Systema naturae, též i Systema naturæ, je kniha, v níž švédský přírodovědec Carl Linné roku 1735 zavedl binomickou nomenklaturu rostlin i zvířat. Ačkoli dvouslovná jména částečně používali už bratři Gaspard a Johann Bauhinovi o dvě stě let dříve, Linné je jako první používal systematicky v celé knize. První vydání knihy vyšlo v roce 1735 v Leidenu, autor totiž v letech 1735–1737 žil v Holandsku. Desáté vydání této knihy z roku 1758 je nejdůležitější a je výchozím bodem nomenklatury organismů.

Systema naturae
Titulní strana 10. vydání z roku 1758
Titulní strana 10. vydání z roku 1758
AutorCarl Linné
Původní názevSystema naturæ sive regna tria naturæ systematice proposita per classes, ordines, genera, & species
ZeměŠvédsko
Jazyklatina
Náměttaxonomie
Datum vydání1735
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 1766–1768 Linné publikoval rozšířené 12. vydání, poslední s jeho autorstvím. Poslední, opět doplněnou verzi ve stejném stylu a s názvem Systema Naturae publikoval v Lipsku Johann Friedrich Gmelin mezi roky 1788 a 1793.

Okolnosti vydání

editovat

Knihu Systema naturae napsal Linné ve Švédsku. Na jaře 1735 se vydal do Holandska získat doktorát a rukopis a několik dalších prací, včetně doktorské vezl s sebou. V červnu získal titul doktora medicíny na univerzitě Harderwijk. S vydáním Systema naturae Linnému pomohl Jan Frederik Gronovius, doktor medicíny a botanik z Leidenu; Gronovius byl prací natolik nadšen, že ji vydal na vlastní účet. Kniha byla publikována v Leidenu v létě 1735 v nakladatelství Theodora Haaka.

Titul knihy se průběžně měnil, první vydání neslo název Systema naturae sive regna tria naturae systematice proposita per classes, ordines, genera, & species (Soustava přírody, neboli tři říše přírody systematicky rozložené do tříd, řádů, rodů a druhů), celý titul 10. vydání zní Systema naturæ per regna tria naturæ, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis neboli Soustavu přírody podle tří říší přírody, a též tříd, řádů, rodů a druhů, s popisy, charakteristikami, synonymy a místy.

Taxonomie

editovat

V knize Linné zavedl tři říšerostlin, živočichů a minerálů, dále členěné na třídy, řády, rody a druhy. Pořadí, ve kterém postupoval ve výkladu o rostlinách, bylo založeno na znacích jejich pohlavních orgánů, a to umístění, struktuře a počtu tyčinek a pestíků. Říši rostlin rozdělil do 24 tříd. Svůj klasifikační systém Linné později aplikoval na všechny v té době známé rostliny.

Výklad o říši živočichů Linné založil na originální klasifikaci do šesti tříd: čtyřnohých (později přejmenovaných na savce), ptáků, plazů, ryb, hmyzu a červů. Prvním mezi savci byl člověk, zařazený do třídy savců, řádu primátů, rodu Homo a druhu Homo sapiens s ironickou charakteristikou nosce te ipsum, „poznej sebe sama“.

Analogickým způsobem jako rostliny a živočichy Linné roztřídil i minerály.

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Systema Naturae na anglické Wikipedii a Система природы na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Systema naturae na Wikimedia Commons
  • Uppsala Universitet. Linné on line [online]. Uppsala: Uppsala Universitet, 2010 [cit. 2016-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy