Seznam sungských císařů

seznam na projektech Wikimedia

Sungští císaři stáli v čele říše Sung, čínského státu existujícího v letech 960–1279. Zakladatelem říše Sung a prvním císařem sungské dynastie byl Čao Kchuang-jin (císař Tchaj-cu), předtím vojevůdce říše Pozdní Čou. Čao Kchuang-jin sjednotil Čínu pod svou vládou a stabilizoval poměry. Jeho nástupci vládli celé Číně do roku 1127, kdy se pod tlakem džürčenské říše Ťin museli vzdát severu země a stáhnout se na jih za řeku Jang-c'-ťiang. Proto je vláda sungské dynastie tradičně dělena na období Severní Sung (do 1127) a Jižní Sung (1127–1279).

Tchaj-cu, první sungský císař

Sungští císaři sídlili v období Severní Sung v Pien-ťingu (dnešní Kchaj-feng), později v Lin-anu (dnešní Chang-čou).

Císař byl v čínských státech, včetně sungské říše, dědičným nejvyšším vládcem a hlavou státu. Růst vlivu džentry a konfuciánsky vzdělaných úředníků, v sungské době často vybíraných na základě výsledků úřednických zkoušek, přinesl omezenější roli císaře při formulování státní politiky, třebaže ve všech státních záležitostech měl nadále poslední slovo.[1]

Seznam císařů

editovat

Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Posmrtná jména sungských císařů byla dlouhá – obvykle osmnáctiznaková, např. Čchi-jün li-ťi jing-wu žuej-wen šen-te šeng-kung č'-ming ta-siao chuang-ti (啟運立極英武睿文神德聖功至明大孝皇帝) zakladatele sungské dynastie, císaře Tchaj-cu – a k identifikaci císařů se nepoužívají, nejsou proto v seznamu uvedena. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (太祖, Velký předek).[2]

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky. Sungští císaři vyhlašovali po dobu své vlády jednu, či více ér.[2]

Seznam císařů říše Sung[3]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
chrámové příjmení a osobní jméno
Dynastie Severní Sung 9601127
Tchaj-cu
太祖
Čao Kchuang-jin
趙匡胤
  927–976 960976 Ťien-lung (建隆, 960–963)[4]

Čchien-te (乾德, 963–968)[5]
Kchaj-pao (開寶, 968–976)[6]

Tchaj-cung
太宗
Čao Kchuang-i, 趙匡義,
od 960 Čao Kuang-i 趙光義,
od 977 Čao Ťiung, 趙炅
  939–997 976997 Tchaj-pching-sing-kuo (太平興國, 976–984)[7]

Jung-si (雍熙, 984–987)[8]
Tuan-kung (端拱, 988–989)[9]
Čchun-chua (淳化, 990–994)[10]
Č'-tao (至道, 995–997)[11]

Čen-cung
真宗
Čao Tche-čchang, 趙德昌,
od 983 Čao Jüan-siou, 趙元休,
od 986 Čao Jüan-kchan, 趙元侃,
od 995 Čao Cheng, 趙恆
  968–1022 9971022 Sien-pching (咸平, 998–1003)[12]

Ťing-te (景德, 1004–1007)[13]
Ta-čung-siang-fu (大中祥符, 1008–1016)[14]
Tchien-si (天禧, 1017–1021)[15]
Čchien-sing (乾興, 1022)[16]

Žen-cung
仁宗
Čao Šou-i, 趙受益,
od 1018 Čao Čen, 趙禎
  1010–1063 10221063 Tchien-šeng (天聖, 1023–1032)[17]

Ming-tao (明道, 1032–1033)[18]
Ťing-jou (景祐, 1034–1038)[19]
Pao-jüan (寶元, 1038–1040)[20]
Kchang-ting (康定, 1040–1041)[21]
Čching-li (慶曆, 1041–1048)[22]
Chuang-jou (皇祐, 1049–1054)[23]
Č'-che (至和, 1054–1056)[24]
Ťia-jou (嘉祐, 1056–1063)[25]

Jing-cung
英宗
Čao Cung-š’, 趙宗實,
od 1062 Čao Šu, 趙曙
  1032–1067 10631067 Č'-pching (治平, 1064–1067)[26]
Šen-cung
神宗
Čao Čung-čen, 趙仲鍼,
od 1063 Čao Sü, 趙頊
  1048–1085 10671085 Si-ning (熙寧, 1068–1077)[27]

Jüan-feng (元豐, 1078–1085)[28]

Če-cung
哲宗
Čao Jung, 趙傭,
od 1085 Čao Sü, 趙煦
  1076–1100 10851100 Jüan-jou (元祐, 1086–1094)[29]

Šao-šeng (紹聖, 1094–1098)[30]
Jüan-fu (元符, 1098–1100)[31]

Chuej-cung
徽宗
Čao Ťi
趙佶
  1082–1135 11001126 Ťien-čung-ťing-kuo (建中靖國, 1101)[32]

Čchung-ning (崇寧, 1102–1106)[33]
Ta-kuan (大觀, 1107–1110)[34]
Čeng-che (政和, 1111–1118)[35]
Čchung-che (重和, 1118–1119)[36]
Süan-che (宣和, 1119–1125)[37]

Čchin-cung
欽宗
Čao Chuan
趙桓
  1100–1161 11261127 Ťing-kchang (靖康, 1125–1127)[38]
Dynastie Jižní Sung, 11271279
Kao-cung
高宗
Čao Kou
趙構
  1107–1187 11271162 Ťing-jen (靖炎, 1127–1130)[39]

Šao-sing (紹興, 1131–1162)[40]

Siao-cung
孝宗
Čao Šen
趙昚
  1127–1194 11621189 Lung-sing (隆興, 1163–1164)[41]

Čchien-tao (乾道, 1165–1173)[42]
Čchun-si (淳熙, 1174–1189)[43]

Kuang-cung
光宗
Čao Tun
趙惇
  1147–1200 11891194 Šao-si (紹熙, 1190–1194)[44]
Ning-cung
寧宗
Čao Kchuo
趙擴
  1168–1224 11941224 Čching-jüan (慶元, 1195–1200)[45]

Ťia-tchaj (嘉泰, 1201–1204)[46]
Kchaj-si (開禧, 1205–1207)[47]
Ťia-ting (嘉定, 1208–1224)[48]

Li-cung
理宗
Čao Jün
趙昀
  1205–1264 12241264 Pao-čching (寶慶, 1225–1227)[49]

Šao-ting (紹定, 1228–1233)[50]
Tuan-pching (端平, 1234–1236)[51]
Ťia-si (嘉熙, 1237–1240)[52]
Čchun-jou (淳祐, 1241–1252)[53]
Pao-jou (寶祐, 1253–1258)[54]
Kchaj-čching (開慶, 1259)[55]
Ťing-ting (景定, 1260–1264)[56]

Tu-cung
度宗
Čao Čchi
趙祺
  1240–1274 12641274 Sien-čchun (咸淳, 1265–1274)[57]
Kung-cung
恭宗
Čao Sien
趙顯
1271–1323 12741276 Te-jou (德祐, 1275–1276)[58]
Tuan-cung
端宗
Čao Š'
趙是
1268–1278 12761278 Ťing-jen (景炎, 1276–1278)[59]
Chuaj-cung
怀宗
Čao Ping
趙昺
  1271–1279 12781279 Siang-sing (祥興, 1278–1279)[60]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of emperors of the Song Dynasty na anglické Wikipedii.

  1. MOTE, Frederick W. Imperial China 900-1800. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2003. 1136 s. Dostupné online. ISBN 0-674-01212-7. S. 98–99. (anglicky) 
  2. a b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2011-10-06]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. [dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Theobald. [cit. 2011-10-04]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 宋 (960-1279) emperors and rulers. 
  4. 柏 [BO], 楊 [Yang]. 中國歷史年表 [Timeline of Chinese History]. 2. vyd. Tchaj-pej: 星光出版社 [Sing-Kuang Book Company], 1977. S. 873–876. (čínsky) 
  5. Bo, s. 876–878.
  6. Bo, s. 878–881.
  7. Bo, s. 881–883.
  8. Bo, s. 883–885.
  9. Bo, s. 885–886.
  10. Bo, s. 886–887.
  11. Bo, s. 887.
  12. Bo, s. 887–881.
  13. Bo, s. 891–892.
  14. Bo, s. 892–894.
  15. Bo, s. 894–895.
  16. Bo, s. 895.
  17. Bo, s. 895–896.
  18. Bo, s. 896–897.
  19. Bo, s. 897–898.
  20. Bo, s. 898.
  21. Bo, s. 898–899.
  22. Bo, s. 899–903.
  23. Bo, s. 903–904.
  24. Bo, s. 905.
  25. Bo, s. 905–907.
  26. Bo, s. 908–909.
  27. Bo, s. 909–914.
  28. Bo, s. 914–918.
  29. Bo, s. 918–921.
  30. Bo, s. 921–923.
  31. Bo, s. 923–924.
  32. Bo, s. 927.
  33. Bo, s. 927–928.
  34. Bo, s. 928–929.
  35. Bo, s. 929–931.
  36. Bo, s. 931.
  37. Bo, s. 932–935.
  38. Bo, s. 937–938.
  39. Bo, s. 938–942.
  40. Bo, s. 944–961.
  41. Bo, s. 961–962.
  42. Bo, s. 963–965.
  43. Bo, s. 965–969.
  44. Bo, s. 970–972.
  45. Bo, s. 972–973.
  46. Bo, s. 977–978.
  47. Bo, s. 979–981.
  48. Bo, s. 981–988.
  49. Bo, s. 989–990.
  50. Bo, s. 991–994.
  51. Bo, s. 995–996.
  52. Bo, s. 996–997.
  53. Bo, s. 998–1002.
  54. Bo, s. 1003–1004.
  55. Bo, s. 1005.
  56. Bo, s. 1006–1008.
  57. Bo, s. 1008–1011.
  58. Bo, s. 1012–1013.
  59. Bo, s. 1013–1015.
  60. Bo, s. 1015–1016.

Literatura

editovat
  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy