Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.

Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l.

Seleukos Níkátor, zakladatel rodu, byl jedním Alexandrových nástupců (tzv. diadochů), kteří v letech 321 př. n. l.301 př. n. l. uchvátili vládu v jednotlivých državách makedonské monarchie (dalšími významnými diadochy byli Antigonos Jednooký, Ptolemaios a Lýsimachos). Největší rozloha seleukovské říše jakožto největšího z helénistických států spadá do druhé poloviny 3. století př. n. l., kdy se fakticky kryla s hranicemi někdejší perské říše Achaimenovců. Tehdy zahrnovala oblasti od Malé Asie přes Sýrii, Mezopotámii a íránské kraje až k povodí řeky Indus. Sídlem seleukovských králů byla zprvu Seleukie nad Tigridem v Mezopotámii, později Antiochie na řece Orontés v Sýrii. Následný vývoj lze definovat jako odpadávání východních částí, které postupně dobývali Parthové. Seleukovský vládce Antiochos III. sice po úspěšných bojích v Parthii a Baktrii znovu získal ztracená území od doby Seleuka I., ale porážkou Římské republiky ztratil kontrolu nad východními provinciemi. I pozdější vládce Antiochos VII. Sidetes se pokusil znovu dobýt ztracená území v Babylónii a Médii, ale u Ektabany nalezl jistou porážku. Okolo roku 100 př. n. l. se bývalá mohutná říše scvrkla pouze na území dnešní Sýrie (Iturea). Zbylé části dějiny již doprovázely občanské války. Rozvrat zbytku říše nastal v roce 64 př. n. l., kdy se Sýrie stala římskou provincií po dobytí vojsk Pompeia Magna.

Seznam seleukovských králů

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Seleukovci na Wikimedia Commons
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy