Vlasta Pittnerová
Vlasta Pittnerová (křtěná Vlastimila Jenovéfa Karolina Pittnerová, 1. ledna 1858, Polná[1] – 8. března 1926, Praha[2]) byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor.
| Vlasta Pittnerová | |
|---|---|
 Vlasta Pittnerová | |
| Narození | 1. ledna 1858 Polná  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. března 1926 (ve věku 68 let) nebo 2. března 1926 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Povolání | překladatelka, spisovatelka, básnířka, dramatička, prozaička a vlastivědkyně |
| Rodiče | Antonín Pittner otec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory (1841).
V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy (bratr byl o šestnáct roků starší). Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami (ovdověl v květnu téhož roku),[3] se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech (Zlatá Praha, Lady, Lumír), kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku.
Život jí odmalička ztrpčovaly neustálé zdravotní problémy.[3] Když žila v Praze, časté ježdění do lázní zatěžovalo její již tak skromný rozpočet. Když se přidal k nedobrému zdravotnímu stavu ještě šedý zákal, který jí znemožňoval práci a autonehoda, při které ji porazil automobil (1903), její stav se ještě zhoršil. V roce 1925 už docházela dvakrát až třikrát týdně do nemocnice. Zemřela 8. března 1926 v sanatoriu v Praze-Podolí ve věku 68 let. Podle jejího přání byla urna s popelem převezena do rodné Polné.
Dílo
editovatZprvu přispívala do tehdy populárního Pečírkova kalendáře a do brněnské Nivy, měsíčníku pro literaturu, umění a veřejný život. Přátelila se s Eliškou Krásnohorskou, Karlem Václavem Raisem, F. A. Šubertem a dalšími slavnými osobnostmi té doby.
V roce 1893 přeložila z němčiny knihu Die Waffen nieder!, dílo pražské rodačky Berty Suttnerové, první ženy poctěné Nobelovou cenou za mír 1905, pod názvem „Odzbrojte!“ v roce 1896[3] a s dedikací „Památce Vojty Náprstka, iniciátora překladu knihy.“
Publikovala pod řadou pseudonymů: Mariana Turnovská, Ladislav Žďárský, V. Popelka, Vladimír Štěpánek, V. Hasenburská a řadou dalších. Ve své době byla velmi populární, patřila dokonce mezi nejvyhledávanější prozaické spisovatele.[4]
Její mimořádně bohatá tvorba je literárními odborníky kritizována pro zjednodušené černobílé charakteristiky, sentimentalitu příběhů a schematická vyústění ve šťastný konec.[5] Arne Novák se vyjádřil takto: „Starší sbírky jejích prostých povídek jsou cennější než pozdější její nadprodukce, shrnovaná od r. 1919 doposud do olomouckého vydání souborného“.
Jejího díla si váží etnografové,[kdo?] protože její popisy venkovského prostředí jsou velmi plastické a podrobné, navíc věrně zachycují lidovou mluvu z okolí Žďáru. Měla smysl pro život v lese, na vesnici, panství i v malém městě a prokreslovala radosti a bolesti typických krajových figurek. Cenný je u ní prvek národopisný, kulturně historický i lexikografický a frazeologický. Ve svých povídkách se dotkla mnoha oblastí národopisu – nářečí, kroje, architektura, svatební zvyky, lidová strava, kraslice a mnoho dalších. Samostatně vydala zvykoslovné dílo „Rokem a životem“.
Dokumentární znalost prostředí i naivní realismus přinesl větší oblibu povídkových sbírek, především na Moravě, kde autorka patřila k nejčtenějším spisovatelům. Publikovala také v časopise Český lid. Kromě toho se aktivně podílela na organizaci Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895. V horáckém statku dokonce prý sama obsluhovala.[6] V katalogu výstavy popsala celé horácké oddělení a horácký statek.
V létě roku 1904 kontaktovala Olgu Fastrovou s návrhem, aby se ujala redigování nově vznikajícího čtrnáctideníku pro ženy, který měl nést jméno Vesna. Fastrová v červenci nabídku Pittnerové a mladoboleslavského vydavatele časopisu Karla Vačleny (mladšího) přijala.
Bývá uváděno, že napsala kolem dvou set titulů. Podle jejích osobních záznamů jí v letech 1891–1925 vyšlo 1424 textů, převážnou část však tvoří práce nevelkého rozsahu, fejetony apod. Mnohé její knihy byly vydány vícekrát (např. Forman Lacina – 1901,1928,1998 a 2005; Ze Žďárských hor – 1892, 1938 a 2001). V období 1945–1989 vyšla pouze jediná její publikace Uschlá kytice (1958).[3] V letech 1990 až 2009 vyšlo tiskem více než 80 titulů Vlasty Pittnerové v celkem 183 vydáních (část titulů vyšla opakovaně).[7]
Knižně
editovatPosmrtné uznání
editovat- V městské Husově knihovně v Polné je dílu rodačky Vlasty Pittnerové vyhrazen čestný kout.
- Ulice Vlasty Pittnerové je v Brně-Řečkovicích a v Polné.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Vlasta Pittnerová mrtva. Národní politika. 9. 3. 1926, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d PRCHAL, Jan. Biografický slovník Polenska. Polná: Linda, 2002. ISBN 80-238-8985-0. Kapitola Pittnerová Vlasta, s. 123–124.
- ↑ Vydavateli jejích knih byli např.: v Praze Ed. Beaufort; J. Pospíšil; J. Otto; Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba; knihtiskárny Dra. Edv. Grégra; Libuše, Matice zábavy a vědění; F. Šimáček, Francl. V Olomouci R. Promberger; v Brně Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, ve Velkém Meziříčí Frgal; J. F. Šašek; v Hradci Králové Fr. Šupka.
- ↑ LANTOVÁ, Ludmila. Vlasta Pittnerová. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/II. P–Ř. S. 935–937.
- ↑ POTMĚŠILOVÁ, Magdaléna. Feminismus a emancipace na prahu 20. století Anna Řeháková, Vlasta Pittnerová, dvě případové studie. Disertační práce, 2011. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.
- ↑ Databáze NK ČR: Pittnerová Vlasta
- ↑ PITTNEROVÁ, Vlasta. Tichý život [online]. Praha: E. Beaufort, 1885 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online.
- ↑ PITTNEROVÁ, Vlasta. Starodávné selanky [online]. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1900 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online.
- ↑ PITTNEROVÁ, Vlasta. Lidé a lesy [online]. Praha: E. Beaufort, 1910 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online.
- ↑ PITTNEROVÁ, Vlasta. Paňátko [online]. Olomouc: R. Promberger, 1917 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online.
- ↑ PITTNEROVÁ, Vlasta. Starodávné obrázky [online]. Olomouc: R. Promberger, 1931 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online.
Literatura
editovat- heslo Pittnerová Vlasta. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1902. ISBN 80-7203-007-8. Svazek 19. S. 809.
- J. V. Novák – A. Novák: Přehledné dějiny literatury české, Olomouc 1938
- B. Pernica: Vlasta Pittnerová. Nástin života a díla. Znojmo 1938
- NÁVRAT VLASTY PITTNEROVÉ. Polná 2002
- LIDOVÁ KULTURA. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část, Praha 2007, s. 173
- PhDr. Eva Uhrová: Krásná vzpomínka – Vlasta Pittnerová. Časopis Krásná, podzim 2009, str. 42–43
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlasta Pittnerová na Wikimedia Commons 
Autor Vlasta Pittnerová ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlasta Pittnerová
- Digitalizovaná díla Vlasty Pittnerové v České digitální knihovně
- Vlasta Pittnerová v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
