků

editovat

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy