Wikipedie

Seznam sungských císařů

seznam na projektech Wikimedia

Sungští císaři stáli v čele říše Sung, čínského státu existujícího v letech 960–1279. Zakladatelem říše Sung a prvním císařem sungské dynastie byl Čao Kchuang-jin (císař Tchaj-cu), předtím vojevůdce říše Pozdní Čou. Čao Kchuang-jin sjednotil Čínu pod svou vládou a stabilizoval poměry. Jeho nástupci vládli celé Číně do roku 1127, kdy se pod tlakem džürčenské říše Ťin museli vzdát severu země a stáhnout se na jih za řeku Jang-c'-ťiang. Proto je vláda sungské dynastie tradičně dělena na období Severní Sung (do 1127) a Jižní Sung (1127–1279).

Tchaj-cu, první sungský císař

Sungští císaři sídlili v období Severní Sung v Pien-ťingu (dnešní Kchaj-feng), později v Lin-anu (dnešní Chang-čou).

Císař byl v čínských státech, včetně sungské říše, dědičným nejvyšším vládcem a hlavou státu. Růst vlivu džentry a konfuciánsky vzdělaných úředníků, v sungské době často vybíraných na základě výsledků úřednických zkoušek, přinesl omezenější roli císaře při formulování státní politiky, třebaže ve všech státních záležitostech měl nadále poslední slovo.[1]

Seznam císařů

editovat

Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Posmrtná jména sungských císařů byla dlouhá – obvykle osmnáctiznaková, např. Čchi-jün li-ťi jing-wu žuej-wen šen-te šeng-kung č'-ming ta-siao chuang-ti (啟運立極英武睿文神德聖功至明大孝皇帝) zakladatele sungské dynastie, císaře Tchaj-cu – a k identifikaci císařů se nepoužívají, nejsou proto v seznamu uvedena. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (太祖, Velký předek).[2]

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky. Sungští císaři vyhlašovali po dobu své vlády jednu, či více ér.[2]

Seznam císařů říše Sung[3]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
chrámové příjmení a osobní jméno
Dynastie Severní Sung 960–1127
Tchaj-cu
太祖 		Čao Kchuang-jin
趙匡胤 		  927–976 960–976 Ťien-lung (建隆, 960–963)[4]

Čchien-te (乾德, 963–968)[5]
Kchaj-pao (開寶, 968–976)[6]

Tchaj-cung
太宗 		Čao Kchuang-i, 趙匡義,
od 960 Čao Kuang-i 趙光義,
od 977 Čao Ťiung, 趙炅 		  939–997 976–997 Tchaj-pching-sing-kuo (太平興國, 976–984)[7]

Jung-si (雍熙, 984–987)[8]
Tuan-kung (端拱, 988–989)[9]
Čchun-chua (淳化, 990–994)[10]
Č'-tao (至道, 995–997)[11]

Čen-cung
真宗 		Čao Tche-čchang, 趙德昌,
od 983 Čao Jüan-siou, 趙元休,
od 986 Čao Jüan-kchan, 趙元侃,
od 995 Čao Cheng, 趙恆 		  968–1022 997–1022 Sien-pching (咸平, 998–1003)[12]

Ťing-te (景德, 1004–1007)[13]
Ta-čung-siang-fu (大中祥符, 1008–1016)[14]
Tchien-si (天禧, 1017–1021)[15]
Čchien-sing (乾興, 1022)[16]

Žen-cung
仁宗 		Čao Šou-i, 趙受益,
od 1018 Čao Čen, 趙禎 		  1010–1063 1022–1063 Tchien-šeng (天聖, 1023–1032)[17]

Ming-tao (明道, 1032–1033)[18]
Ťing-jou (景祐, 1034–1038)[19]
Pao-jüan (寶元, 1038–1040)[20]
Kchang-ting (康定, 1040–1041)[21]
Čching-li (慶曆, 1041–1048)[22]
Chuang-jou (皇祐, 1049–1054)[23]
Č'-che (至和, 1054–1056)[24]
Ťia-jou (嘉祐, 1056–1063)[25]

Jing-cung
英宗 		Čao Cung-š’, 趙宗實,
od 1062 Čao Šu, 趙曙 		  1032–1067 1063–1067 Č'-pching (治平, 1064–1067)[26]
Šen-cung
神宗 		Čao Čung-čen, 趙仲鍼,
od 1063 Čao Sü, 趙頊 		  1048–1085 1067–1085 Si-ning (熙寧, 1068–1077)[27]

Jüan-feng (元豐, 1078–1085)[28]

Če-cung
哲宗 		Čao Jung, 趙傭,
od 1085 Čao Sü, 趙煦 		  1076–1100 1085–1100 Jüan-jou (元祐, 1086–1094)[29]

Šao-šeng (紹聖, 1094–1098)[30]
Jüan-fu (元符, 1098–1100)[31]

Chuej-cung
徽宗 		Čao Ťi
趙佶 		  1082–1135 1100–1126 Ťien-čung-ťing-kuo (建中靖國, 1101)[32]

Čchung-ning (崇寧, 1102–1106)[33]
Ta-kuan (大觀, 1107–1110)[34]
Čeng-che (政和, 1111–1118)[35]
Čchung-che (重和, 1118–1119)[36]
Süan-che (宣和, 1119–1125)[37]

Čchin-cung
欽宗 		Čao Chuan
趙桓 		  1100–1161 1126–1127 Ťing-kchang (靖康, 1125–1127)[38]
Dynastie Jižní Sung, 1127–1279
Kao-cung
高宗 		Čao Kou
趙構 		  1107–1187 1127–1162 Ťing-jen (靖炎, 1127–1130)[39]

Šao-sing (紹興, 1131–1162)[40]

Siao-cung
孝宗 		Čao Šen
趙昚 		  1127–1194 1162–1189 Lung-sing (隆興, 1163–1164)[41]

Čchien-tao (乾道, 1165–1173)[42]
Čchun-si (淳熙, 1174–1189)[43]

Kuang-cung
光宗 		Čao Tun
趙惇 		  1147–1200 1189–1194 Šao-si (紹熙, 1190–1194)[44]
Ning-cung
寧宗 		Čao Kchuo
趙擴 		  1168–1224 1194–1224 Čching-jüan (慶元, 1195–1200)[45]

Ťia-tchaj (嘉泰, 1201–1204)[46]
Kchaj-si (開禧, 1205–1207)[47]
Ťia-ting (嘉定, 1208–1224)[48]

Li-cung
理宗 		Čao Jün
趙昀 		  1205–1264 1224–1264 Pao-čching (寶慶, 1225–1227)[49]

Šao-ting (紹定, 1228–1233)[50]
Tuan-pching (端平, 1234–1236)[51]
Ťia-si (嘉熙, 1237–1240)[52]
Čchun-jou (淳祐, 1241–1252)[53]
Pao-jou (寶祐, 1253–1258)[54]
Kchaj-čching (開慶, 1259)[55]
Ťing-ting (景定, 1260–1264)[56]

Tu-cung
度宗 		Čao Čchi
趙祺 		  1240–1274 1264–1274 Sien-čchun (咸淳, 1265–1274)[57]
Kung-cung
恭宗 		Čao Sien
趙顯 		1271–1323 1274–1276 Te-jou (德祐, 1275–1276)[58]
Tuan-cung
端宗 		Čao Š'
趙是 		1268–1278 1276–1278 Ťing-jen (景炎, 1276–1278)[59]
Chuaj-cung
怀宗 		Čao Ping
趙昺 		  1271–1279 1278–1279 Siang-sing (祥興, 1278–1279)[60]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of emperors of the Song Dynasty na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MOTE, Frederick W. Imperial China 900-1800. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2003. 1136 s. Dostupné online. ISBN 0-674-01212-7. S. 98–99. (anglicky) 
  2. ↑ a b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2011-10-06]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. [dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Theobald. [cit. 2011-10-04]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 宋 (960-1279) emperors and rulers. 
  4. ↑ 柏 [BO], 楊 [Yang]. 中國歷史年表 [Timeline of Chinese History]. 2. vyd. Tchaj-pej: 星光出版社 [Sing-Kuang Book Company], 1977. S. 873–876. (čínsky) 
  5. ↑ Bo, s. 876–878.
  6. ↑ Bo, s. 878–881.
  7. ↑ Bo, s. 881–883.
  8. ↑ Bo, s. 883–885.
  9. ↑ Bo, s. 885–886.
  10. ↑ Bo, s. 886–887.
  11. ↑ Bo, s. 887.
  12. ↑ Bo, s. 887–881.
  13. ↑ Bo, s. 891–892.
  14. ↑ Bo, s. 892–894.
  15. ↑ Bo, s. 894–895.
  16. ↑ Bo, s. 895.
  17. ↑ Bo, s. 895–896.
  18. ↑ Bo, s. 896–897.
  19. ↑ Bo, s. 897–898.
  20. ↑ Bo, s. 898.
  21. ↑ Bo, s. 898–899.
  22. ↑ Bo, s. 899–903.
  23. ↑ Bo, s. 903–904.
  24. ↑ Bo, s. 905.
  25. ↑ Bo, s. 905–907.
  26. ↑ Bo, s. 908–909.
  27. ↑ Bo, s. 909–914.
  28. ↑ Bo, s. 914–918.
  29. ↑ Bo, s. 918–921.
  30. ↑ Bo, s. 921–923.
  31. ↑ Bo, s. 923–924.
  32. ↑ Bo, s. 927.
  33. ↑ Bo, s. 927–928.
  34. ↑ Bo, s. 928–929.
  35. ↑ Bo, s. 929–931.
  36. ↑ Bo, s. 931.
  37. ↑ Bo, s. 932–935.
  38. ↑ Bo, s. 937–938.
  39. ↑ Bo, s. 938–942.
  40. ↑ Bo, s. 944–961.
  41. ↑ Bo, s. 961–962.
  42. ↑ Bo, s. 963–965.
  43. ↑ Bo, s. 965–969.
  44. ↑ Bo, s. 970–972.
  45. ↑ Bo, s. 972–973.
  46. ↑ Bo, s. 977–978.
  47. ↑ Bo, s. 979–981.
  48. ↑ Bo, s. 981–988.
  49. ↑ Bo, s. 989–990.
  50. ↑ Bo, s. 991–994.
  51. ↑ Bo, s. 995–996.
  52. ↑ Bo, s. 996–997.
  53. ↑ Bo, s. 998–1002.
  54. ↑ Bo, s. 1003–1004.
  55. ↑ Bo, s. 1005.
  56. ↑ Bo, s. 1006–1008.
  57. ↑ Bo, s. 1008–1011.
  58. ↑ Bo, s. 1012–1013.
  59. ↑ Bo, s. 1013–1015.
  60. ↑ Bo, s. 1015–1016.

Literatura

editovat
  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_sungských_císařů&oldid=21256868“
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy