Vesmír (časopis)

český časopis (1871–)
Další významy jsou uvedeny na stránce Vesmír (rozcestník).

Vesmír je nejdéle vycházející český měsíčník popularizující výsledky aktuálního výzkumu (zejména přírodovědného) a informující o dění ve světě vědy. Jeho redakční radu tvoří přední čeští vědci a propagátoři vědy.[1] Mezinárodní standardní číslo seriálové publikace (ISSN) je 0042-4544.

Vesmír
časopis pro šíření vědy přírodní, země- a národopisné
Úvodní strana časopisu Vesmír z roku 1871
Úvodní strana časopisu Vesmír z roku 1871
Základní informace
Datum založení1871
Jazykčeština, slovenština
Periodicitaměsíčník, časopis
FormátA4 (207 × 295 mm)
Země původuČeskoČesko Česko
Sídlo redakceVesmír, s.r.o., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Náklad10 000 výtisků
Cena94 Kč
Klíčové osoby
MajitelVesmír, s.r.o.
VydavatelVesmír, s.r.o.
ŠéfredaktorOndřej Vrtiška
Odkazy
ISSN0042-4544
Číslo ČNBcnb000356666
WebOficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

"Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným."
(Vesmír 1, 1, 1871/1)

Historie

editovat

Časopis založil student medicíny Václav F. Kumpošt.[2] První číslo vyšlo v Praze 3. května 1871.[3] Václav F. Kumpošt zpočátku vydával časopis sám, byť s potížemi. Později však musel od tohoto scénáře ustoupit kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Postupně ztratil nad časopisem kontrolu a 26. února 1874 zemřel na tuberkulózu. Vesmír však nezanikl a později se propracoval mezi nejuznávanější vědu popularizující časopisy v českých zemích. Časopis si zachoval slušné renomé a dobré jméno dokonce i během komunistického režimu a je považován za „vlajkovou loď“ scény popularizující českou vědu.

První číslo Vesmíru[4] mělo 12 stran a obsahovalo 5 článků a několik krátkých aktualit. Cena ročního předplatného byla stanovena na 4 zlaté a 80 krejcarů. Za podobný obnos se v té době dala koupit mladá jalovice. Hned ve třetím čísle se Václav Kumpošt zavazoval, že "Vesmír bude vycházet o jednom neb půldruhém archu každý pátek o 3. hodině odpolední". První obrázky se ve Vesmíru objevily v říjnu 1871 a pravidelnou součástí časopisu byly od druhého ročníku. Kumpoštovými spoluautory a redaktory Vesmíru se v prvních dvou letech stali František Nekut a Čeněk Kotal. 15. července 1872 převzal vydávání listu Antonín Frič. První fotografii přinesl Vesmír v lednu 1886.

Roku 1907 přestal Vesmír vycházet a jeho vydávání bylo obnoveno na popud Aloise Rašína roku 1923. Ujal se ho Bohumil Němec. První číslo (od něhož se počíná i současné číslování) mělo 24 stran. Některé pasáže v úvodníku se nápadně podobaly slovům Kumpoštovým z roku 1871: "Časopisem Vesmír chceme dáti nejširším vrstvám čtoucího obecenstva československého do rukou pramen všestranného, spolehlivého poučení o přírodních vědách a jejich užití v denním životě, v technice, zemědělství, lékařství a národním hospodářství […]". Krom úvodních slov přineslo první číslo 3 velké články, množství kratších zpráv a recenzí knih. Bylo vyzdobeno pěti černobílými fotografiemi.

Od roku 1923 pracovala v redakci také jedna z nejvýznačnějších postav historie Vesmíru – Dr. Otakar Matoušek. Nejprve jako sekretář, později jako redaktor a od roku 1945 jako vedoucí redaktor a vydavatel, tedy de facto majitel. Vesmír vycházel i po celou válku, ačkoli mnoho jiných časopisů zaniklo nebo přerušilo svoji činnost. V říjnu 1946 časopis dostal nový vzhled díky moderní obálce.

Otakar Matoušek vydával Vesmír do roku 1950. V redakci se dochovala korektura únorového čísla, v níž je vložena Matouškova poznámka: "V únoru 1950 jsem byl povolán na ministerstvo školství. Byla mi tam předložena zlomená korektura únorového čísla […] přímo odchycená z mé pošty v Ústavu pro obecnou přírodovědu […]. Bylo mi ozřejmeno, že je nepřípustná 1) velká fotografie k 100. výročí narození T. G. Masaryka, 2) původní článek Boh. Němce, 3) i znění jeho článku k půlstoletí vědy XX. století. Původně mi bylo sděleno, že jde o výtky spíše formální, ale Vesmír mi byl odňat s okamžitou platností i s redakčními materiály a mými penězi." Masarykova fotka nakonec v únorovém čísle vyšla. Byla však opravdu menší, a hlavně doprovázená textem Miroslava Holuba, který odsoudil Masarykovy myšlenky a dílo jako zastaralé a zpátečnické.

Otakar Matoušek se přestal podílet na přípravě Vesmíru a časopis přešel pod vedení nové redakce a redakční rady, kterou řídil prof. Radim Kettner. Výkonným redaktorem se stal Miroslav Holub. Roku 1951 vyšel jen zkrácený ročník a od roku následujícího přešel Vesmír na cyklus kalendářního roku. Dostal novou, "luxusnější" podobu; zvětšil se formát (A4) i počet stran (32), zkvalitnil papír, obálka byla na křídě a uvnitř každého čísla byla příloha s fotografiemi. V témže roce (1952) přišla i první barevná obálka a první barevné přílohy.

Od osmého čísla roku 1963 se redaktorem Vesmíru stal Bohumil Bílek.[5] V témže roce začal grafickou podobu časopisu řídit malíř a grafik Milan Albich, který s Vesmírem spolupracoval až do konce roku 2000. V 70. a 80. letech byl jedním z kvalitních, prakticky téměř apolitických časopisů. Po celou dobu normalizace si Vesmír udržel svůj vysoký standard a byl jakousi oázou vzdělanosti mezi československými časopisy. Od ledna 1985 Vesmír zdvojnásobil svůj rozsah na 60 stran v každém čísle.

V březnu 1990 odešel na odpočinek prof. MUDr. Prokop Málek a na místo šéfredaktora nastoupil Ing. Ivan M. Havel, Ph.D. Zaměření časopisu se rozšířilo o opomíjené oblasti vědy. Jak kdesi řekl prof. Bedřich Velický: "…není nás [vědců] dost, abychom si mohli dovolit navzájem bojovat". V osmém čísle roku 1990 se také zrodila nová rubrika, kterou vedl Dr. Jiří Fiala a která představovala české a slovenské výtvarníky a jejich dílo. Začátkem devadesátých let musela redakce čelit pokusům o zastavení Vesmíru. Proto vzniklo nakladatelství Vesmír, v němž Vesmír vychází od roku 1994. Zářijový Vesmír roku 2002 je již 1700. časopisem toho jména. Roku 2021 oslavil časopis 150. výročí svého vzniku.

V roce 2020 se stal novým šéfredaktorem Vesmíru Ondřej Vrtiška.

Kritika

editovat

Český klub skeptiků Sisyfos udělil v roce 2007 redakci časopisu Vesmíru zlatý Bludný balvan v kategorii družstev za „mimořádně zdařilou propagaci nevědeckého myšlení na stránkách tohoto prestižního přírodovědeckého časopisu“.[6]

Redakční rada

editovat

Složení redakce v roce 2023:

  • Ondřej Vrtiška, šéfredaktor
  • Ivan Boháček, redaktor, jednatel Vesmír, s. r. o.
  • Stanislav Vaněk, jednatel Vesmír, s. r. o.
  • Eva Bobůrková, redaktorka
  • Zora Göthová, redaktorka
  • Pavel Hošek, redaktor
  • Marek Janáč, redaktor

Složení redakční rady v roce 2023:

  • prof. MUDr. Michal Anděl, medicína
  • Mgr. Ivan Boháček, fyzika
  • RNDr. Václav Cílek, geologie
  • prof. RNDr. Jan Černý, biologie
  • doc. MUDr. Fedor Čiampor, DrSc., virologie
  • RNDr. Pavel Duda, Ph.D., biologie
  • Mgr. Matyáš Fendrych, Ph.D., rostlinná fyziologie
  • doc. RNDr. Vladimír Ferák, molekulární biologie
  • RNDr. Martin Ferus, Ph.D., chemie
  • prof. RNDr. Jaroslav Flegr, parazitologie, taxonomie
  • Dr. et RNDr. Daniel Frynta, Ph.D., biologie
  • Mgr. Anna Fučíková, Ph.D., fyzika
  • RNDr. Emil Ginter, DrSc., racionální výživa
  • RNDr. Jan Havlík, Ph.D., chemie
  • prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc., zoologie
  • prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., psychiatrie
  • Ing. František Houdek, vědní publicistika
  • Ing. Marek Hudík, Ph.D., ekonomie
  • doc. MUDr. Přemysl Jiruška, neurofyziologie
  • Mgr. Jan Kolář, botanika
  • prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc., fyzika
  • prof. RNDr. Oldřich Lapčík, CSc., biochemie
  • doc. Marie Lipoldová, CSc., molekulární biologie
  • prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., medicína
  • prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., astronomie
  • prof. RNDr. Jaroslav Petr, biologie
  • doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., paleoekologie
  • RNDr. Jan Robovský, Ph.D., biologie
  • Mgr. Cyril Říha, Ph.D., architektura
  • RNDr. Jiří Sádlo, botanika
  • prof. RNDr. et Bc. Petr Slavíček, Ph. D., fyzikální chemie
  • prof. RNDr. David Storch, Ph.D., ekologie
  • prof. RNDr. Zuzana Storchová, Ph.D., molekulární biologie
  • RNDr. Petr Šíma, DrSc., imunologie, embryologie
  • prof. Ing. Ondřej Šráček, DrSc., geochemie, geologie
  • Mgr. Jan Toman, Ph.D., biologie
  • MUDr. Jan Trnka, Ph.D., medicína
  • Mgr. Jan Turek, Ph.D., archeologie
  • Mgr. Marek Vácha, Ph.D., etika
  • RNDr. Stanislav Vaněk, biologie
  • prof. RNDr. Bedřich Velický, CSc., fyzika
  • prof. Ing. Štefan Vilček, CSc., molekulární biologie
  • prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., fyziologie
  • RNDr. Vladimír Wagner, Ph.D., fyzika
  • RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., fyziologie
  • prof. RNDr. Jan Zrzavý, biologie

V minulosti byly členy redakční rady mimo jiné tyto osobnosti:

Reference

editovat
  1. Redakční rada. Časopis Vesmír [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  2. http://www.vesmir.cz/historie-casopisu-vesmir/vaclav-kumpost
  3. Časopis Vesmír pomáhá vzdělanosti už 150 let. Předplatné bylo drahé jako kráva. ČT24 [online]. 2021-05-03 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  4. http://www.vesmir.cz/clanky/cislo/cislo/54
  5. http://www.vesmir.cz/historie-casopisu-vesmir/bohumil-bilek
  6. GRYGAR, Jiří. Zlatý Bludný balvan za rok 2006 - redakce časopisu Vesmír [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2007-03-12 [cit. 2011-07-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy