Vladimir Bonč-Brujevič
Vladimir Dmitrijevič Bonč-Brujevič (rusky Владимир Дмитриевич Бонч-Бруевич; 28. červnajul./ 10. července 1873greg., Moskva – 14. července 1955, Moskva)[1] byl člen bolševické strany, žurnalista, historik a spisovatel. Jeho bratr byl generál Michail Bonč-Brujevič.[1]
Vladimir Dmitrijevič Bonč-Brujevič | |
---|---|
Narození | 28. červnajul. / 10. července 1873greg. Moskva |
Úmrtí | 14. července 1955 (ve věku 82 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Curyšská univerzita |
Povolání | překladatel, novinář, spisovatel, politik, historik a revolucionář |
Zaměstnavatelé | Státní literární muzeum Státní muzeum dějin náboženství |
Ocenění | Leninův řád medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 Pamětní medaile 800. výročí Moskvy |
Politické strany | Ruská sociálně demokratická dělnická strana (od 1898) Komunistická strana Sovětského svazu Ruská sociálnědemokratická dělnická strana (bolševická) |
Choť | Věra Michajlovna Veličkinová |
Děti | Jelena Vladimirovna Bončová-Brujevičová |
Příbuzní | Michail Dmitrijevič Bonč-Brujevič (sourozenec) Viktor Leopoldovič Bonč-Brujevič (vnuk) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatVladimir Bonč-Brujevič se narodil v rodině polského původu. Nastoupil na Moskevskou univerzitu, ale nedokončil ji.
V roce 1896 emigroval Bonč-Brujevič do Švýcarska, kde roku 1898 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Studoval na univerzitě v Curychu. Roku 1899 odešel do Kanady. Po rozkolu strany roku 1903 přešel k bolševikům.
V roce 1905 se Bonč-Brujevič vrátil do Ruska a pracoval v novinách Novaja Žizň. V průběhu revoluce působil v Petrohradu, kde dodával revolucionářům zbraně.
Roku 1912 působil v redakci novin Pravda. V roce 1917 se stal členem Petrohradského sovětu. V roce 1918 se Bonč-Brujevič stal členem Socialistické akademie věd, kde setrval až do roku 1920.
Po Leninově smrti psal Bonč-Brujevič o dějinách Ruska, náboženství, sektách a etnografii.
Roku 1933 roku se Bonč-Bruevič stal ředitelem Národního muzea literatury v Moskvě. Od roku 1945 až do smrti byl ředitelem muzea dějin náboženství a ateismu v Leningradě.
Vladimir Bonč-Brujevič je pohřben na Novoděvičím hřbitově v Moskvě.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Бонч-Бруевич, Владимир Дмитриевич na ruské Wikipedii.
- ↑ a b Кудряков, В. В. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-11-11]. Heslo БОНЧ-БРУЕ́ВИЧ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-11. (rusky)
Literatura
editovat- ŘOUTIL, Michal. Bolševici a ruští sektáři. Vladimir Bonč-Brujevič a jeho „proroci revoluce“. Dějiny a současnost. Listopad 2017, roč. XXXIX, čís. 9, s. 40–43. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Dmitrijevič Bonč-Brujevič na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimir Bonč-Brujevič
- http://az.lib.ru/b/bonchbruewich_w_d/text_0050.shtml (rusky)