Stříbro (okres Tachov)
Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži, od níž je odvozen německý název města. Žije zde přibližně 8 100[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.[4]
| Stříbro | |
|---|---|
 Masarykovo náměstí s Mariánským sloupem a budovou radnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Stříbro |
| Obec s rozšířenou působností | Stříbro (správní obvod) |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 8 145 (2024)[1] |
| Rozloha | 47,78 km²[2] |
| Nadmořská výška | 399 m n. m. |
| PSČ | 349 01 |
| Počet domů | 1 475 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 16 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo náměstí 1 349 01 Stříbro posta@mustribro.cz |
| Starosta | Martin Záhoř (ANO) |
| Oficiální web: www | |
  Stříbro | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 561215 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatKronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.[zdroj?!] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.[5]
Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.
Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.
Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.
Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.
Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.
V letech 1938 až 1945 bylo Stříbro v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli obyvatelé německé národnosti vysídleni a ve městě došlo k výměně obyvatelstva.
Zajímavost z historie
editovatDne 22. května 1892 se konala konstituční valná hromada okresního spolku na ochranu honby Jagdschutzverein Mies. Do spolkového výboru byli zvoleni: baron Reinhard von Berlichingen (Mies/Stříbro), Franz Loidl (Mies/Stříbro), nadlesní Karl Richter (Sollislaul/Sulislav), Hans rytíř von Streeruwitz (Mies/Stříbro), Ferdinand Rohrer (Mies/Stříbro), stavitel Andreas Deimling (Mies/Stříbro), ředitel Franz Leonard (Hermannshütte/Heřmanova Huť), Wilhelm Cruppi (Trpist/Trpísty) a Johann Dürr (Piwana/Pňovany), náhradníci: hajný Kohout (Mies) a učitel Strobach (Mies). Do spolku se přihlásilo 47 členů.[6]
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 795 | 4 179 | 3 978 | 3 905 | 4 570 | 4 890 | 5 349 | 4 601 | 4 936 | 5 978 | 6 394 | 7 391 | 7 410 | 7 410 | 7 134 |
| Počet domů | 432 | 444 | 473 | 497 | 530 | 541 | 693 | 797 | 681 | 729 | 783 | 1 027 | 1 084 | 1 191 | 1 191 |
Části města
editovat- Stříbro
- Butov
- Jezerce
- Lhota u Stříbra
- Milíkov
- Otročín
- Těchlovice
V letech 1976–1991 byl součástí města také Vranov, v letech 1980–1991 také Benešovice, Kšice, Sulislav a Záchlumí a v letech 1980–2001 také Lom u Stříbra a Sytno.[9]
Doprava
editovatMěsto stojí na křižovatce silnic II/193, II/230 a II/605. Vede jím železniční trať Plzeň–Cheb, u které stojí stanice Stříbro.
Společnost
editovatŠkolství
editovatGymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.
Kulturní instituce
editovatV přízemí budovy bývalého kláštera sídlí Městské muzeum ve Stříbře. Zde se nachází v severní části ambitu křížová cesta, z které lze vstoupit do torza kostela svaté Máří Magdaleny. Zde byla také odkryty dva gotické portály a další architektonické prvky. Muzeum je koncipováno jako vlastivědné a zaměřuje se na hornictví a navazující obory. Z děkanského kostela Všech svatých lze vystoupat na vyhlídkovou věž.[10]
Od roku 2005 je ve městě Hornický skanzen, založený Hornickým spolkem, s venkovní expozicí důlní techniky. Je v něm vystavena důlní technika používaná v minulosti: důlní vozy, vrtací kladiva, různé typy okovů, hydraulický a mechanický výklopník, důlní nakladače různých typů, vrtací soustavy a další. V areálu je vstup do tzv. průzkumné štoly s expozicí způsobů těžby ve středověku nebo ve 19. a 20. století.[11]
Pamětihodnosti
editovat- Kostel Všech svatých
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel sv. Petra
- Renesanční radnice
- Renesanční mostní věž je kromě pražské Staroměstské jedinou podobnou stavbou v Čechách[12]
- Minoritský klášter
- Husitská bašta
- Mariánský sloup se 14 patrony od sochaře Lazara Widemanna z roku 1740[13]
- Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno přes 90 náhrobků, bývalá synagoga je používána místním úřadem práce a ze židovských památek v Hradební ulici se ještě zachovala tzv. židovská branka.
- Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
- 13. poledník východní délky připomíná v parku v Benešově ulici plastika s kameny z partnerských měst[14]
- Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí.
Osobnosti
editovat- Vincenc Houška (1766–1840), hudební skladatel
- Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), kazatel a spisovatel
- Amandus Streer (1702–1783), benediktin, opat Kladrubského kláštera
- Adolf Streer von Streeruwitz (1828–1890), starosta města v 2. polovině 19. století, poslanec Říšské rady a zemského sněmu[15]
- Ernst Streeruwitz (1874–1952), syn Adolfa Streera von Streeruwitz, meziválečný rakouský kancléř
- Hans Strziska (1866–1922), politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a okresní starosta
- Albert Werunsky (1843–1915), advokát a poslanec
- Vratislav Maňák (* 1988), spisovatel a novinář
- Matěj Houška (* 2008), rybář a zálesák
- Zuzana Součková (* 1962), spisovatelka
Galerie
editovat-
Panorama centra města z Plzeňské ulice -
Budova radnice -
Masarykovo náměstí -
Kostel Všech Svatých s kasulovými okny -
Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny -
Zahrada minoritského kláštera -
Střední odborná škola v Benešově ulici -
Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici -
Husitská bašta v Plzeňské ulici -
Masarykovo náměstí -
Radniční zahrada -
Renesanční kamenný most s městskou branou -
Plastika 13. poledníku
Partnerská města
editovat
Fano, Itálie
Moncoutant, Francie
Olešnice nad Halštrovem, Německo- Vohenstrauss, Německo
Spřátelená města
editovat- Berchtesgaden, Německo
Dienten, Rakousko- Dinkelsbühl, Německo
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stříbro, s. 300.
- ↑ ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1892-06-24, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Úvod [online]. Městské muzeum ve Stříbře [cit. 2023-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Hornický skanzen [online]. Hornický spolek Stříbro [cit. 2023-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Mostní brána - Infocentrum Stříbro. www.infocentrumstribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Mariánský (morový) sloup. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- ↑ 13. poledník. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien: [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy)
Literatura
editovat- BYSTRICKÝ, Vladimír. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. Žehušice: Impressum, 2003. 247 s. ISBN 80-86699-12-9. S. 109–132.
- BYSTRICKÝ, Vladimír; RUBÁŠOVÁ, Kateřina. Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města. Stříbro: Nadace Jakoubka ze Stříbra, 2000. 142 s. ISBN 80-238-5997-8.
- HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro, 2006.
- In: Krček, Jakub a Stočes, Jiří. Stříbro nad zlato: sborník prací k životnímu jubileu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc.. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6.
Související články
editovat- Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Stříbře
- Městská autobusová doprava ve Stříbře
- Městské muzeum ve Stříbře
- Synagoga ve Stříbře
- Štola Prokop (Stříbro)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stříbro na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Stříbro ve Wikislovníku
Průvodce Stříbro ve Wikicestách- Oficiální stránky
- Stříbro v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stříbro aktuálně
- Renesanční silniční dvoumost Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
