Vojta Náprstek

Vojtěch Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, též známý jako Vojta Náprstek (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Vojtěch Náprstek
Rodné jméno	Vojtěch Fingerhut a Adalbert Fingerhut
Narození	17. dubna 1826 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. září 1894 (ve věku 68 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	jazykovědec, spisovatel, novinář, etnograf, světoběžník a mecenáš
Ocenění	výraz Nejvyšší spokojenosti císaře (1866)
Choť	Josefa Náprstková
Rodiče	Anna Náprstková
Příbuzní	Ferdinand Pravoslav Náprstek (sourozenec)
Funkce	předseda (Klub českých turistů; 1888–1889) poslanec Českého zemského sněmu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Rodina

Narodil se jako druhý syn v rodině majitelů lihovaru a hostince, manželů Antonína Fingerhuta (rozeného v obci Tuchlovice) a vdovy Anny Novákové rozené Homové. Bratr Ferdinand se až do své smrti věnoval výrobě lihovin. Oba vyrůstali ještě se svými nevlastními sourozenci z matčina prvního manželství.

Studia

Do 60. let 19. století podle pobytových přihlášek nebo až do roku 1880 Náprstek užíval německou formu svého jména Adalbert Fingerhut. Vystudoval klasické Akademické gymnázium. Od raného dětství projevoval zájem o cizí kultury a chtěl studovat orientalistiku. Na přání matky ale začal studovat práva ve Vídni.

Exil 1848

Během studií práv se v roce 1848 aktivně zúčastnil povstání v Praze i ve Vídni. Poté, co byla revoluce potlačena, musel před zatčením uprchnout. Spolu s přítelkyní nastoupili do zaoceánské lodi a odjeli do emigrace do USA. Ve Spojených státech prožil více než 9 let, v jejichž průběhu se živil různými činnostmi – jako truhlář, nádeník, knihkupec, politik a diplomat.

Jeho knihkupectví se stalo krajanským střediskem pro vystěhovalce přicházející z Čech. Byl členem vládní expedice, jejímž úkolem bylo prozkoumat indiánský kmen Dakota; toto byl pravděpodobně první impuls, který jej nasměroval k národopisu.

Praha 1858

V roce 1858 se vrátil do Prahy a změnil – za vydatné spoluúčasti své matky Anny Náprstkové – rodinný pivovar a palírnu destilátů „U Halánků“ v domě čp. 269/I na dnešním Betlémském náměstí v centrum české inteligence. Zde se zasazoval za šíření osvětové činnosti. 25. února 1875 se oženil s Josefou Křížkovou. Za její vydatné pomoci propagoval emancipaci žen a podporoval šíření pokroku do domácností, především prostřednictvím Amerického klubu dam.

Byl považován za „Českého konzula“ všech Čechů žijících v zahraničí. Rád navštěvoval Anglii jako kolébku průmyslového pokroku, zúčastnil se například první Světové výstavy v Londýně roku 1851, stýkal se se zakladateli South Kensingtonského muzea a dalšími představiteli sbírkových institucí, například v Německu. Také díky tomu stále více rostly jeho sbírky, proto roku 1862 změnil svůj rodný dům na České průmyslové muzeum (dnešní Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur), jehož významnými sponzory byla jeho matka i manželka. Přispěvateli do jeho sbírek byli například cestovatelé Emil Holub, Josef Kořenský, Enrique Stanko Vráz, zoolog Antonín Frič, jazykovědec Bedřich Hrozný, básník Julius Zeyer, první ředitel muzea Ludvík Kottner s manželkou, nebo Vojtova manželka Josefina, která pravidelně průmyslové výrobky z oboru textilu a galanterie nejen nakupovala, ale také vybírala dary předmětů od členek Amerického klubu. Přesto se pomalu oslaboval původní účel muzea, a to přinášet veřejnosti praktické ukázky soudobé techniky, řemesel a průmyslu. Stále větší důraz byl kladen na rostoucí národopisné sbírky. V roce 1866, když už bývalý rodinný pivovar nestačil, dal Náprstek na přilehlých pozemcích zbořit staré domy a postavit novou budovu, která dodnes nese jméno svého zakladatele – Náprstkovo muzeum.

Roku 1866 se mu dostalo od císaře za loajálnost a činy během okupace Pruskem "Výrazu Nejvyšší spokojenosti".

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.

11. června roku 1888 společně s Vilémem Kurzem st., Františkem Čížkem a Vratislavem Pasovským založil Klub českých turistů.

Své pokrokové smýšlení projevoval veřejně jako bezvěrec a hlásal je i po smrti, kdy si jako jeden z prvních Čechů přál být zpopelněn. Protože to však tehdejší rakousko-uherské zákony neumožňovaly, jeho ostatky musely být převezeny ke zpopelnění do města Gotha v Durynsku (Německo). Zemřel bezdětný, v závěti svůj majetek připsal svému muzeu; součástí jeho osobních sbírek bylo 46 tisíc svazků knih a 18 tisíc fotografií. Jeho urna je uložena v Náprstkově muzeu v Praze.

Inspirace v umění

Ve druhém díle historické pentalogie Vladimíra Neffa Císařské fialky vystupuje Vojta Náprstek a jeho matka Anna Náprstková (jako „panímaminka Náprstková“). V televizním seriálu Sňatky z rozumu, natočeném podle Neffova díla, představoval Vojtu Náprstka Zdeněk Řehoř a jeho matku Jiřina Štěpničková.

Odkazy

Literatura

• ŠOLLE, Zdeněk. Vojta Náprstek a jeho doba. Praha: Felis, 1994. 255 s. ISBN 80-901766-0-7. 
• SECKÁ, Milena. Vojta Náprstek: mecenáš, sběratel a vlastenec.. Praha: Vyšehrad, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7429-173-9. 
• SECKÁ, Milena; ŠÁMAL, Martin. Byl to můj osud... Zápisky Josefy Náprstkové. [s.l.]: Národní muzeum, 2014. 323 s. ISBN 978-80-7036-423-9. 
• ŠÁMAL, Martin; VOJTĚCH, Náprstek. Jsem svobodný.... [s.l.]: Národní muzeum, 2018. 360 s. ISBN 978-80-7036-540-3. 
• ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 446, 174
• BAHENSKÁ, Marie. Vojta Náprstek: (1826–1894). Historický obzor, 2006, 17 (9/10), s. 228–234. ISSN 1210-6097
• FRÝDKOVÁ, Marie. Vojta Náprstek a Americký klub dam. Historický obzor, 1994, 5 (10), s. 234–237.
• Julius Zeyer. Vojta Náprstek : Přednáška Julia Zeyera k sedmdesátým jeho narozeninám. Praha : Šimáček, 1896
• KAREŠ, Martin: Český sládek Antonín Fingerhut (1775–1832), otec Vojty Náprstka. In: Genealogické a heraldické listy 2/2024, s. 2–13
• KODYM, Stanislav: Dům U Halánků. Praha: Československý spisovatel, 1955

Související články

• Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
• Betlémské náměstí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Náprstek na Wikimedia Commons
• Autor Vojta Náprstek ve Wikizdrojích
• Osoba Vojta Náprstek ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojta Náprstek
• Vojtěch Náprstek – patentování šicího stroje – video z cyklu České televize Historický magazín
• Toulky českou minulostí, 886. schůzka: V domě U Halánků, rozhlas.cz 7.6.2012
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Náprstek, Vojtěch 1826

Autoritní data	AbARTP: 38782 Biblio: 8ac8ab1b-82d6-4c3b-91cf-0c9072ef3aa2 NKC: jk01082705 BNF: cb110284520 (data) GND: 119293765 ISNI: 0000 0000 5536 8794 LCCN: n95003937 NSK: 000574792 NTA: 266803776 PLWABN: 9810559905305606 RKDartists: 450490 VIAF: 13114817 WorldCat Entities: E39PBJhd443VXkjYCXFbJTGGpP

Portály: Česko | Lidé | Sport