Valentino Pittoni
Valentino Pittoni (28. května 1872 Cormòns – 11. dubna 1933 Vídeň[1]) byl rakouský politik italské národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
| Valentino Pittoni | |
|---|---|
 Valentino Pittoni, foto z doby před r. 1907 | |
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1918 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | italská sociální demokracie |
| Narození | 28. května 1872 Cormòns  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. dubna 1933 (ve věku 60 let) Vídeň  Rakousko |
| Profese | spisovatel, novinář a politik |
| Commons | Valentino Pittoni |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatVystudoval obchodní akademii v Terstu. Zpočátku byl politicky ovlivněn iredentistickým proudem italské politiky, ale později se díky členství v organizaci Società operaia Triestina zapojil do sociálně demokratického, marxistického hnutí. Roku 1896 se seznámil s rakouským sociálně demokratickým předákem Victorem Adlerem, který na něj měl značný vliv. V roce 1902 se stal tajemníkem sociálně demokratické strany v Terstu. Byl šéfredaktorem stranického listu Il Lavoratore. Později byl hlavním představitelem socialistického hnutí v Terstu, které pod jeho vedením prosazovalo demokratické a federalistické pojetí rakouského státu (austromarxismus). V tomto duchu uspořádal v roce 1905 v Terstu italsko-rakousko-maďarské setkání socialistických delegátů.[1]
Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Terst 1. Byl členem poslanecké frakce Skupina italských sociálních demokratů. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911, usedl nyní do Klubu německých sociálních demokratů.[2] K roku 1911 se profesně uvádí jako soukromý úředník.[3]
Na Říšské radě byl předsedou poslaneckého klubu italských sociálních demokratů. Podporoval zřízení italské univerzity v Terstu. V roce 1917 za světové války se přimlouval za práva italských zajatců v Rakousku. V roce 1918 podporoval proměnu Rakouska-Uherska na federaci jednotlivých národů, přičemž Terst měl být městem se zvláštním statutem. V roce 1919 ale v sociální demokracii v Terstu převládly radikální proudy a Pittoni odešel do Milana, kde roku 1920 převzal vedení centrály družstevních konzumů. V roce 1925 se usadil ve Vídni, kde žil ve skromným poměrech a byl ředitelem listu Arbeiter-Zeitung.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pittoni, Valentino (1872-1933), Politiker, s. 108. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=341&size=45
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valentino Pittoni na Wikimedia Commons
