Sardinie (ostrov)

ostrov ve Středozemním moři

Sardinie (sardinsky Sardigna, italsky Sardegna) je italský ostrov ve Středozemním moři tvořící spolu s okolními malými ostrovy autonomní region Sardinie. Od Korsiky je oddělen Bonifáckým průlivem, který je 12 km široký. Svojí rozlohou jde o druhý největší ostrov Itálie a také druhý největší ostrov Středozemního moře.

Sardinie
Sardigna (sardinština)
StátItálieItálie Itálie
• regionSardinie
• provincie8
• obec374
Topografie
Rozloha23 813 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrcholPunta La Marmora (1834 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel1 623 657 (2014)
Hustota zalidnění68,2 obyv./km²
Největší sídloCagliari
Používané jazykyitalština, sardinština, katalánština
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologie

editovat

Geologicky jde o zbytek sardinsko-korsické plošiny odlomené z dávné Tyrhénie, tvořený žulou, rulou a břidlicí, který později podléhal variskému vrásnění. Mladší vrstva vápenců pochází z následné mořské transgrese. Konečnou podobu dodaly Sardinii lávové výlevy v miocénu.

Geografie

editovat

Ostrov je značně hornatý s členitým pobřežím. Podmínky pro turistiku v horách jsou velmi omezené především pro neprostupné porosty. Reliéf se vyznačuje oblými tvary. Členitější je východní část ostrova, zvlášť pobřeží. Nejvyšším vrcholem je Punta La Marmora (1 834 m) v masivu Gennargentu.

Dějiny

editovat

Na ostrově ve starověku existovala svébytná nuragská civilizace. Prvními kolonisty byli Féničané a Kartaginci, na pobřeží bylo založeno i několik řeckých osad. Roku 238 př. n. l. se ostrova zmocnili Římané, které vystřídali roku 456 n. l. germánští Vandalové. V roce 533 se zde vylodili Byzantinci. V 8. století ostrov ovládli Arabové.[1] I v dalších letech se měnila nad strategicky důležitým ostrovem vláda. V letech 12971861 zde existovalo Sardinské království, které se změnilo roku 1861 na království Italské.

Reference

editovat
  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Sardegna, s. 29. 
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy